Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Atlantis STS-135
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Atlantis STS-135

573095main_landing-m_946-710.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
21. července se z vesmíru vrátil raketoplán Atlantis a definitivně uzavřel 30letou éru, během které se tyto úžasné stroje nesmazatelně zapsaly do historie. Náš přenos začal v 10:30 a Atlantis přistál v 11:56 SELČ.

Čtěte také: Zprávy z mise raketoplánu Atlantis


Zdroj videa: kanál NASA na youtube.com


12:11 Náš přenos končí, děkujeme za pozornost během celé této historické mise.

12:09 Raketoplán nyní obklíčí technici a zahájí jeho zabezpečování po přistání. Posádka stroj opustí asi za hodinu.

573126main_landing2-m_946-710.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
12:07 Na Floridě se pomalu rozednívá, závěr noci zde zastihl také závěr programu Space Shuttle, osobně mám nyní velmi zvláštní pocit. Velitel Atlantisu Chris Ferguson po přistání prohlásil: "Raketoplány změnily náš pohled na svět, náš pohled na vesmír."

12:02 Posádka raketoplánu dostala povolení vypnout hydraulické jednotky APU.

11:57 Atlantis právě přistál, program raketoplánů se uzavřel.

11:55 Raketoplán přistane v rychlosti asi 350 km/h, sedmkrát strměji než dopravní letadlo.

11:53 Raketoplán je již vidět na záběrech TV NASA! Řízení letounu přebírá velitel Chris Ferguson ručně, letoun již letí pomaleji než zvuk.

Závěrečné zarovnání s runwayí. Autor: NASA
Závěrečné zarovnání s runwayí.
Autor: NASA
11:52 Atlantis za okamžik již čeká závěrečné zarovnání s přistávací dráhou.

11:47 Přistání je v plánu v 11:56:58. Atlantis přelétá floridský břeh. Rychlost Mach 6.

11:46 Atlantis se rychlostí Mach 10 již blíží k břehu Floridy. Spojení přes pozemní stanici navázáno. Vše jde velmi dobře.

11:44 Atlantis letí rychlostí Mach 14 přes Mexický záliv. Za chvíli by již měl být viditelný na jasné obloze okolo runwaye.

11:41 Zajímavé zprávy máme z ISS: astronauti pozorují z vyhlídkové kopule ohnivou stopu raketoplánu.

Trasa návratu raketoplánu. Autor: NASA
Trasa návratu raketoplánu.
Autor: NASA
11:40 Raketoplán při návratu provádí sérii velmi prudkých (až 80 stupňů) zatáček, aby se zbavil přebytečné kinetické energie, jeho trajektorie poté připomíná písmeno S.
Velitel Ferguson popisuje řídícímu středisku plazmu za okny raketoplánu, vše jde bezvadně.

11:36 Atlantis se blíží k břehům střední Ameriky, letí rychlostí Mach 22.

11:31 Atlantis se postupně začne zahřívat třením o atmosféru a okolo něj se začne kupit žhavá plazma, astronauté za okny uvidí šlehající plameny. Před žárem letoun ochrání tepelný štít z několika desítek tisíc keramických destiček. Speciální vyztužené uhlíkové panely jsou na náběžných hranách křídel a "čumáku" letounu, kde je teplota největší (až 1600 °C). Toto tření o atmosféru také letoun výrazně zbrzdí z jeho orbitální rychlosti na přijatelnou přistávací rychlost.

Orientace letounu pro vstup do atmosféry. Autor: TV NASA
Orientace letounu pro vstup do atmosféry.
Autor: TV NASA
11:25 Atlantis právě vstupuje do zemské atmosféry ve výšce 122 kilometrů nad Tichým oceánem, všechny systémy na jeho palubě fungují perfektně.

11:22 Dnešní přistání se chystá sledovat i posádka ISS, které řídící středisko v Houstonu obstará živý videopřenos.

11:20 Pět minut do vstupu do atmosféry.

11:14 Posádka raketoplánu uvedla do provozu zbývající dvě jednotky APU. Jde o hydraulické jednotky, řídící např. pohyb elevonů a zadního směrového kormidla, vysunutí podvozku,... Při přistávacím manévru jsou používány všechny tři jednotky APU, v případě nouze by však postačila jedna.

11:09 Atlantis vypouští zbytky paliva z nádrže předního svazku manévrovacích motorků RCS, pro zbytek mise postačí zadní dva svazky. Systémy raketoplánu fungují perfektně.

11:07 Počasí je i nadále výborné, řídící středisko nemá s meteorology prakticky o čem mluvit.

runway.jpg Autor: TV NASA

Autor: TV NASA
10:59 A máme zde aktuální záběr z místa přistání, kde ještě vládne noc, v Kennedyho kosmickém středisku je o šest hodin méně než v České republice. Raketoplán na Floridě očekává konvoj asi padesáti vozidel, jejichž posádky se po přistání postarají o letoun i o astronauty.

10:53 Zážeh hotov, motory vypnuty. Doba zážehu byla tři minuty a 16 vteřin, letoun zpomalil o 101 m/s. Proti jeho orbitální rychlosti 8 km/s to není mnoho ale postačí to ke vstupu do atmosféry za asi 35 minut. Velitel raketoplánu Chris Ferguson prohlásil, že "motory OMS pracovaly báječně".

10:49 Atlantis právě zapálil proti směru letu své dva motory OMS, manévr ho zbrzdí a umožní vstup do atmosféry. Motory spalují monomethylhydrazin a oxid dusičitý a ukončují poslední misi raketoplánu.

10:45 Astronauté jsou v těchto chvílích již oblečeni do oranžových kombinéz a připoutáni do svých čtyř křesel na letové palubě Atlantisu. Dříve začali s pitím většího množství tekutin a polykáním solných tablet, aby se tekutiny držely v jejich tělech. Ve stavu beztíže má totiž tělo tendenci zbavit se části obsahu tekutin, což by po návratu mohlo dělat posádce problémy.
Astronauté právě spustili hydraulickou jednotku APU-3.

10:37 Dynamické floridské počasí na břehu Atlantiku, které již zdrželo mnoho přistání raketoplánů někdy dokonce i o dny, dnes nedělá naprosto žádné potíže, v Kennedyho kosmickém středisku je jasná obloha a prakticky tam nefouká žádný vítr, meteorologové si jsou jisti, že situace se již nezmění. V místě přistání je ještě noc, Atlantis tam má dosednout asi 40 minut před východem slunce.

10:32 Systémy raketoplánu fungují bezvadně a počasí v Kennedyho kosmickém středisku, kde Atlantis dosedne, je prostě dokonalé a tak mohlo již v 10:12 z úst spojaře v řídícím středisku v Houstonu Barryho Wilmora zaznít: "Atlantis, vše vypadá fantasticky a vy máte povolen brzdící manévr", což v podstatě byla zelená pro návrat na Zemi. Brzdící manévr vypukne v 10:49.

10:30 Vítáme všechny, kteří se dnes rozhodli sledovat 135. a poslední přistání amerického raketoplánu.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »