Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jiří Grygar pětasedmdesátiletý

Jiří Grygar pětasedmdesátiletý

Jiří Grygar na zahájení Mezinárodního roku astronomie 2009 v Paříži
Jiří Grygar na zahájení Mezinárodního roku astronomie 2009 v Paříži
Jiří Grygar se 17. března 2011 dožívá 75 roků. Velké části čtenářů bude tato věta o pětasedmdesátých narozeninách Dr. Jiřího Grygara připadat spíše jako překlep. Svého životního jubilea se totiž dožívá v nevšední kondici a plné síle.

Jeho pracovní program dnes vypadá jako jeho pracovní program před 10 lety. Není proto divu, že když se sešla Česká astronomická společnost k uctění jeho sedmdesátin před 5 lety v Zrcadlové kapli Klementina, předalo mu tehdejší vedení Společnosti rozhodnutí zdůvodněné mnoha okolnostmi, že mu je o deset let méně a poblahopřáli jsme mu místo k sedmdesátinám k "šedesátinám". Myslím, že tento stav trvá i nadále a my, kterým občas loupe v zádech, se neustále pídíme po tom, co za tou kondicí je. Jistě jedním z důvodů je známé zaujetí J. Grygara pro cyklistiku (vzpomínáme na jeho cestu na kole do Bratislavy na natáčení pořadu Okna vesmíru dokořán). Na kole jezdí dodnes, např. z Prahy do knihovny Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. K tomu fotbal po přednáškách v CERN ve Švýcarku, pravidelný volejbal a další. Takovému člověku se opravdu neříká senior.

Pět profesorů a Jiří Grygar. Zleva Václav Pačes, Jiří Grygar, Helena Illnerová, Rudolf Zahradník, Josef Koutecký a Martin Černohorský v pracovně předsedy Akademie věd.
Pět profesorů a Jiří Grygar. Zleva Václav Pačes, Jiří Grygar, Helena Illnerová, Rudolf Zahradník, Josef Koutecký a Martin Černohorský v pracovně předsedy Akademie věd.
O jeho společenské prestiži se dá vyprávět mnoho. Jeho prestiž je však i v těch nejlidštějších rozměrech. Občas jsem asistoval u příběhů rodičů, kteří řešili závažný problém, když se jejich syn nebo dcera uzavřeli do sebe ze strachu např. před hrozbou pádu planetky na Zemi a zániku života na ní, jak rády psaly bulvární deníky. A "jen doktor Grygar to může našemu synovi rozmluvit". V tu chvíli se věda sklonila ke zcela konkrétnímu člověku a unikátní dar předávání jejích výsledků, který na Dr. Grygarovi obdivujeme, přinesl své ovoce.

V současnosti je Jiří Grygar místopředsedou Učené společnosti ČR, čestným předsedou České astronomické společnosti a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a Slovenskej astronomickej spoločnosti. Jsou za ním významné funkce jako např. předseda Rady České televize, předseda Učené společnosti ČR nebo předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009.

Jiří Grygar s Čestnou medailí Za zásluhy o Akademii věd
Jiří Grygar s Čestnou medailí Za zásluhy o Akademii věd
Popularizace vědy je nejviditelnějším dílem Dr. Grygara. Stojí za ním fenomenální úspěch televizního seriálu Okna vesmíru dokořán a série ročních přehledů světové astronomie "Žeň objevů", která je nejrozsáhlejším dílem tohoto druhu na světě a kterou také Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica. Nic není bez zásluhy. Každou neděli dodnes Jiří Grygar sedává v knihovně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Chcete něco vědět z astronomie? Vyberte si - buďto encyklopedie nebo internet, možná (zcela určitě) bude ale lepší se zeptat J. Grygara. Jeden rys je na Jiřím Grygarovi obdivuhodný - přijíždí přednášet kamkoliv, ať jde o hlavní město nebo malou vísku někde u hranic. Není divu, že je tak oblíben.

Mezi koníčky Jiřího Grygara patří především cyklistika, ostatně je polním hejtmanem cyklo astronomického spolku EBICYKL. Dále je to vážná hudba, je také příznivcem Járy Cimrmana. Jiří Grygar přes svojí společenskou a vědeckou prestiž není rozhodně neveselým člověkem. Rád se podílí (nebo je aspoň sbírá) na řadě ptákovin. To slovo je na místě, protože ho sám má na svém webu, kde nabízí takové položky jako jsou "Vědecké kongresy převážně nevážně", "Hvězdáři schůzující", "Hvězdářské zpěvy" nebo scénář "Modra plá! Ne, ta!" Tyto názvy samy mluví za vše.

Přejeme čestnému předsedovi České astronomické společnosti vše dobré!

Pavel Suchan (místopředseda České astronomické společnosti a uctivý přítel)

Více o Jiřím Grygarovi na www.astro.cz/~grygar.

Převzato z redakce Pokroků matematiky, fyziky a astronomie


Podrobný profesní životopis:

Jiří Grygar se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo).

V roce 1954 maturoval na jedenáctiletce v Brně-Husovicích. V letech 1954 až 1957 vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně a v letech1957 až 1959 absolvoval studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací "Fotografická fotometrie difusních objektů". V letech 1959 až 1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu v astrofyzice na Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově s disertací "Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd".

V roce 1959 tak získal titul promovaný fyzik (MFF UK Praha), v roce 1963 kandidát fyz.-mat. věd (ČSAV, Praha) a v roce 1967 RNDr. (MFF UK Praha).


Zaměstnání:
• (1963-1980) Stelární oddělení, Astronomický ústav ČSAV, Ondřejov
1963-1972 vědecký pracovník
1972-1974 samostatný vědecký pracovník
1974-1980 vedoucí vědecký pracovník
• (1980-1991) Odd. fyziky nízkých teplot, Fyzikální ústav ČSAV, Řež
• (1991 - 2000) Sekce elementárních částic, Fyzikální ústav AV ČR
• (2000-dosud) Centrum částicové fyziky, Fyzikální ústav AV ČR, Praha
Absolvoval tři dlouhodobé studijní pobyty: 1963 a 1965 Univerzitní observatoř v Utrechtu (celkem 9 měsíců) a 1969-1970 Dominion Astrophysical Observatory, Victoria, B.C., Kanada (12 měsíců).
Členství ve vědeckých společnostech:
• 1959 - Čs. astronomická společnost při ČSAV; nyní Česká astronomická společnost
1959 - 1992 člen předsednictva ústředního (později výkonného) výboru
1992 - 1998 předseda
od r. 1989 čestný člen
od r. 2004 čestný předseda
• 1967 - Mezinárodní astronomická unie
člen 42. komise (těsné dvojhvězdy), člen 27. komise (proměnné hvězdy)
1972 - 1981 člen subkomise pro bibliografii těsných dvojhvězd
1976 - 1985 člen pracovní skupiny pro astronomickou fotografii
• 1976 - Jednota čs. (nyní českých) matematiků a fyziků
1990 - 1993 místopředseda výboru Fyzikálně-vědecké sekce
1990 - 1996 člen ústředního výboru JČMF předseda propagační komise, místopředseda odb. skupiny Pedagogická fyzika FVS
od r. 1996 zasloužilý člen
od r. 2002 čestný člen
• 1991 - Evropská astronomická společnost, zakládající člen
• 1994 - Učená společnost ČR, zakládající člen
1998 - 2002 člen Rady Učené společnosti
2004 - 2008 předseda
2008 - 2010 II. místopředseda
• 1999 - člen řídícího výboru Rady českých vědeckých společností
• 2001 - vícepresident Evropské rady skeptických organizací
• 2007 - čestný člen Slovenskej astronomickej spoločnosti
Jiné funkce:
• 1990 - 1991 a 1994-1998 člen vědecké rady Astronomického ústavu ČSAV/AV ČR
• 1991 - člen Rady pro popularizaci vědy AV ČR, od r. 1993 místopředseda
• 1991 - 1993 předseda vědecké rady Grantové agentury ČSAV/AV ČR
• 1991 - předseda Klubu přátel NTM v Praze
• 1991 - člen vědecké rady Národního technického musea v Praze
• 1992 - 2003 místopředseda české větve Evropského kulturního klubu a předseda sekce pro vědu a filosofii
• 1992 - 1997 předseda Rady České televize
• 1993 - 1994 člen vědecké rady Fyzikálního ústavu AV ČR
• 1993 - 2001 člen vědecké rady Akademie věd ČR
• 1994 - 1997, 2004 - 2007 člen českého Národního astronomického komitétu
• 1995 - člen výboru České společnosti skeptiků SISYFOS
• 1991 - Česká křesťanská akademie čestná rada ČKA, sekce přírodních a technických věd
• 1998 - člen vědecké rady Astronomického ústavu SAV
• 1998 - 2000 člen vědecké rady MU Brno
• 1999 - 2001 člen Správní rady Slezské univerzity v Opavě
• 1999 - 2002 - odpovědný řešitel grantového projektu GA AV ČR: Hledání původu kosmického záření v oblasti stovek EeV (projekt AUGER)
• 2001 - 2006 - odpovědný řešitel projektu MŠMT INGO č. LA134: Zabezpečení účasti českých fyziků na projektu Auger
• 2007 - 2009 předseda Českého koordinačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009
• 2007 - 2010 člen Komitétu uživatelů (Users Committee) Evropské jižní observatoře
Redakční rady časopisů:
• 1961 - 1994 Říše hvězd (1990-92 předseda red. rady)
• 1963 - 1990 Kosmické rozhledy (1964-90 předseda red. rady)
• 1980 - 1990 Technický magazín
• 1989 - Universum
• 1990 - 2001 Vesmír
• 1993 - 1995 Omega (předseda red. rady)
• 2001 - Třetí pól
Ceny a odměny:
• 1974 - tvůrčí prémie ČLF za knihu "Vesmír je náš svět"
• 1974 - II. cena v literární soutěži ČLF za knihu "V hlubinách vesmíru"
• 1983 - cena ČSAV za popularizaci vědy
• 1984 - cena Čs. televize za seriál "Okna vesmíru dokořán"
• 1992 - pamětní medaile J.A. Komenského, udělená vládou ČSFR
• 1992 - Kischova cena Obce spisovatelů za knihu "Vesmírná zastavení"
• 1992 - tvůrčí prémie ČLF za knihu "Země ve vesmíru", dále Zlatá stuha Sdružení nakladatelů a knihkupců ČR a výroční cena nakl. Albatros za totéž
• 1994 - cena AV ČR za popularizaci vědy
• 1996 - planetka č. 3336 "Grygar" - IAU
• 1996 - cena Kalinga za popularizaci vědy - UNESCO
• 1997 - cena Nadace Universitas Masarykiana pro rok 1997
• 2003 - cena Littera astronomica České astronomické společnosti za seriál "Žeň objevů"
• 2003 - J. L. Fischerova přednáška (Univerzita Palackého, Olomouc): Století panspermie"
• 2008 - Čestná medaile Za zásluhy o Akademii věd ČR
• 2009 - Cena Společnosti pro vědy a umění (Pražská skupina)
• 2010 - Čestné uznání Mensy České republiky .




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »