Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za únor 2017: M51 HaLRGB

ČAM za únor 2017: M51 HaLRGB

M51 HaLRGB
Autor: Peter Jurista

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2017 obdržel snímek „Galaxie M51“, jehož autorem je Peter Jurista. Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat

Ve starší astronomické literatuře bývá jmenována jako „vírová“. To je velmi přiléhavé a jistě hezčí, než strohá katalogová označení M51 či NGC 5194 a NGC 5195. Ve skutečnosti totiž sestává ze dvou vzájemně interagujících galaxií, proto také ta dvě různá označení v katalogu NGC. Objevil ji v 13. října 1773 Charles Messier, který jí přiřadil ve svém katalogu číslo 51. Na obloze ji nalezneme v souhvězdí Honicích psů, astronomové ovšem k jejímu vyhledání používají spíše hvězdy hvězdného seskupení, které obecně nazýváme Velký vůz. Druhou z páru objevil 21. března 1781 Messierův přítel Pierre Méchain.

O tom, že je to skutečně kráska, se můžeme přesvědčit nejen na snímcích pořízených kosmickými teleskopy, ale i na fotografii Petera Juristy ze Slovenska. A vůbec nic jí na kráse neubírá ani fakt, že má „v pase“ nějakých 60 tisíc světelných let napříč. Její krásně vyvinutá spirální ramena jsou úchvatným pohledem snad pro každého milovníka oblohy. Astronomové předpokládají, že za to může právě interakce s druhou galaxií. O tom, že toto vzájemné působení vyvolalo opravdu dramatické změny v obou galaxiích, svědčí jejich pozorování v různých oborech spektra. Bylo zde nalezeno neobvykle velké množství svítivých rentgenových zdrojů, nejspíše binárních soustav neutronových hvězd a černých děr, což naznačuje, že tento kosmický vír prošel intenzivním překotným obdobím vznikání hvězd a též výbuchů supernov. Aktivitu vykazují i jádra obou galaxií. Okolní plyn již pouze dokresluje působivou scenerii.

Galaxie je dominantním členem malé skupiny galaxií, do které patří například i další známá galaxie M63 z Honících psů.

Spirální strukturu galaxie M51, vzdálené od nás podle posledních odhadů 31 miliónů světelných let, zaznamenal jako první na jaře 1845 William Parsons (3. hrabě z Rosse), irsko-anglický šlechtic a astronom. V roce 1845 si vybudoval v Parsonstownu největší světový teleskop o průměru 180 cm, který až do konce 19. století zůstal nepřekonán. S jeho použitím objevil a katalogizoval mnoho dalších galaxií.

Na snímku Petera Juristy však nenalezneme pouze tyto dvě nejjasnější galaxie. Zorné pole se nachází vysoko nad galaktickým rovníkem a tak je velmi vhodné ke studiu vzdálených galaxií, neboť zde neruší hvězdy a prach soustředěný v okolí spirálních ramen naší vlastní Galaxie. Nesmíme se tak divit, že velké množství „hvězd“ zobrazených na snímku jsou ve skutečnosti další vzdálené hvězdné ostrovy, další galaxie.

Dovolte mi, abych na závěr povídání o „vírové“ galaxii poděkoval autorovi snímku Peteru Juristovi za snímek zaslaný do soutěže Česká astrofotografie měsíce, která již dvanáctým rokem pod patronací České astronomické společnosti mapuje českou a slovenskou astrofotografickou scénu. Peteru Juristovi gratulujeme a přejeme hodně dalších jasných nocí a úspěšných snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Martin, SK

Datum pořízení: 6. 2. 2017

Optika: ASA10, F/3.6 @ 904mm

Montáž: G53F

Snímač: Atik 460 mono, Astronomik 6 nm H-alfa+LRGB Astrodon

Zpracování: PixInsight

Postup a komentář: L 176x180s, Ha 11x1800s, RGB bin2 po 45 minut. Po rokoch je tu znova M51. Hádam lepšia.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


50. vesmírný týden 2017

50. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 11. 12. do 17. 12. 2017. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Týden bude nabitý kosmonautikou. Blue Origin by mohla provést test kabiny pro balistické skoky. SpaceX provedla úspěšně statický zážeh na rampě SLC-40 a očekáváme start s lodí Dragon k ISS. Startovat by měla také čínská raketa CZ-3B, z Nového Zélandu raketa Electron, Ariane 5 s dalšími družicemi Galileo, přistávat má Sojuz MS-05 s částí posádky z ISS a naopak vydat se tam má další posádka v lodi Sojuz MS-07.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v Perseovi, IC348, NGC1333

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2017 obdržel snímek „Temná mračna v Perseovi“,  jehož autorem je Evžen Brunner Podzimní čas, zejména v našich končinách, nebývá velkým příznivcem astrofotografů. Ti bojují nejen s tradičními mraky, mlhami a deštěm, ale i s rosením

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pravé parhelium

Pravé parhelium

Další informace »