Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Historické zatmění Slunce pomohlo určit vládu egyptských faraonů

Historické zatmění Slunce pomohlo určit vládu egyptských faraonů

Prstencové zatmění Slunce
Autor: NASA

Vědeckým pracovníkům z univerzity v Cambridge se podařilo určit pravděpodobné datum jednoho z nejstarších zaznamenaných zatmění Slunce. Tato událost, která je zmiňována mimo jiné v Bibli, se odehrála 30. října 1207 př. n. l. Díky tomuto objevu, který vyplynul z propojení některých kapitol biblického a starověkého egyptského textu, byli vědci schopni zpřesnit data související s vládou egyptských panovníků, zejména faraona Ramesse Velikého.

Zmíněný biblický text pochází ze starozákonní Knihy Jozue a už po staletí mátl odborníky na Bibli. Konkrétněji je v něm uvedeno, že poté, co Jozue vedl lid Izraele do Kanaánu – regionu starého Blízkého východu, který se rozkládal na území dnešního Izraele a Palestiny – pomodlil se: „Slunce, zastav se v Gibeonu a ty Měsíci v údolí Aijalon. A Slunce se zastavilo a Měsíc se zastavil, dokud národ nevykonal mstu na svých nepřátelích."

Mapa zobrazující biblickou cestu Izraelitů do Kanaanu, včetně města Gibeon, kde bylo pravděpodobně pozorováno prstencové zatmění Slunce.
Mapa zobrazující biblickou cestu Izraelitů do Kanaanu, včetně města Gibeon, kde bylo pravděpodobně pozorováno prstencové zatmění Slunce.

Pokud tato slova popisují reálné pozorování, pak se v tu dobu uskutečnila mimořádná astronomická událost – otázkou zůstává, co tento text skutečně znamená. Moderní anglické překlady, které vycházejí z překladu krále Jakuba z roku 1611, obvykle interpretují tento text tak, že Slunce a Měsíc se přestaly pohybovat," uvádí profesor sir Colin Humphreys z univerzity v Cambridge. „Ale když jsme se vrátili k původnímu hebrejskému textu, uvědomili jsme si, že alternativním významem může být také to, že Slunce a Měsíc prostě přestaly dělat to, co běžně dělají: přestaly svítit. V tomto kontextu by hebrejská slova mohla odkazovat na zatmění Slunce, když Měsíc prochází mezi Zemí a Sluncem, a to pak zdánlivě přestane svítit. Tato interpretace je podpořena skutečností, že hebrejské slovo přeložené jako „zastavit se" má stejný kořen jako babylonské slovo použité ve starověkých astronomických textech popisujících zatmění."

Nezávislé důkazy o tom, že Izraelci byli v Kanaánu mezi 1500 a 1050 př. n. l., lze nalézt na Merenptahově stéle - egyptském textu, který pochází z doby vlády  faraóna Mernepta, syna známého Ramesse Velikého. Text na velkém žulovém bloku, který vystavuje Egyptské muzeum v Káhiře, říká, že byl vytesán v pátém roce vlády Merenptaha a zmiňuje se o válečném tažení faraona v Kanaánu, ve kterém porazil izraelský lid.

Pás viditelnosti prstencového zatmění Slunce 30.10.1207 př. n. l. v odpoledních hodinách. Bílý kroužek označuje město Azekah.
Pás viditelnosti prstencového zatmění Slunce 30.10.1207 př. n. l. v odpoledních hodinách. Bílý kroužek označuje město Azekah.

Humphreys a jeho spolupracovník Graeme Waddington nejsou první, kdo přichází s myšlenkou, že se biblický text může týkat zatmění Slunce. Předchozí interpretace však nebyly úspěšné, mimo jiné proto, že braly v úvahu pouze úplné sluneční zatmění, v němž je disk Slunce zcela zakryt Měsícem ve chvíli, kdy Měsíc prochází mezi Zemí a Sluncem. To, co dřívější historici nevzali v úvahu, bylo, že místo toho mohlo jít také o prstencové zatmění, při kterém Měsíc sice prochází přímo před Sluncem, ale je příliš vzdálený od Země na to, aby disk Slunce úplně zakryl. To vede k charakteristickému úkazu, někdy nazývanému jako „ohnivý kruh“. Ve starověkém světě se však stejné slovo používalo jak pro úplné, tak pro prstencové zatmění.

Průběh prstencového zatmění Slunce z 30.10.1207 př. n. l. po tříminutových skocích.
Průběh prstencového zatmění Slunce z 30.10.1207 př. n. l. po tříminutových skocích.

Z nejnovějších výpočtů, které berou v úvahu mj. změny v zemské rotaci, vyplývá, že jediné prstencové zatmění viditelné z Kanaánu mezi lety 1500 a 1050 př. n. l. se odehrálo 30. října 1207 př. n. l. v odpoledních hodinách. Díky použití těchto výpočtů, které vycházely z obou výše zmíněných textů, tak byli schopni historici určit začátek vlády faraona Merneptaha na rok 1210 nebo 1209 př. n. l. Vzhledem k tomu, že z jiných egyptských textů je známo, jak dlouho on a jeho otec Ramesse Veliký vládnuli, znamenalo by to, že Ramesse Veliký vládl mezi lety 1276-1210 př. n. l., s tolerancí plus minus jeden rok.

Až do této doby nebyla data vlády obou panovníků určena přesněji, ale za pomoci propojení vědních oborů astronomie a historie tak došlo k zajímavému objevu. „Zatmění Slunce jsou často používána jako pevný bod pro datování událostí ve starověku," dodává Humphreys. Výsledky výzkumníků byly publikovány v časopise Astronomy & Geophysics Královské astronomické společnosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oxford Academic



O autorovi

Lucie Fojtová

Lucie Fojtová

Lucie Fojtová (*1983) se astronomii věnuje s přestávkami již od dětství, začínala na hvězdárně v Jindřichově Hradci. Po studiu VUT v Brně zde zakotvila a aktuálně je na mateřské dovolené. Ve volných chvílích se věnuje popularizaci astronomie - zejména na Hvězdárně a Planetáriu v Brně, kde působí jako aktivní demostrátorka.

Štítky: Egypt, Bible, Prstencové zatmění Slunce


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »