Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záhada jménem únik vodíku (snad) vyřešena
Vít Straka Vytisknout článek

Záhada jménem únik vodíku (snad) vyřešena

Endeavour na rampě 39A
Endeavour na rampě 39A
Celkem dvakrát byl v červnu odvolán start raketoplánu Endeavour STS-127 z naprosto stejné příčiny: únik plynného vodíku v místě, kde je k externí nádrži připevněno ventilační potrubí. Provizorní oprava po prvním odkladu (provedená po vzoru březnových problémů raketoplánu Discovery) tentokráte nepomohla. Nyní to vypadá, že NASA situaci objasnila a technici se pustili do oprav.

Nádrž ET po odhození
Nádrž ET po odhození
Externí nádrž raketoplánu (dále ET) zásobuje při startu jeho tři hlavní motory kapalným vodíkem a kyslíkem. Je to jediná část startující sestavy, která se nevrátí zpátky, protože je odhozena ve výšce zhruba 115 km na suborbitální dráze, takže po obletu poloviny planety shoří v zemské atmosféře. Před startem je do ní natankováno celkem 2 miliony litrů kapalného vodíku a kyslíku v hmotnostním poměru 5,5:1. Tekutý vodík (má teplotu asi -217°C) se uvnitř nádrže neustále odpařuje a je nutné určité množství této potenciálně nebezpečné páry odvádět dostatečně daleko od rampy. O to se stará otvor ve stěně této válcovité nádrže, z nějž vede plynný vodík od rampy 17cm široké potrubí, připojené k nádrži pyrotechnickým šroubem. Ten se při startu odpálí a oddělí větrací potrubí. Při březnovém pokusu o vypuštění raketoplánu Discovery STS-119 se ovšem stalo, že množství vodíku, procházejícího panelem GUCP, který připojuje potrubí k nádrži, překročilo tolerované množství 40 000 částic na milion. Po výměně vnitřních uzávěrů v GUCP pracoval systém o 4 dny později dobře.

Naprosto stejná závada potkala 13. června Endeavour. Po stejné proceduře, jež umožnila v březnu start STS-119, se ovšem 17. června situace opakovala. Start byl kvůli končícímu startovacímu oknu přeložen na červenec a NASA se pustila do řádného vyšetřování. Celou situaci komplikuje fakt, že pokusy, při kterých bylo potrubím vedeno plynné helium, únik nevyvolaly. Nastává jen při extrémně nízké teplotě, při které je do nádrže tankován vodík. Nicméně již několik dní po nezdařeném druhém pokusu o start byl znám nejpravděpodobnější důvod. Podrobná měření ukázaly, že panel GUCP, který obsahuje otvor do externí nádrže, do kterého je připojeno ventilační potrubí, je lehce pootočen z potřebné vertikální polohy. Jeho osa musí být rovnoběžná s osou nádrže a v tomto případě byla vychýlena o 0,69 stupně proti směru hodinových ručiček. To samozřejmě nedovoluje dokonalé připojení potrubí k nádrži a když je materiál navíc namáhán velmi nízkou teplotou, dochází k úniku.

Otvor do ET v panelu GUCP
Otvor do ET v panelu GUCP
Závada pravděpodobně vznikla při výrobě nádrže. NASA se momentálně chystá vyměnit hlavní uzávěr v panelu GUCP. Doteď byly používány tuhé, neohebné uzávěry z teflonu, nyní je zastoupí ohybatelné uzávěry, kterým pochopitelně případné vychýlení nebude tolik vadit. V plánu je také použití speciálních "podložek" při uchycení GUCP, čímž se sníží možnost jeho vychýlení. Přípravy k dalšímu pokusu o start 12. července v 1:39 SELČ vyvrcholí ve středu 1. července, kdy bude nádrž raketoplánu pokusně natankována palivem, přičemž budou sledovány případné úniky. NASA věří, že se již žádné neobjeví.

V této souvislosti se objevily zprávy (viz např. zde), že NASA podezírá své techniky ze sabotáží. Ti totiž s koncem letů raketoplánů (ke 30. září 2010) přijdou o místo a tak jsou takovéto průtahy v jejich zájmu. NASA ovšem jakékoliv podezření tohoto rázu popřela.

V červenci bude NASA opět s vypuštěním STS-127 čelit šibeničním termínům. Jakmile se 11. 7. otevře startovací okno, bude mít Endeavour jen 4 možnosti. 24. 7. totiž k ISS odstartuje ruská zásobovací loď Progress M-67, která může čekat na oběžné dráze pouze 5 dní, než se připojí ke stanici. V té době k ní z bezpečnostních důvodů nesmí být ukotven raketoplán. Pokud by se tedy start STS-127 nestihl před 14. červencem, let bude odložen do 27. července. A 18. srpna je očekáván start Discovery STS-128, který by se v tomto případě musel odložit.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »