Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vesmírná čerpací stanice pro satelity se stává skutečností

Vesmírná čerpací stanice pro satelity se stává skutečností

Družicový tanker
Autor: SES Astra

Satelity jsou konstruovány tak, aby přežily ve vesmíru zhruba patnáct let. Jedním z ovlivňujících faktorů délky života je stav paliva. Možnost opětovného doplnění paliva satelitům obíhajícím na oběžné dráze je řešení, jak prodloužit jejich životnost a současně zvýšit jejich ekonomickou návratnost a schopnost přežití. Zároveň tato inovace pomůže zlepšit podmínky v kosmickém prostoru.

 

Životnost satelitů

Průměrná délka života geostacionární družice je přibližně patnáct let. U některých satelitů se objeví závada ještě před jejich patnáctým rokem života, zatímco jiné fungují bez problémů i delší dobu. U těchto bezproblémových satelitů ovlivňuje délku života zbytek paliva, které satelit potřebuje k udržení své orbitální pozice, opravení kursu a k bezpečnému přesunu mimo orbitální dráhu po dokončení své mise.

Řešením může být vesmírná čerpací stanice pro satelity

Údržba a doplňování paliva satelitů na oběžné dráze představuje skutečný průlom a scénář pro budoucí vývoj nových družic. Vesmírný servis s minimálním narušením provozu satelitů je přesně to, co satelitní operátoři hledají. Tato služba zajistí větší flexibilitu při řízení a správě satelitní flotily, a to s minimálními výdaji a prodloužením maximální životnosti.

Vůbec prvním komerčním zákazníkem, který bude využívat vesmírné služby pro doplňování paliva a údržbu satelitů, bude společnost SES, přední světový satelitní operátor s více než 50 geostacionárními satelity a 12 satelity na střední oběžné dráze.

Servis družic na oběžné dráze je nejdůležitějším faktorem pro vývoj nové generace telekomunikačních družic. Umožní satelitním operátorům rozšířit stávající využití vesmírných zařízení díky prodloužení jejich životnosti a možným kontrolám a opravám přímo ve vesmíru,“ říká Carlo Tommasini, viceprezident, Fleet Engineering ve společnosti SES.

Jak bude vesmírné doplňování paliva fungovat?

Zařízení pro doplňování paliva bude podobné pohyblivé benzínové stanici, která bude schopná doplňovat palivo družicím pomocí robotických paží.

Vesmírná čerpací stanice se přemístí na orbitální pozici satelitu SES, kde se připojí k jeho zadní části na dobu přibližně devíti dnů. Zatímco satelit SES bude i nadále poskytovat služby zákazníkům, automatická a dálkově ovládaná robotická ramena zkontrolují satelit, odkryjí tepelný plášť, uvolní ventily a doplní palivo. Po dokončení tankování se robot od satelitu odpojí a odletí. Satelit SES pak funguje samostatně a nadále slouží zákazníkům i za hranici obvyklé 15leté životnosti,“ vysvětluje Carlo Tommasini.

2021 – vize se stává skutečností

Společnost SES vyvíjí tuto technologii spolu s předními odborníky na satelitní a telekomunikační technologie. Spolupráce SES, MDA, SSL a SIS vyvrcholí v roce 2021, kdy je naplánováno zprovoznění vesmírného tankovacího zařízení. Do té doby budou zúčastněné společnosti vyvíjet servisního robota a připravovat vše potřebné pro úspěšné dokončení projektu.

Tisková zpráva SES Astra ze dne 14. 8. 2017




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Satelity, Geostacionární družice


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »