Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2010.08 - Celooblohová mozaika

ČAM 2010.08 - Celooblohová mozaika

ČAM Srpen 2010 - Celooblohová mozaika
ČAM Srpen 2010 - Celooblohová mozaika
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2010 obdržel snímek "Celooblohová mozaika" autorů Jiřího Lose, Mirka Dočekala a Petra Skaly.

Známe ten pohled všichni. Noc co noc se nám otevírá nad našimi hlavami a jen příkrov mraků či rušivé osvětlení nám jej kazí. Je to téměř stejný obraz, jaký vídal i Galileo Galilei, Cézar či Caligula, stejně jako Nefertiti či chlupatý člověk neandrtálský.

Je to obraz hvězdné oblohy. Staří národové si na něj přenesly svá božstva, kalendáře i mýty. Jak v knize si tak můžeme na obloze přečíst příběh řeckého boha Dia, který se v podobě Labutě pronásledované Orlem ukryl u milované spartské královny Ledy, aby mu poté povila Blížence Poluxe. Druhý Castor byl pak synem Ledina manžela krále Tyndarea. Z lásky Dia a Ledy též povstala krásná Helena, kvůli níž vypukla slavná Trojská válka.

To je ale jen jeden příběh, na nebi jich však nalezneme desítky. My si dnes již na oblohu svá božstva nedáváme. Spíše k ní obracíme skleněné oči velkých a ještě větších teleskopů, abychom odhalili další fascinující tajemství přírody. Dnes již například víme, že ta stříbřitá slabá záře táhnoucí se napříč nočním nebem není mateřské mléko bohyně Hery nebo obraz egyptského Nilu či indické Gangy. Již Galileo Galilei na počátku sedmnáctého století skrze svůj malý dalekohled pozoroval, jak se mu mlhavý mléčný pás rozpadl na milióny drobných hvězdiček. Další podrobná pozorování nás dovedla až k poznání, že se vlastně díváme do sousedních spirálních ramen naší rodné Galaxie, na naše hvězdné sousedy.

Mléčná dráha však není jediné, co na snímku Jiřího Lose, Mirka Dočekala a Petra Skaly nalezneme. Stovky hvězd, několik mlhovin a hvězdokup dokreslují pohled nad naše hlavy. I když převážná většina objektů viditelných na snímku patří do našeho sousedství menšího než sto světelných let, můžeme se i zde podívat dále. Nizoučko nad skupinkou stromů v průrvě mezi pozemskými mraky nalezneme mlhavý obláček naší galaktické sestry - spirální galaxie M 31 v Andromedě. Ač nyní vzdálena téměř tři milióny světelných let, přibližuje se k nám každou sekundou o sto kilometrů. Za tři až čtyři miliardy let - ten čas závisí na zatím neznámém množství mezihvězdné hmoty mezi oběma galaxiemi - galaxie m 31 spolu s tou naší po několika vzájemných průletech splynou do jedné obří galaxie eliptické.

Tento snímek, který vyhrál srpnové kolo soutěže "Česká astrofotografie měsíce", vznikl během letní astronomické expedice mládeže na Hvězdárně v Úpici. Můžeme na něm tedy vidět nejen oblohu s jejími třpytivými hvězdičkami, mraky prohánějící se atmosférou a siluety stromů stínící světla nedalekého městečka, ale najdeme zde i červená neoslňující světýlka mladých astronomů, kteří skloněni k okulárům dalekohledů či poznámkovým blokům sledují dění na obloze, odhadují jasnosti proměnných hvězd a zakreslují pozorované objekty do deníků.

Za porotu ČAM bychom rádi autorům poděkovali za nevšední obraz pohledu známého, avšak málokdy plně vnímaného. Třeba nás všechny přiměje zanechat alespoň na chvíli shonu naší uspěchané civilizace, zmizet z města někam do tmy, položit se do trávy a jen se pokochat krásou nebe, stejnou krásou, kterou obdivoval třeba právě ten pravěký lovec, který u uhasínajícího ohně dokončoval sošku Věstonické Venuše.

Autoři snímku

Autoři: Jiří Los (23 let), Mirek Dočekal (23 let) a Petr Skala (23 let)

Technické údaje a postup:

Použitý přístroj: fotografováno ze stativu Canonem EOS 20D s objektivem Samyang 8mm, F/3,5 Fish-Eye CS
Místo: Hvězdárna v Úpici
Datum: 1.8.2010, 19:41 - 20:08 UTC
Postup zpracování:
Jedná se o mozaiku z 5 polí. Každé 4×40s, ISO1600, F5,6. Kalibrace a registrace jednotlivých snímků z každého pole byly provedeny v programu DeepSkyStacker (Mirek Dočekal), spojování do mozaiky v PTGui (Jiří Los, Petr Skala). Úpravy složeného snímku byly realizovány v Adobe Photoshop CS2 (Jiří Los, Petr Skala), stejně jako spojování souhvězdí (Jiří Los).
Snímek vznikl během letní astronomické expedice v Úpici v rámci skupiny digifoto. Věk všech uvedených autorů je 23 let. V případě Mirka Dočekala se jedná o jeho úplně první snímek noční oblohy a také první zpracování.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ďalší diamant v korune?

Zelenkavá kométa Johnson (vpravo v strede), akoby smerovala do súhvezdia Severná koruna, ktorú tvorí sedmička hviezd v tvare písmena U naľavo . V skutočnosti je ich vzájomná poloha náhodná a nemá žiaden súvis. Kométa C/2015 V2 Johnson je aktuálne ozdobou nočnej oblohy, kedy vstupuje do obdobia jej najlepšej pozorovateľnosti. Vďaka vysokej oblačnosti majú najjasnejšie hviezdy halo, ktoré zvýrazňuje ich skutočnú farbu a spektrálny typ. Modré hviezdy sú najteplejšie a naopak čím je hviezda viac červená, tým je chladnejšia. www.facebook.com/pauliephotography

Další informace »