Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vesmír pro lidstvo má zelenou

Vesmír pro lidstvo má zelenou

Umělecká představa mise Solar Orbiter, jejíž start je plánován na konec roku 2018 a která bude pozorovat Slunce z bezprostřední vzdálenosti. Akademie věd se podílí na vývoji a výrobě tří vědeckých přístrojů, které budou pracovat na palubě této sondy.
Autor: ESA.

Akademie věd  schválila nový program v rámci Strategie AV21, nazvaný „Vesmír pro lidstvo“. Programu se účastní několik ústavů Akademie věd, přičemž Astronomický ústav AV ČR je koordinátorem. V rámci projektu se pracovníci ústavu budou mimo jiné spolupodílet na realizaci několika významných kosmických sond Evropské kosmické agentury ESA.

Svět vstoupil do 21. století s dalekosáhlými plány dalšího zkoumání a postupného osvojování si kosmického prostoru.  Jasným signálem je program „Cosmic Vision 2015 – 2025“ Evropské kosmické agentury ESA (ČR se stala plnoprávným členem ESA v roce 2008) i program „Horizon 2020“ (sekce Space) Evropské komise v Bruselu. Přitom nejde zdaleka jen o čistě vědecký výzkum, ale o komplexní pojetí výzkumu s úzkými vazbami na průmysl a potřeby celé společnosti.

Zkoumání vzdáleného vesmíru se dnes neobejde bez vývoje a výroby špičkových technologií, které se umísťují na paluby kosmických družic. Aplikace kosmických technologií a rovněž výsledků výzkumu např. Slunce a celé Sluneční soustavy má obrovský praktický význam pro společnost, a proto je těmto tématům věnována celosvětová pozornost. Jen členství České republiky v agentuře ESA je kryto ročním příspěvkem ČR ve výši zhruba 15 milionů Eur a naše státní orgány právem očekávají přiměřenou návratnost jak v oblasti výzkumu, tak i v průmyslu. Ta je však podmíněna patřičnou motivací a aktivitou jak akademických subjektů (např. Akademie věd ČR, české univerzity), tak i průmyslových subjektů a špičkových vývojových laboratoří.

Umělecká představa sondy JUICE u Jupiteru. Sonda má odstartovat v roce 2022. Akademie věd se rovněž podílí na vývoji a výrobě jednoho z vědeckých přístrojů, který bude na palubě sondy. Autor: ESA.
Umělecká představa sondy JUICE u Jupiteru. Sonda má odstartovat v roce 2022. Akademie věd se rovněž podílí na vývoji a výrobě jednoho z vědeckých přístrojů, který bude na palubě sondy.
Autor: ESA.
Akademie věd ČR, dříve ČSAV, má bohatou tradici v účasti na kosmických aktivitách všeho druhu, od čistě vědeckých témat až po významné praktické aplikace. Za zmínku stojí např. návrh, stavba a příjem dat první československé umělé družice MAGION 1 a dalších družic této řady, široká spolupráce ČSAV v rámci programu Interkosmos, nebo vývoj a testy mikroakcelerometrů a převod finálního know-how do průmyslu. I tyto aktivity přispěly významnou měrou k přijetí České republiky do ESA. V současnosti se podílí několik ústavů Akademie věd ČR v úzké spolupráci s průmyslovými subjekty (české firmy nebo vývojové laboratoře) na vývoji a realizaci palubních přístrojů a jejich řídícího software. Tato činnost dalece přesahuje oblast základního výzkumu a ve svém výsledku významně přispívá k zapojení Česka do celoevropských aktivit výzkumu a dobývání kosmu. Na nejvyšší úrovni je celá aktivita řízena několika ministerstvy, která mají spolu s AV ČR zastoupení v Koordinační radě MD pro kosmické aktivity, což je vládou ustavený nejvyšší orgán pro tuto oblast. Vláda České republiky v poslední době jasně deklarovala, že považuje kosmický výzkum za strategickou prioritu.

Z konkrétních projektů zapojení AV ČR do programu ESA lze zmínit naši širokou účast na projektu Solar Orbiter, mise ke Slunci, jež má za cíl sledovat komplexní projevy sluneční aktivity v oblasti heliosféry s potenciálními vlivy na Zemi (zde je synergie s Kosmickým počasím jako jedním z témat Strategie AV21), příprava mise ExoMars k „rudé planetě“, účast na velké misi JUICE k měsícům planety Jupiter a v neposlední řadě i snaha podílet se aktivně na stavbě velkého kosmického rentgenového teleskopu s názvem Athena.

Akademie věd ČR je zapojena i do technické realizace projektu ESA Proba-3, což je technologická mise k ověření možností prostorové koordinace dvou nebo více satelitů na oběžné dráze kolem Země a v budoucnu i kolem dalších těles Sluneční soustavy. Naše instituce je rovněž zapojena do výzkumu zaměřeného na fyzické a psychické problémy kosmonautů během kosmických letů, významně se podílí i na družicovém projektu TARANIS francouzské kosmické agentury CNES a několika projektech Ruské kosmické agentury.

Kontakt a další informace

Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.
Vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Tel.: 323 620 233
Email: petr.heinzel@asu.cas.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel.: 737 322 815
Email: suchan@astro.cz

Řešitelé projektu: ASÚ, ÚFA‚ ÚFP, perspektivně další ústavy (ÚPT, PSÚ)



Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, Akademie věd ČR, JUICE, Solar Orbiter


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »