Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za srpen 2017: Zatmění nad hradem Helfštýn

ČAM za srpen 2017: Zatmění nad hradem Helfštýn

Zatmění nad hradem Helfštýn
Autor: Vlastimil Musil

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2017 obdržel snímek „Zatmění nad hradem Helfštýn“, jehož autorem je Vlastimil Musil. Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno, jestli vůbec na hradě někdo v tu dobu pobýval a zda hradní čeládka v okamžiku úkazu nespala spravedlivým spánkem posilněna medovinou a kořeněným vínem.

Co však víme docela jistě, je skutečnost, že 7. srpna 2017 bylo nad hradem večer jasno, že v tu dobu bylo nad jeho zdmi vidět částečné zatmění Měsíce a že zde byl alespoň jeden člověk.  Astrofotograf  Vlastimil  Musil. No a výsledek jeho práce máme nyní před sebou.

Zatmění Měsíce nastává ve chvíli, kdy se na své dráze Měsíc ponoří do zemského stínu, dlouhého stinného kužele, který do prostoru vrhá naše vlastní planeta ozářená z druhé strany Sluncem. Ne vždy se Měsíc trefí do tohoto stínu přesně, někdy se netrefí vůbec. To pak ovšem žádné zatmění nenastane. Jinak může nastat zatmění Měsíce úplné, částečné či jen polostínové. O tom všem rozhoduje velmi přesně nebeská mechanika.

K zatmění Měsíce může dojít maximálně třikrát ročně. Ovšem většinou je to méně, tak jednou či dvakrát. Může však nastat i situace, kdy v daném roce nenastane zatmění Měsíce vůbec.

Podívejme se však nyní na snímek Vlastimila Musila. Vidíme, že Měsíc je krásně načervenale zabarven, zejména v místě, kde poněkud neostrá hranice stínu přechází do polostínové oblasti. Naše Země totiž nevrhá do prostoru pouze tmavý stín, nýbrž i rozbíhavý polostín. Plný stín má v oblasti měsíční dráhy průměr asi 80´, Měsíc 30´. Vejde se tedy do plného stínu asi 2,5 krát. V ideálním případě tak může úplné zatmění Měsíce trvat 1 hodinu a 44 minut. Polostín má na měsíční dráze průměr přibližně 145´.

Poněkud jsme ale utekli od barevnosti měsíčních zatmění. Jak je ta barevnost vlastně možná? Vždyť by Měsíc v zemském stínu měl být úplně tmavý. Může za to zemská atmosféra. Kdyby ji Země neměla, opravdu by Měsíc při zatmění z oblohy fakticky „zmizel“. Sluneční světlo se však v naší zemské atmosféře rozptyluje a dostává se tak i do oblasti plného stínu. Proč však je tedy zatmění víceméně červené? Modrá složka světla se rozptyluje lépe, proto vlastně máme i oblohu nad hlavami ve dne modrou. Ve světle v zemské atmosféře pak zbydou víceméně pouze paprsky červené. Ani to však ještě není vše. Za určitých situací může Měsíc při zatmění skutečně téměř zmizet. To v případě, že je zemská atmosféra silně zaprášená, například po velkých vulkanických erupcích.

Měsíc se v zemském stínu pohybuje rychlostí přibližně 1 km/s, takže pozorný pozorovatel může pozorovat například  dotyky  hrany  stínu  s  krátery.  Tato  pozorování,  dříve důležitá například pro zpřesnění dráhy Země i  Měsíce, jsou nyní již jen hezkou podívanou. Dráhy známe nyní již dostatečně přesně, abychom naopak mohli velmi dobře předpovídat kdy, kde a jak budeme moci sledovat příští zatmění.

V roce 2018 bude na světě možné pozorovat celkem 5 zatmění, z našich krajin však uvidíme jen jedno. Ovšem právě to nejvíce zajímavé a úplné, které nastane 27. července. Bude nepochybně nesmírně očekávanou událostí, neboť půjde o nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Měsíc totiž projde téměř geometrickým středem stínu a tak v něm bude ponořen plnou 1 hodinu a 44 minut. A toto zatmění má ještě jednu velkou výhodu. Připadá na noc z pátka na sobotu, takže bude jistě hojně sledováno.

Zda jej bude sledovat a fotografovat i autor dnešního vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce Vlastimil Musil, je sice hodně pravděpodobné, ale v každém případě bude tato fotografie výzvou i pro ostatní fotografy. To bude ale až téměř za rok.  My bychom však rádi nejen za porotu soutěže, ale i za jejího garanta Českou astronomickou společnost a jistě i za ostatní amatérské astronomy poděkovali panu Musilovi za jeho krásný snímek a popřáli mu mnoho úspěchů nejen ve fotografickém duelu v červenci příštího roku, ale i v dalším astrofotografickém konání.

 

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Lipník nad Bečvou

Datum pořízení: 7. 8. 2017

Optika: SW ED-80

Snímač: Canon EOS 450

Montáž: Stativ

Zpracování: Různé expozice 1/160s,1/20s,,1/4s iso 400. Vše sloučeno v PS tak aby výsledek co nejlépe odpovídal pohledu okem přes hledáček fotoaparátu a rozšířeno o necelé 1 pole doleva.

Popis: Pečlivě naplánovaná kompozice vzhledem k pozorovacímu místu. Chtěl jsem zachytit toto zatmění společně s věžemi hradu Helfštýn a to se povedlo.

 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM, Zatmění měsíce


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »