Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vesmír pro lidstvo má zelenou

Vesmír pro lidstvo má zelenou

Umělecká představa mise Solar Orbiter, jejíž start je plánován na konec roku 2018 a která bude pozorovat Slunce z bezprostřední vzdálenosti. Akademie věd se podílí na vývoji a výrobě tří vědeckých přístrojů, které budou pracovat na palubě této sondy.
Autor: ESA.

Akademie věd  schválila nový program v rámci Strategie AV21, nazvaný „Vesmír pro lidstvo“. Programu se účastní několik ústavů Akademie věd, přičemž Astronomický ústav AV ČR je koordinátorem. V rámci projektu se pracovníci ústavu budou mimo jiné spolupodílet na realizaci několika významných kosmických sond Evropské kosmické agentury ESA.

Svět vstoupil do 21. století s dalekosáhlými plány dalšího zkoumání a postupného osvojování si kosmického prostoru.  Jasným signálem je program „Cosmic Vision 2015 – 2025“ Evropské kosmické agentury ESA (ČR se stala plnoprávným členem ESA v roce 2008) i program „Horizon 2020“ (sekce Space) Evropské komise v Bruselu. Přitom nejde zdaleka jen o čistě vědecký výzkum, ale o komplexní pojetí výzkumu s úzkými vazbami na průmysl a potřeby celé společnosti.

Zkoumání vzdáleného vesmíru se dnes neobejde bez vývoje a výroby špičkových technologií, které se umísťují na paluby kosmických družic. Aplikace kosmických technologií a rovněž výsledků výzkumu např. Slunce a celé Sluneční soustavy má obrovský praktický význam pro společnost, a proto je těmto tématům věnována celosvětová pozornost. Jen členství České republiky v agentuře ESA je kryto ročním příspěvkem ČR ve výši zhruba 15 milionů Eur a naše státní orgány právem očekávají přiměřenou návratnost jak v oblasti výzkumu, tak i v průmyslu. Ta je však podmíněna patřičnou motivací a aktivitou jak akademických subjektů (např. Akademie věd ČR, české univerzity), tak i průmyslových subjektů a špičkových vývojových laboratoří.

Umělecká představa sondy JUICE u Jupiteru. Sonda má odstartovat v roce 2022. Akademie věd se rovněž podílí na vývoji a výrobě jednoho z vědeckých přístrojů, který bude na palubě sondy. Autor: ESA.
Umělecká představa sondy JUICE u Jupiteru. Sonda má odstartovat v roce 2022. Akademie věd se rovněž podílí na vývoji a výrobě jednoho z vědeckých přístrojů, který bude na palubě sondy.
Autor: ESA.
Akademie věd ČR, dříve ČSAV, má bohatou tradici v účasti na kosmických aktivitách všeho druhu, od čistě vědeckých témat až po významné praktické aplikace. Za zmínku stojí např. návrh, stavba a příjem dat první československé umělé družice MAGION 1 a dalších družic této řady, široká spolupráce ČSAV v rámci programu Interkosmos, nebo vývoj a testy mikroakcelerometrů a převod finálního know-how do průmyslu. I tyto aktivity přispěly významnou měrou k přijetí České republiky do ESA. V současnosti se podílí několik ústavů Akademie věd ČR v úzké spolupráci s průmyslovými subjekty (české firmy nebo vývojové laboratoře) na vývoji a realizaci palubních přístrojů a jejich řídícího software. Tato činnost dalece přesahuje oblast základního výzkumu a ve svém výsledku významně přispívá k zapojení Česka do celoevropských aktivit výzkumu a dobývání kosmu. Na nejvyšší úrovni je celá aktivita řízena několika ministerstvy, která mají spolu s AV ČR zastoupení v Koordinační radě MD pro kosmické aktivity, což je vládou ustavený nejvyšší orgán pro tuto oblast. Vláda České republiky v poslední době jasně deklarovala, že považuje kosmický výzkum za strategickou prioritu.

Z konkrétních projektů zapojení AV ČR do programu ESA lze zmínit naši širokou účast na projektu Solar Orbiter, mise ke Slunci, jež má za cíl sledovat komplexní projevy sluneční aktivity v oblasti heliosféry s potenciálními vlivy na Zemi (zde je synergie s Kosmickým počasím jako jedním z témat Strategie AV21), příprava mise ExoMars k „rudé planetě“, účast na velké misi JUICE k měsícům planety Jupiter a v neposlední řadě i snaha podílet se aktivně na stavbě velkého kosmického rentgenového teleskopu s názvem Athena.

Akademie věd ČR je zapojena i do technické realizace projektu ESA Proba-3, což je technologická mise k ověření možností prostorové koordinace dvou nebo více satelitů na oběžné dráze kolem Země a v budoucnu i kolem dalších těles Sluneční soustavy. Naše instituce je rovněž zapojena do výzkumu zaměřeného na fyzické a psychické problémy kosmonautů během kosmických letů, významně se podílí i na družicovém projektu TARANIS francouzské kosmické agentury CNES a několika projektech Ruské kosmické agentury.

Kontakt a další informace

Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.
Vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Tel.: 323 620 233
Email: petr.heinzel@asu.cas.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel.: 737 322 815
Email: suchan@astro.cz

Řešitelé projektu: ASÚ, ÚFA‚ ÚFP, perspektivně další ústavy (ÚPT, PSÚ)



Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, Akademie věd ČR, JUICE, Solar Orbiter


17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »