Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2006.10: Antares

ČAM 2006.10: Antares

antaresb_20092006_11x4m.jpg
Když jsem před několika lety obdivoval poprvé nádherné snímky pořízené Hubbleovým teleskopem, nevycházel jsem z údivu nad krásou barevného vesmíru. Nyní na mne z monitoru do tmy svítí vítězný snímek říjnového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. Až neskutečně barevné mlhoviny obklopující hvězdu Antares, které na čip digitálního fotoaparátu zachytil Dalibor Hanžl, mne přivádějí k podobnému úžasu.

antaresb_20092006_11x4m_s.jpg Autor: Dalibor Hanžl
Přístroj: Sonnar 3.5/135mm + Canon EOS 20Da
Montáž: GS 280 s pohonem
Místo pozorování: Roque de los Muchachos, La Palma
Datum a čas: 20. 9. 2006, 20h24m UT
Postup: Fotoaparátem Canon EOS 20Da, při citlivosti 800ASA, pořízeno jedenáct 4-min snímků, složení a základní zpracování (flat-field, dark-frame) provedeno v programu IRIS, finální úprava ve Photoshopu.

Když jsem před několika lety obdivoval poprvé nádherné snímky pořízené Hubbleovým teleskopem, nevycházel jsem z údivu nad krásou barevného vesmíru. Nyní na mne z monitoru do tmy svítí vítězný snímek říjnového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. Až neskutečně barevné mlhoviny obklopující hvězdu Antares, které na čip digitálního fotoaparátu zachytil Dalibor Hanžl, mne přivádějí k podobnému úžasu.

Jak takové barvy mohou ve vesmíru vůbec vzniknout? Červený veleobr Antares, téměř 20-krát hmotnější a 700-krát větší než naše Slunce, dává vznik žlutooranžové barvě okolních mračen. Modré reflexní mlhoviny vznikají naopak rozptylem světla hvězd na mračnech prachových. A svit červeného plynného mračna, obklopující hvězdu sigma Štíra, vzniká díky vybuzení jeho atomů ultrafialovým světlem hvězdy. A do hry ještě vstupují prachová mračna, která leží mezi námi a celým komplexem a některé jeho části zastiňují za vzniku úžasných temných kanálů. Ale nejen různě barevný plyn a prach můžeme na snímku obdivovat. Roztřepaný chomáček, ležící mezi Antarovým nažloutlým mračnem a červenavě zářícím oblakem okolo sigmy Štíra, je kulová hvězdokupa M4. Ta se svou vzdáleností 7500 světelných let však leží více než 14-krát dále než 520 světelných let vzdálený Antares.

A tak můžeme poděkovat Daliboru Hanžlovi, že nám přinesl tento krásný barevný pohled do hlubin vesmíru. O to víc, že to může být i pohled poslední. Obří Antares se totiž v nejbližší době chystá zahynout v obrovské explozi. Ale kdy přesně, to se musíme nechat překvapit.

Česká Astrofotografie Měsíce




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »