Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká republika má novou planetku, jmenuje se po královském komorním městě Žebrák

Česká republika má novou planetku, jmenuje se po královském komorním městě Žebrák

Dráha planetky Žebrák mezi Marsem a Jupiterem
Autor: NASA/JPL

Na dráze mezi Marsem a Jupiterem obíhá planetka, kterou objevili čeští astronomové Petr Pravec a Lenka Kotková (Šarounová). Planetku s katalogovým číslem 131181 navrhl Jan Florian z Hvězdárny Žebrák (ta je kolektivním členem České astronomické společnosti) jejím objevitelům pojmenovat podle města Žebrák. Právě letos si připomíná 625. výročí povýšení na královské komorní město Václavem IV. Tento návrh byl Pracovní skupinou pro nomenklaturu malých těles při Mezinárodní astronomické unii přijat a nové jméno planetky "131181 Žebrák" bylo právě v Minor Planet Circulars zveřejněno, čímž se stalo oficiálním. 

Při té příležitosti vzniká v Žebráku i ojedinělý projekt. Limitovaná edice gramofonové desky jako upomínkového předmětu u příležitosti pojmenování planetky. Na jedné straně bude obsahovat nahrávky hudebního skladatele a muzikanta Miloše Rábla, na straně druhé nahrávku Jaroslava Svěceného na housle a Václava Uhlíře na varhany, která bude pořízena v kostele svatého Vavřince v Žebráku. Slavnost k udělení planetky pak proběhne 2. října 2021, kdy se odehraje v Žebráku i slavnostní koncert výše uvedených interpretů.

Hvězdárna Žebrák Autor: David Malík
Hvězdárna Žebrák
Autor: David Malík
Hvězdárna Žebrák navíc nově rozšířila prostory pro veřejnost o novou interaktivní místnost, kde návštěvníci naleznou mj. věrnou kopii meteoritu Žebrák, který poblíž města dopadl v roce 1824 a byl nalezen, mini planetárium, Bolidozor na zaznamenávání přeletů meteorů, 3D tiskárnu včetně modelů budovy a hlavního dalekohledu v porovnání se vzorovým dalekohledem zvaným Hale na Mt. Palomaru v Kalifornii, fotostěny s vesmírem a měsíčním povrchem a mnohé další.

Hvězdárna také už více než rok připravuje internetový seriál o astronomii i zajímavostech z okolí hvězdárny pod názvem V záři hvězd a zároveň plánuje přístavbu přírodovědného centra s přednáškovou místností a pozorovatelnou. Stávající budova je malá a příliš nesplňuje dnešní požadavky návštěvníků zejména s ohledem na nedostatečný prostor. Návštěvníci si akce hvězdárny oblíbili a ve vypsaných termínech jejich počet často převyšuje kapacitu.

Perseidy na hvězdárně Žebrák Autor: Vladislav Slezák
Perseidy na hvězdárně Žebrák
Autor: Vladislav Slezák
V létě na hvězdárně proběhne mj. 13. srpna pozorování meteorického roje Perseid doplněné koncertem zpěváka Michala Šindeláře s písničkou Hořely, padaly hvězdy a dalšími, pozorování objektů noční oblohy a další akce. Na konci září se pak tradičně připojí k Noci vědců. Její letošní téma je "čas".

Na hvězdárně vznikly také Pohádky z hvězd. Některé z nich již mají i video podobu a promítají se na dalších českých hvězdárnách, které jsou kolektivními členy Asociace hvězdáren a planetárií. Namluvili je mj. Karel Vágner, Hana Zagorová, Jitka Zelenková, Ota Jirák, Petr Rezek nebo Pavel Kožíšek. Nejnověji pak Michal Malátný ze skupiny Chinaski.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ke stažení (pdf)



O autorovi

Štítky: Hvězdárna Žebrák


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »