Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  34 699 dnů Luboše Perka

34 699 dnů Luboše Perka

Pan Luboš Perek v roce 2013 Autor: Wikipedia
Pan Luboš Perek v roce 2013
Autor: Wikipedia
Velikán české astronomie Doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., Dr. h.c. se narodil 26. července 1919 v Praze v domě U Slunce, což pro jeho budoucí dráhu astronoma bylo nejspíš předznamenáním. Pocházel z právnické rodiny, pročež se víceméně automaticky předpokládalo, že bude v tradici pokračovat, ale studenta Perka to od dětství táhlo k astronomii, takže se rozhodl studovat matematiku na Přírodovědecké fakultě UK

Zavření českých vysokých škol nacisty v r. 1939 však jeho formální studium přerušilo; byl za války totálně nasazen do letecké konstruktérské kanceláře, kde však stihnul nabýl cenné zkušenosti studiem inženýrské fyziky. Byl tak výborně připraven, že ihned v r. 1945 složil druhou státní zkoušku a hned potom začal prednášet jako asistent zástupům poválečných studentů pražské techniky v tehdejším kinu Flóra na Vinohradech. O rok později dostal od prof. Josefa M. Mohra nabídku na místo odborného asistenta na katedře astronomie Přírodovědecké fakultě MU v Brně.

Pro mne osobně i pro mého o rok staršího kamaráda Luboše Kohoutka to byla - jak se ukázalo - klíčová výhra. Ještě jako středoškoláci jsme se na tehdy již docenta Perka obrátili s prosbou, zda bychom mohli využívat pro zpracování údajů o pozorování meteorů elektromechanickou kalkulačku Rheinmetall. Bez váhání nám svěřil klíče od pracovny Astronomického ústavu, kam jsme chodili po večerech počítat. Když pak docent Perek přešel v r. 1956 do Prahy do Astronomického ústavu ČSAV, tak nejprve Luboš Kohoutek a o rok po něm i já jsme přestoupili na MFF UK, abychom mohli studovat specializaci astronomie, která byla po odchodu prof. Mohra a doc. Perka v Brně zrušena. Luboš se hned po promoci stal prvním a mimořádně úspěšným vědeckým aspirantem doc. Perka.

Měl jsem tedy doslova z první ruky již od r. 1953 příležitost vidět zblízka, jak doc. Perek soustavně pracuje, jak přednáší a jak dokáže organizovat vědeckou práci v astronomii. Jeho zásluhou byla v Brně na Kraví hoře postaven Cassegrain s průměrem zrcadla 0,6 m vybavený fotografickou kamerou a později i fotoelektrickým fotometrem. Když se pak doc. Perek stal šéfem stelárního oddělení Astronomického ústavu ČSAV, zasloužil se klíčovou měrou o vybudování ondřejovského dvoumetru, jenž při své inauguraci v srpnu 1967 patřil do první desítky největších dalekohledů světa. Právem nese od 6. srpna 2012 Perkovo jméno.

V pohnutém roce 1968 se stal doc. Perek ředitelem Astronomického ústavu a opět se tak zasloužil o přežití české astronomie, neboť při normalizačních čistkách v následujících letech, které decimovaly řadu ústavů Akademie věd, nebyl nikdo z vědeckých pracovníků z ústavu vyhozen; naopak se právě tehdy do ústavu dostal historik přírodních věd Dr. Zdeněk Horský z rozpuštěného Historického ústavu Akademie. Podobně se Perek tehdy dokázal postarat o vynikající české exulanty Doc. Miroslava Plavce a Doc. Zdeňka Švestku tím, že jim vystavil pro jejich zahraniční zaměstnavatele kladná doporučení, což bylo pro něho spojeno s nemalým rizikem.

Perkovo působení v astronomii vyvrcholilo při pražském XIII. astronomickém kongresu IAU (1967), kdy byl zvolen generálním sekretářem IAU. V letech 1968-1970 byl navíc viceprezidentem Mezinárodní rady vědeckých unií (ICSU). Osvědčil tak i svou rodinnou právnickou tradici, protože to byla náročná vědecká administrativa.

Dalším oborem jeho činnosti se pak stal kosmický výzkum, když byl v r. 1975 povolán do Oddělení pro záležitosti kosmického prostoru při úřadu generálniho tajemníka OSN v New Yorku. V úřadu pracovali až do té doby odborníci na kosmické právo a politologii, ale žádný přírodovědec. Perek to postupně zcela změnil; zasloužil se jednak o fyzikální definici kosmického prostoru, čímž mj. vyřešil problém, komu patří geostacionární dráha, ale také otevřel jako první na světě problematiku kosmického smetí na oběžných drahách kolem Země.

Po návratu z OSN nastalo pro doc. Perka krušné období, kdy mu byly tehdejším komunistickým režimem prakticky znemožněny jeho již dobře vybudované mezinárodní vztahy. To se nejvíce projevilo v letech 1980-1982, kdy působil jako prezident Mezinárodní astronautické federace (IAF). Změnu přinesl až převrat v r. 1989, kdy se jako tehdejší předseda České astronomické společnosti zasloužil svoláním mimořádného sjezdu o hladký přechod této tradiční instituce ve skutečně svobodnou vědeckou společnost.

Připadá mi až neuvěřitelné, že ve věku, kdy mnozi vynikající odborníci odcházejí na zasloužený odpočinek, pokračuje doc. Perek po dekádě přetržené práci pro vrcholné mezinárodní instituce od IAU přes OSN, COSPAR, IAF atd. Před měsícem mi vyprávěl o svém posledním technicky jednoduchém nápadu, jak usnadnit detekci vysloužilých družic, které představují ohrožení družic funkčních. Stačilo by na každé družici povinně instalovat před startem koutové odražeče, které by během aktivní fáze mohly být (zejména u vojenských družic) zakryty a odkryly by se při vyřazení družice z provozu, když se stává neovladatelnou.

Kdykoliv se někde venku setkám s astronomy starší generace, ptají se po Perkovi, jak se mu daří a chtějí, abych mu vyřídil jejich pozdravy. Tak si znovu uvědomuji, jak znamenitou pověst dokázal náš jubilující doyen Československu a nyní České republice svou solidností a skvělými nápady vybudovat. Když mu v r. 1999 brněnská Masarykova univerzita udělovala čestný doktorát, zaznělo tam Perkovo krédo: "Fortiter in re, suaviter in modo" ("Rázně ve věci, vlídně ve způsobu").

V den svých narozenin urazí (a v létě zčásti také uplave) Doc. Perek společně se Zemí již 89,3 mld. kilometrů kolem Slunce. Myslím, že všichni, kdo jsme měli možnost se s ním během svého života setkat, mu upřímně přejeme další miliardy kilometrů bez nehody na této orbitě.

95. narozeniny doc. Luboše Perka Autor: ČAS
95. narozeniny doc. Luboše Perka
Autor: ČAS
Ke zhlédnutí doporučujeme video publikované Czech Space Office na YouTube: Luboš Perek - život zasvěcený astronomii
Dva někdejší generalní tajemníci IAU [L. Perek - tehdy 87 let a prof. Jean Claude Pecker z Paříže - tehdy 83 let] skotačí na trampolíně při návštěvě na Perkově chalupě u Příbrami Autor: Jiří Vašek
Dva někdejší generalní tajemníci IAU [L. Perek - tehdy 87 let a prof. Jean Claude Pecker z Paříže - tehdy 83 let] skotačí na trampolíně při návštěvě na Perkově chalupě u Příbrami
Autor: Jiří Vašek
Nuncia Siderea III z r. 2006, elektronický supplement 1 : Dva někdejší generalní tajemníci IAU [L. Perek - tehdy 87 let a prof. Jean Claude Pecker z Paříže - tehdy 83 let] skotačí na trampolíně při návštěvě na Perkově chalupě u Příbrami.
Oba sloužili jako gen. tajemníci IAU těsně po sobě; Pecker 1964-67 a Perek 1967-70.

95. narozeniny doc. Luboše Perka Autor: ČAS
95. narozeniny doc. Luboše Perka
Autor: ČAS
95. narozeniny doc. Luboše Perka Autor: ČAS
95. narozeniny doc. Luboše Perka
Autor: ČAS
95. narozeniny doc. Luboše Perka Autor: ČAS
95. narozeniny doc. Luboše Perka
Autor: ČAS
Na setkání 23.7. předali zástupci VV ČAS L.Perkovi Pamětní list a drobné dárky.

Pozn.:
Perkův životní příběh je velmi úsporně shrnut v knížce Libuše Koubské "Hvězdář diplomat" (Životní příběh doyena české astronomie), která vyšla v nakl. Academia v r. 2011. Kromě toho v archivu Učené společnosti ČR, jejímž je doc. Perek členem, se nachází zvukový záznam jeho několikahodinového rozhovoru, pořízený v r. 2009 Janou Olivovou. Při příležitosti Perkových šedesátin vyšel v Kosmických rozhledech (č. 2/1979, str. 70) článek Ladislava Sehnala a k Perkovým sedmdesátinám článek Jana Palouše (č. 2/1989, str. 104).




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nad jižním obzorem

Další informace »