Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Krabí mlhovina v plné parádě

Krabí mlhovina v plné parádě

M1.jpg
Jedním z nejčastěji fotografovaných objektů noční oblohy je známá Krabí mlhovina (M 1). Publikovanou fotografii pořídil Hubblův kosmický dalekohled (HST). Přestože HST mlhovinu fotografoval již dříve, tento snímek je dosud nejdetailnější a je složen z několika dílčích fotografií. Zachycuje expandující zbytek po výbuchu supernovy, jehož průměr dosahuje 6 světelných let (a každou sekundu se zvětšuje zhruba o 1000 km).

Výbuch hvězdy v souhvězdí Býka, v jehož důsledku mlhovina vznikla, pozorovali čínští hvězdáři v roce 1054. Po dobu zhruba jednoho měsíce byla dříve neviditelná hvězda pozorovatelná i na denní obloze.

Oranžově zbarvená vlákna (filamenty) jsou roztrhané zbytky hvězdy, obsahující převážně vodík. Rychle rotující neutronová hvězda, která se vytvořila po explozi, se nachází v centru mlhoviny. Modré světlo pochází z elektronů vířících rychlostí blízkou rychlosti světla kolem magnetických siločár v okolí neutronové hvězdy. Neutronová hvězda podobně jako maják vyzařuje dvojici světelných kuželů. Vzhledem k rotaci neutronové hvězdy 30krát za sekundu se pozemskému pozorovateli zdá, že hvězda pulsuje (odtud označení pulsar). Neutronová hvězda je tedy zhroucené, mimořádně husté jádro explodující hvězdy. Průměr neutronové hvězdy je asi 10 km, přičemž její hmotnost se rovná zhruba hmotnosti Slunce.

Název Krabí mlhovina obdržela na základě vzhledu této mlhoviny na kresbě, kterou pořídil irský astronom Lord Rosse v roce 1844, když k jejímu pozorování použil dalekohled o průměru 90 cm. Při pozorování Krabí mlhoviny pomocí HST a pozemních dalekohledů VLT Jižní evropské observatoře byly získány mnohem detailnější snímky rozpínajícího se materiálu, vzniklého při zániku hvězdy. Krabí mlhovina se nachází ve vzdálenosti 6500 světelných let.

Tato nová detailní fotografie byla sestavena z mozaiky 24 jednotlivých snímků, pořízených pomocí kamery WFPC-2 (Wide Field and Planetary Camera 2) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu. Jednotlivé snímky byly pořízeny v říjnu 1999, v lednu 2000 a v prosinci 2000. Různé barevné odstíny odlišují rozdílné složení mlhoviny, vytvořené při explozi hvězdy. Modrá vlákna ve vnějších částech mlhoviny reprezentují neutrální kyslík, zelená jednou ionizovanou síru a červená barva indikuje dvakrát ionizovaný kyslík.

Credit: NASA, ESA, J. Hester and A. Loll (Arizona State University)

Zdroj: hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše, Měsíc a Bukovka.

Canon EOS 500, obj. 18-55

Další informace »