Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomové staví největší sluneční dalekohled

Astronomové staví největší sluneční dalekohled

Rozestavěný velký sluneční dalekohled na vrcholu Halekala na Havaji. Autor: National Solar Observatory / Ruth Kneale
Rozestavěný velký sluneční dalekohled na vrcholu Halekala na Havaji.
Autor: National Solar Observatory / Ruth Kneale
Připojený obrázek zachycuje staveniště nové sluneční observatoře na vrcholu Haleakala Crater (Maui, Havajské ostrovy), která by měla být uvedena do provozu v roce 2019. Hlavní zrcadlo dalekohledu bude mít průměr 4 metry. Stane se tak největším slunečním teleskopem na světě.

Dalekohled ponese jméno senátora Daniela K. Inouye. Jeho celý název bude Daniel K. Inouye Solar Telescope (DKIST). Bude schopen rozlišit útvary menší než 0,03 obloukové vteřiny, což odpovídá 20 až 70 km na povrchu Slunce. K dosažením tak úžasného rozlišení bude dalekohled využívat nejnovější technologie adaptivní optiky k odstranění vad obrazu v důsledku atmosférických turbulencí. K tomu bude sloužit počítačem řízená deformace optické plochy dalekohledu.

Nejmenší útvary, které na povrchu Slunce vidíme ve velkých amatérských dalekohledech, jsou sluneční granule – bubliny horkého plynu vystupující na povrch ze slunečního nitra. Každá z nich má průměr přibližně 1500 km. Dalekohled DKIST bude schopen rozlišit útvary 60krát menší.

Největším současným slunečním dalekohled je McMath-Pierce Solar Telescope, který je vybaven objektivem o průměru 1,6 metru. Pracuje od roku 1962 na Kitt Peak v Arizoně.

Dalekohled DKIST bude zaměřen na tři klíčové oblasti výzkumu: jaká je podstata slunečního magnetismu; jak magnetismus ovládá Slunce; jak můžeme modelovat a předpovídat měnící se výkon Slunce, který ovlivňuje Zemi? Sluneční dalekohled DKIST bude jako první teleskop schopen zobrazit a přímo studovat malé magnetické struktury, což astronomům pomůže pochopit, jak proměnlivost množství slunečního záření může vést ke klimatickým změnám na Zemi.

Schéma chystaného největšího slunečního dalekohledu na Havaji Autor: National Solar Observatory / L. Phelps
Schéma chystaného největšího slunečního dalekohledu na Havaji
Autor: National Solar Observatory / L. Phelps
Nový pozemní sluneční dalekohled bude mít i výrazně lepší časové rozlišení – jednotlivé snímky bude pořizovat co 3 sekundy. Pro porovnání: kosmický dalekohled NASA s názvem Solar Dynamics Observatory (SDO) pořizuje snímky každých 10 sekund na osmi vlnových délkách. Dvojice slunečních sond STEREO snímají Slunce co 3 minuty a známá sonda SOHO (Solar Heliospheric Observatory) jednou za 12 minut. Schopnost častěji pořizovat jednotlivé snímky pomůže rozlišit rychle se vyvíjející struktury na povrchu Slunce a ve spodních vrstvách jeho atmosféry, a to na mnoha vlnových délkách od blízkého ultrafialového přes viditelné až po daleké infračervené záření díky nezvykle čistému a suchému ovzduší, které panuje v této nadmořské výšce.

Dalekohled Daniel K. Inouye Solar Telescope (dříve označovaný ATST – Advanced Technology Solar Telescope) je budován konsorciem firem pod vedením National Solar Observatory a zahrnuje University of Chicago, New Jersey Institute of Technology, University of Hawaii, High Altitude Observatory, NASA, U.S. Air Force a další.

Zdroj: phys.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Související články:
Největší sluneční dalekohled
Ještě jeden největší sluneční dalekohled




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lovec

Na konci ledna panovalo dlouho dobu inverzní počasí s občasným vyjasněním. Nápad vyfotit votický javor s Orionem vznikl během chvíle a hned se vyrazilo na místo. Vysoká vlhkost vzduchu u horizontu napomohla ke zvýraznění nejjasnějších hvězd. Krajina: 9x 2min, f5,6, iso 3200 ohnisko 50 mm Hvězdy: 9x3min, f4, iso 3200 ohnisko 35 mm Mlhoviny: 4x3min, f4, iso 1600 ohnisko 35 Canon 1000D modifikovaný. Vše snímáno s nasazeným Hoya red enhancer filtrem, který lehce potlačuje světelné znečištění.

Další informace »