Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Cena Františka Nušla za rok 2016 prof. Zdeňkovi Mikuláškovi

Cena Františka Nušla za rok 2016 prof. Zdeňkovi Mikuláškovi

Profesor Zdeněk Mikulášek - leureát Nušlovy ceny ČAS za rok 2016.
Autor: ÚTFA PřF Brno.

Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2016 prof. RNDr. Zdeňka Mikuláška, CSc. z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, a to zejména za své celoživotní výsledky na poli výzkumu proměnných hvězd.  Slavnostní  předání  ceny  proběhne  v  úterý 13. 12. 2016  v  17:00  v  budově  Akademie  věd v Praze 1, Národní 3. Poté bude přednesena laureátská přednáška na téma „Fenomenologické modelování periodicky proměnných hvězd“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku je vstup volný.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 230 z 12. 12. 2016

Nušlova cena

Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, které uděluje ČAS badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS prof. Františku Nušlovi. Česká astronomická společnost obnovila její udělování po padesátileté přestávce v roce 1999. Prof. PhDr. František Nušl (3. 12. 1867 - 17. 9. 1951) byl v letech 1922 - 1947 předsedou tehdejší Československé astronomické společnosti. V letech 1924 - 1938 byl ředitelem státní hvězdárny. Více o Nušlově ceně a jejích držitelích.

O leureátovi

Prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc., v současné době profesor teoretické fyziky a astrofyziky, se narodil 15. května 1947.  Vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě MU v Brně v letech 1965-1970 a po promoci působil nejprve jako asistent v oboru fyzika na VUT v Brně a v letech 1972-1990 jako odborný pracovník na Hvězdárně a planetáriu M. Koperníka v Brně. V roce 1980 obhájil kandidátskou práci v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově na základě disertace „Studium pekuliární hvězdy CQ UMa“ a o rok později získal akademický titul RNDr. na Karlově univerzitě v Praze. Hned po převratu byl na základě výběrového řízení jmenován ředitelem Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně, kterou neobyčejně povznesl na významné osvětové, ale i odborné astronomické zařízení. Již od roce 1995 však začal souběžně přednášet jako odborný asistent na Přírodovědecké fakultě MU astronomii  a astrofyziku. V roce 2001 se na MU habilitoval na základě práce „Úvod do fyziky hvězd a hvězdných soustav“. V roce 2012 byl jmenován profesorem. Ve své vědecké práci se věnoval zejména výzkumu chemicky pekuliárních hvězd, zákrytovým proměnným hvězdám a studiu změn astroklimatu. Jako dlouholetý garant astronomické a astrofyzikální výuky v rámci studijního programu Fyzika na přírodovědecké fakultě MU se stal autorem řady kurzů a skript napsaných velmi moderně a pro studenty atraktivně, což vedlo k vysokému nárůstu studentů astronomie a astrofyziky na MU. Před jeho příchodem totiž subkatedra astronomie skomírala. Od roce 2002 byl hlavním řešitelem řady projektů Grantové agentury ČR, školitelem bakalářských, magisterských i doktorských studentů a od r. 2009 je předsedou komise pro státní rigorózní zkoušky na Přírodovědecké fakultě MU. Působí také jako oponent a člen atestačních komisí na ostatních českých i slovenských astronomických institucích. Je členem Mezinárodní astronomické unie i České astronomické společnosti.

Jeho druhou profesí je pěstování vážné hudby. V roce 1994 založil a až dosud je uměleckým vedoucím hudebního souboru Komorní dechová harmonie Brno, jež nezřídka vystupuje i na národních či mezinárodních astronomických akcích.

Prof. Mikulášek publikoval od r. 1969 do současnosti podle databáze ADS 155 vědeckých prací, které až dosud získaly 595 citací, tj. 3,8 citace na práci. Jeho Hirschův index H = 14. V řadě prací je prvním autorem a týmy, které se na publikacích podílejí, jsou často výrazně mezinárodní, tj. jeho spoluautory jsou slovenští, němečtí, čínští, ruští, italští, japonští, chorvatští, turečtí aj. astronomové. Brněnské univerzitní pracoviště se tak stalo významným současným českým vědeckým centrem, jak o tom svědčí i mezinárodní konference pořádané v Brně nebo brněnskými astronomy organizované např. v Litomyšli. Seznam všech prací najdete rozšířeném tiskovém prohlášení.

Významný popularizátor astronomie

Prof. Mikulášek se rovněž významně zasloužil o popularizaci astronomie. Je jediným žijícím spoluautorem českého unikátu knihy „tří Zdeňků: „Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru“ vydané nakl. Svoboda v roce 1988 v rekordním nákladu 135 tis. výtisků. Je však také oblíbeným řečníkem na veřejných přednáškách i astronomických konferencích, který dokáže doslova uhranout své posluchače originálními způsoby, jak jim přiblížit astrofyzikální tématiku. Právem také získal v roce 2008 cenu ČAS „Littera astronomica“. Od roku 2000 nese jeho jméno planetka číslo 11124.

Prof. Mikulášek je příkladem badatele se širokým rozhledem, který mohl uplatnit naplno své vědecké, pedagogické a řídící schopnosti teprve od svých 43 let. Stále pracuje na plný úvazek a stal se významnou postavou naší současné astronomie.

Přijďte na slavnostní předání a leureátovu přednášku!

Slavnostní předání Nušlovy ceny a laureátská přednáška proběhnou v úterý 13. 12. 2016 od 17:00 v budově Akademie věd v Praze, Národní 3, sál 206. Cenu předá předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc., Dr.h.c. Laudatio přednese čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar, CSc. Laureát Nušlovy ceny za rok 2016 prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. přednese  laureátskou  přednášku na  téma  „Fenomenologické modelování periodicky proměnných hvězd“. 

kontakt a další informace

prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
Leureát Nušlovy ceny ČAS za rok 2016
Email: mikulas@physics.muni.cz
Tel: 549 495 880

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Tel: 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Prof. Zdeněk Mikulášek na webu Masarykovy univerzity
[2] Tisková prohlášení ČAS
[3] Cena Františka Nušla



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Nušlova cena, Tiskové prohlášení, Ocenění


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »