Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – čtvrtý díl

Rozhovory o vesmíru – čtvrtý díl

Čtvrtý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Ve čtvrtém dílu mluvíme o misi Perseverance a dalších novinkách ve výzkumu rudé planety, o černé díře Cygnus X-1, která se ukázala být výrazně hmotnější, než se původně předpokládalo a hlavním tématem je kosmická pavučina aneb inventura škál ve Vesmíru.

Na Mars dorazila trojice nových robotických průzkumníků. Kromě tunového roveru Perseverance, který úspěšně přistál v náročném terénu kráteru Jezero, se na oběžnou dráhu Marsu dostala ambiciózní čínská sonda Tianwen-1 a sonda Spojených arabských emirátů Hope. Zajímá vás co mají tyto sondy za úkol a jaký neskromný cíl si vybrali konstruktéři první čínské sondy, která úspěšně dorazila k Marsu?

Nový výzkum černé díry Cygnus X-1 nutí vědce k modifikaci teorií hvězdného vývoje. Je totiž hmotnější, než se u "hvězdných" černých děr považovalo za možné. Chcete vědět jak se měří hmotnost černé díry?

Nejspíš každý zájemce o vesmír už někdy slyšel o kosmické pavučině. Jen málokdo si ale umí představit škálu této struktury v porovnání s naší Galaxií či Sluncem. V našem hlavním tématu se pokusíme vám tuto představu přiblížit. Začneme od rozměrů, které známe z běžného života a pomocí jednoduchých přirovnání se dostaneme až po největší struktury ve vesmíru.

Čtvrtý díl Rozhovorů o vesmíru najdete na: https://youtu.be/QKoMl0ELNGE




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Kosmická pavučina, Perseverance rover, Mars 2020, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »