Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zemřel Neil Armstrong - vzor můj i mnoha dalších
Vít Straka Vytisknout článek

Zemřel Neil Armstrong - vzor můj i mnoha dalších

"Je to jen krátká zpráva ze světa pro obyčejného člověka ale obrovská ztráta pro lidstvo."

Neil Armstrong uvnitř modulu Orel na povrchu Měsíce po skončení legendárního výstupu. Autor: NASA
Neil Armstrong uvnitř modulu Orel na povrchu Měsíce po skončení legendárního výstupu.
Autor: NASA
Včera, v sobotu 25. srpna 2012, podlehl ve věku 82 let komplikacím po složité operaci srdce, při které mu kardiochirurgové dělali bypass, bývalý americký astronaut Neil Armstrong, první člověk, který v červenci 1969 otiskl svou nohu na povrchu Měsíce. Troufám si tvrdit, že právě on mne osobně před nějakými 12 lety přivedl k lásce k vesmíru a kosmonautice, nebudete se snad tedy zlobit, když si zde tohoto člověka trochu připomeneme.

Přistání na Měsíci jsem tehdy vůbec nesledoval, asi mě obviníte, že se jen vymlouvám, ale došlo k němu nějakých 22 let před mým narozením. Dobře si ale pamatuji návštěvu planetária se školou, když mi bylo nějakých deset let. Na závěr nám přítomný astronom pustil záběry postav, skákajících ve skafandrech po měsíčním povrchu, s dunivou znělkou v pozadí. Tehdy mne to spíš v kombinaci se záhadnou hudbou vyděsilo, nicméně nemohl jsem dostat tyto záběry z hlavy a postupem času jsem se začal o přistání na Měsíci zajímat blíže. Jméno Neil Armstrong mi už tehdy nebylo až tak neznámé.

Pilotní licenci dřív než řidičák

První muž na Měsíci se narodil 5. srpna 1930 ve Wakaponetě, stát Ohio. Jeho letecká vášeň měla také asi konkrétní datum narození: den, kdy ho jeho otec jako 6letého kluka vzal poprvé do letadla. Od té doby začal malý Neil trávit na letišti mnoho času, povídat si s techniky a učit se mnoho věcí o létání. Zaplatil si hodiny létání a svou pilotní licenci získal ještě předtím, než dosáhl věku pro udělení řidičského oprávnění na auto.

Po studiích se z něj stal armádní letec, jehož úkoly Armstrong plnil v letech 1949 až 1952. Zúčastnil se korejské války, během které úspěšně odlétal 78 bojových misí pro námořnictvo USA, jednou však musel na padáku opustit několikrát zasažené letadlo při návratu z území nepřítele. Další velký krok vstříc své výsledné kariéře udělal roku 1955, kdy vstoupil do NACA (National Advisory Committee for Aeronautics), předchůdce NASA, jako testovací pilot. Jeho práce zahrnovala také první lety s jakýmsi předchůdcem raketoplánu, s letounem X-15, vytvářeným pro lety za hranici vesmírného prostoru. Armstrong osobně údajně viděl X-15 jako tu správnou cestu do kosmu a připravovaný projekt Mercury, zahrnující nosné rakety a malé lodě, se mu příliš nezamlouval.

Nicméně i přesto se roku 1962 stal posilou druhého oddílu astronautů NASA. Byl skutečně superzkušeným pilotem s nalétanými hodinami na 200 různých typech létajících strojů. Jeho kolega z posádky Apolla 11 Mike Collins jej ve své autobiografii popisuje jako muže, jež si vychutnává rozhodnutí, převaluje je na jazyku jako dobré víno. "Neil je noblesní muž a já si nedovedu představit lepšího prvního muže na Měsíci."

Ledový klid v ohrožení života

Cílové těleso Agena během příletu Gemini 8. Autor: NASA
Cílové těleso Agena během příletu Gemini 8.
Autor: NASA
Že je Armstrong znamenitý a schopný pilot ukázal již na své první vesmírné misi, kdy roku 1966 velel lodi Gemini 8 a svému druhému pilotovi Davidovi Scottovi, pozdějšímu veliteli čtvrtého přistání na Měsíci. Dvojice úspěšně provedla první orbitální spojení dvou lodí, Gemini 8 a bezpilotního tělesa Agena. Úspěšná mise se však záhy zvrtla, když ucpaná tryska na lodi Gemini uvedla soulodí do velmi rychlé rotace, která mohla až znemožnit potřebné vnímání astronautů. Celou situaci zkomplikovala i částečná ztráta spojení s řídícím střediskem. Avšak velitel Armstrong s asistencí pilota Scotta dokázal včas rozpoznat nebezpečí, odpojit loď od Ageny a provést úspěšné nouzové přistání v Pacifiku.

Neméně dramatické ostatně bylo i legendární přistání lunárního modulu Orel výpravy Apollo 11 v měsíčním Moři klidu 20. července 1969, během sestupu z oběžné dráhy se museli Armstrong a Buzz Aldrin vypořádat s alarmy řídícího počítače, jež byl přetížen, a na lunární povrch dosedli jen s několika sekundami, na které jim zbývalo palivo motorů.


Legendární výstup N. Armstronga na povrch Měsíce. Youtube.com


Vztyčení vlajky USA na Měsíci posádkou Apolla 11. Autor: NASA
Vztyčení vlajky USA na Měsíci posádkou Apolla 11.
Autor: NASA
Armstrongovu větu při následném výstupu z lunárního modulu na povrch Měsíce zde snad ani uvádět nemusím. Dočkala se samozřejmě mnoha zparodování. O první se postaral již velitel následujícího přistání na Měsíci Pete Conrad, když při sestupu z výsadkového modulu na lunární povrch prohlásil: "Člověče, tohle je možná malý krok pro Neila, ale pro mě je to veliký skok!" Conrad byl totiž trochu menší postavy.

Dalších podobenství se Armstrongova věta dočkala třeba v populárních seriálech jako Simpsonovi nebo Futurama.

Osobně jsem historický okamžik Armstrongova výstupu na měsíční povrch kolem těch mých deseti let věku častokrát zpodobňoval v naší zahradě, když jsem ve stříbrné bundě a s potápěčskou výbavou sestupoval ze žebříku k cisterně na vodu, jež stávala na čtyřech nohách a připomínala mi lunární modul. Rodiče naštěstí věděli, oč jde, a číslo dětského psychologa tehdy (myslím) nesháněli. Jednou jsem také rázně utnul odpolední fotbal s kamarády a při pohledu na vycházející Měsíc jsem je přinutil hrát si na Armstronga.

Skromnost nade vše

Neila Armstronga NASA zvolila jako onoho prvního také z důvodu jeho samotářské a skromné povahy, rozhodně nestála o to, aby si Armstrong jednou budoval velikou kariéru na tomto faktu po odchodu z jejích služeb. Tato volba doslova urazila Buzze Aldrina, Armstrongova kolegu z lunárního modulu Apolla 11, který byl velmi sebevědomý a o prvenství na své straně stál. NASA však rozhodla jasně. Na palubě Apolla 11 bylo kvůli tomuto údajně po cestě na Měsíc velmi dusno. Oblíbená teorie se také ptá, proč existuje doslova jen pár fotek Armstronga na Měsíci, zatímco Aldrinových fotografií Neil pořídil spoustu. A oblíbená teorie i odpovídá: Buzz se chtěl Neilovi pomstít, že nebyl první venku, a pořízené snímky "zapomněl" na Měsíci, když oba astronauti před návratem do modulu odhazovali nepotřebné věci. Střízlivější jedinci tvrdí, že Aldrin na Měsíci neměl co "zapomenout", páč jeho úkolem nebylo Neila fotit, měl pořizovat snímky okolí, zatímco Neil měl v popisu práce Buzze fotit kvůli zkoumání chování skafandru na povrchu Měsíce.

Neviditelný hrdina

Neil Armstrong během slyšení k budoucímu směrování NASA v září 2011. Autor: NASASpaceFlight.com
Neil Armstrong během slyšení k budoucímu směrování NASA v září 2011.
Autor: NASASpaceFlight.com
Poměrně krátce po misi Apollo 11 Armstrong opustil oddíl astronautů a krátce sloužil v ředitelství NASA ve Washingtonu, kde koordinoval výzkumy v oblasti letectví. Po odchodu z NASA vyučoval v letech 1971 až 79 na University of Cincinnati, poté pracoval ve společnosti Aviation Inc., v Charlottesville, kde se věnoval kombinaci letectví a výpočetních technologií v letech 1982 až 92. V roce 1986 byl místopředsedou prezidentské komise, jež vyšetřovala příčiny exploze raketoplánu Challenger, podílel se i na objasňování havárie dalšího raketoplánu před devíti lety. Nikdy nebyl příliš veřejně vidět a o publicitu zřejmě moc nestál.

Na kosmonautiku však nikdy nezanevřel - v loňském roce veřejně vyjadřoval spolu s dalšími bývalými kolegy z programu Apollo nesouhlas s koncepcí americké kosmonautiky podle Baracka Obamy.

Článek ukončeme citací prohlášení Armstrongovy rodiny: "Láme nám srdce, když vám musíme sdělit, že Neil Armstrong zemřel následkem komplikací po operaci srdce. Neil byl náš milovaný manžel, otec, dědeček, bratr a přítel… Pro ty, jež se ptají, jak by mohli Neila uctít, máme jednoduchou odpověď. Ctěte jeho příklad služby, výkonů a skromnosti a příště, až vyjdete za jasného večera ven, a uvidíte, jak se na vás z oblohy usmívá měsíc, podívejte se na něj a vzpomeňte si na Neila Armstronga."

Inspirováno:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Neil armstrong, NASA, Apollo


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nízko nad JV obzorem,začínají večerní přelety nad ČR.

Další informace »