Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vesmír pro lidstvo má zelenou

Vesmír pro lidstvo má zelenou

Umělecká představa mise Solar Orbiter, jejíž start je plánován na konec roku 2018 a která bude pozorovat Slunce z bezprostřední vzdálenosti. Akademie věd se podílí na vývoji a výrobě tří vědeckých přístrojů, které budou pracovat na palubě této sondy.
Autor: ESA.

Akademie věd  schválila nový program v rámci Strategie AV21, nazvaný „Vesmír pro lidstvo“. Programu se účastní několik ústavů Akademie věd, přičemž Astronomický ústav AV ČR je koordinátorem. V rámci projektu se pracovníci ústavu budou mimo jiné spolupodílet na realizaci několika významných kosmických sond Evropské kosmické agentury ESA.

Svět vstoupil do 21. století s dalekosáhlými plány dalšího zkoumání a postupného osvojování si kosmického prostoru.  Jasným signálem je program „Cosmic Vision 2015 – 2025“ Evropské kosmické agentury ESA (ČR se stala plnoprávným členem ESA v roce 2008) i program „Horizon 2020“ (sekce Space) Evropské komise v Bruselu. Přitom nejde zdaleka jen o čistě vědecký výzkum, ale o komplexní pojetí výzkumu s úzkými vazbami na průmysl a potřeby celé společnosti.

Zkoumání vzdáleného vesmíru se dnes neobejde bez vývoje a výroby špičkových technologií, které se umísťují na paluby kosmických družic. Aplikace kosmických technologií a rovněž výsledků výzkumu např. Slunce a celé Sluneční soustavy má obrovský praktický význam pro společnost, a proto je těmto tématům věnována celosvětová pozornost. Jen členství České republiky v agentuře ESA je kryto ročním příspěvkem ČR ve výši zhruba 15 milionů Eur a naše státní orgány právem očekávají přiměřenou návratnost jak v oblasti výzkumu, tak i v průmyslu. Ta je však podmíněna patřičnou motivací a aktivitou jak akademických subjektů (např. Akademie věd ČR, české univerzity), tak i průmyslových subjektů a špičkových vývojových laboratoří.

Umělecká představa sondy JUICE u Jupiteru. Sonda má odstartovat v roce 2022. Akademie věd se rovněž podílí na vývoji a výrobě jednoho z vědeckých přístrojů, který bude na palubě sondy. Autor: ESA.
Umělecká představa sondy JUICE u Jupiteru. Sonda má odstartovat v roce 2022. Akademie věd se rovněž podílí na vývoji a výrobě jednoho z vědeckých přístrojů, který bude na palubě sondy.
Autor: ESA.
Akademie věd ČR, dříve ČSAV, má bohatou tradici v účasti na kosmických aktivitách všeho druhu, od čistě vědeckých témat až po významné praktické aplikace. Za zmínku stojí např. návrh, stavba a příjem dat první československé umělé družice MAGION 1 a dalších družic této řady, široká spolupráce ČSAV v rámci programu Interkosmos, nebo vývoj a testy mikroakcelerometrů a převod finálního know-how do průmyslu. I tyto aktivity přispěly významnou měrou k přijetí České republiky do ESA. V současnosti se podílí několik ústavů Akademie věd ČR v úzké spolupráci s průmyslovými subjekty (české firmy nebo vývojové laboratoře) na vývoji a realizaci palubních přístrojů a jejich řídícího software. Tato činnost dalece přesahuje oblast základního výzkumu a ve svém výsledku významně přispívá k zapojení Česka do celoevropských aktivit výzkumu a dobývání kosmu. Na nejvyšší úrovni je celá aktivita řízena několika ministerstvy, která mají spolu s AV ČR zastoupení v Koordinační radě MD pro kosmické aktivity, což je vládou ustavený nejvyšší orgán pro tuto oblast. Vláda České republiky v poslední době jasně deklarovala, že považuje kosmický výzkum za strategickou prioritu.

Z konkrétních projektů zapojení AV ČR do programu ESA lze zmínit naši širokou účast na projektu Solar Orbiter, mise ke Slunci, jež má za cíl sledovat komplexní projevy sluneční aktivity v oblasti heliosféry s potenciálními vlivy na Zemi (zde je synergie s Kosmickým počasím jako jedním z témat Strategie AV21), příprava mise ExoMars k „rudé planetě“, účast na velké misi JUICE k měsícům planety Jupiter a v neposlední řadě i snaha podílet se aktivně na stavbě velkého kosmického rentgenového teleskopu s názvem Athena.

Akademie věd ČR je zapojena i do technické realizace projektu ESA Proba-3, což je technologická mise k ověření možností prostorové koordinace dvou nebo více satelitů na oběžné dráze kolem Země a v budoucnu i kolem dalších těles Sluneční soustavy. Naše instituce je rovněž zapojena do výzkumu zaměřeného na fyzické a psychické problémy kosmonautů během kosmických letů, významně se podílí i na družicovém projektu TARANIS francouzské kosmické agentury CNES a několika projektech Ruské kosmické agentury.

Kontakt a další informace

Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.
Vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Tel.: 323 620 233
Email: petr.heinzel@asu.cas.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel.: 737 322 815
Email: suchan@astro.cz

Řešitelé projektu: ASÚ, ÚFA‚ ÚFP, perspektivně další ústavy (ÚPT, PSÚ)



Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, Akademie věd ČR, JUICE, Solar Orbiter


25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2015 V2 Johnson

Canon 400D; komora J.Drbohlav; 5 x 150s

Další informace »