Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mimořádné ocenění ČAM: Clavius
Porota ČAM Vytisknout článek

Mimořádné ocenění ČAM: Clavius

Kráter Clavius. Autor: Vojtěch Nečas.
Kráter Clavius.
Autor: Vojtěch Nečas.
Ačkoliv vítězným snímkem ČAM za leden 2014 se stal hluboký pohled do vesmíru - ke galaxiím M81 a M82 se supernovou, porotu zaujal ještě jeden snímek. Ten sice nevyniká žádnou významnou náročností nebo jedinečností zobrazeného objektu, ale v jistém smyslu prakticky nemá konkurenci. Jeho autorem je totiž v době pořízení snímku teprve 12letý Vojtěch Nečas.

Známe ho věrně. Někdy tiše střeží noční klid, jindy mizí ještě za soumraku. Občas zakryje Slunce, někdy i sám zmizí v zemském stínu. Řeč je pochopitelně o našem nejbližším kosmickém sousedu - Měsíci. Je to náš odvěký souputník, který už inspiroval tolik malířů, básníků, zpěváků... a pochopitelně fotografů. Lidská fascinace jím dosáhla dokonce takových mezí, že se na přelomu 60. a 70. let minulého století stal předmětem vítězství bouřlivého dobyvačného klání mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Dnes již víme, jak vše dopadlo. A i když se na něj od té doby zase nelétá, fascinuje nás pořád.

Není žádným tajemstvím, že drtivá většina nadšených pozorovatelů nebe se dříve či později alespoň na chvíli upoutá k Měsíci. I návštěvníci hvězdáren jej milují. Letmý pohled skrze prochlazený okulár, správně nastavit oko, nechat světlo dopadnout na sítnici… A hle – není moc slov, kterými vyjádřit ten jedinečný moment, kdy člověk poprvé uzří rozvrásněnou a stínohrami vysloveně překypující tvář našeho kosmického souseda. Není snad nikdo, kdo by řekl jen „Hm,“ ohrnul by nad pohledem nos a chtěl třeba vrátit z kasičky vstupné. A není asi nikdo, kdo by si ten pohled nechtěl zopakovat znovu. Nejvděčnější je Měsíc právě pro nejmenší – často si stoupnou na schůdky a nic neříkají. Stojí dlouho, občas jen potutálně cosi vyžbleptnou. „Míšo,“ povídá maminka, „nech taky kouknout pána.“ Ale Míša stojí dál a beze slov i dlouhé minuty civí s neocenitelným dětským úžasem.

Proč se nedíváme na Měsíc doma? Vždyť je to vlastně jednoduché. Vyčkat si na moment, kdy se Měsíc zase přestěhuje na večerní nebe, kdy se rozpustí oblaka, popadnout malý dalekohled – i obyčejný triedr – a kochat se. Každý další pohled či den nabízí něco nové. Každý lepší dalekohled pak odhaluje více detailů. No a než se nadějete, stávají se z vás začínající hvězdáři, kupujete si mapu Měsíce, žadoníte rodiče či banku o peníze na lepší dalekohled. Brouzdáte v knize či na internetu po jednotlivých měsíčních útvarech, zažraně pročítáte texty u každého z nich; máte pocit, že jste vesmíru tak blízko. Tetelící se atmosféra dotváří všemu jen dramatický nádech a i přes rady zkušených se nenecháte odradit při myšlence, že to prostě musíte zachytit aspoň na kompakt.

A to už se pak dostáváte po té dlouhé cestě od prvního pohledu k Měsíci do fáze, kdy převládá touha po dalších informacích. Procházíte si ten snímek, co jste vyfotili, listujete v knize, identifikujete některé větší krátery. Jeden z nich vás zaujme pro svou nebývalou členitost na okrajích a měnící se tvary stínu táhnoucího se jeho dnem s přibývajícími dny do úplňku. Velkými písmeny označený „Clavius“, pojmenovaný po německém jezuitském astronomovi, žijícím na přelomu 16. a 17. století. Kráter je obrovský – od valu k valu bychom našlapali, či raději najeli přes 225 kilometrů. A byla by to dosti drncavá cesta. Tento třetí největší kráter na přivrácené straně Měsíce totiž za dobu své existence dostal spoustu těžkých zásahů menšími meteority, takže pohled na něj je stejný jako pohled na hustý déšť na hladině vody. Ještě než se po kapce vlny rozmělní, v jejich centru se rodí další. Dno kráteru je proto doslova zbrázděno i při pohledu menším dalekohledem desítkami menších důlků. I to, spolu s výraznými okrajovými krátery Rutherford a Porter tvoří Clavius tak mimořádně lákavým útvarem na jižní polokouli Měsíce.

Pokud jste něco podobného zažili ve svých začátcích, dáte za pravdu, že to byla nezapomenutelná léta. Pokud se k tomu teprve chystáte, nebo vidíte zájem vašich ratolestí, neztrácejte dlouho čas! A my zatím děkujeme mladému astrofotografovi za jeho krásný a doslova připomínkový portrét tohoto měsíčního kráteru, a doufáme, že svou účastí v ČAM motivuje i mnoho dalších mladých začínajících nadšenců. Snímkem Vojtěcha Nečase znovu připomínáme, že ČAM zdaleka není o kvalitě fotografie, tíze na bedrech při jejím zpracování či o „souboji titánů“ s nejlepšími způsoby zpracování svých, drahou technikou pořízených dat. ČAM je tu pro všechny, bez ohledu na schopnosti, techniku či právě věk. Je to o jedinečnosti, odvaze i důvtipu fotografa nás něčím neobvyklým překvapit…

O snímku:
Nazev: Clavius
Misto: Lucembursko
Datum: 10. leden 2014, 21:30
Optika: Skymax 127
Stativ: Skywatcher AZ
Sensor: Celestron NexImage 5
Zpracovani: 130 Frames
25.000 FPS

O autorovi:
Autor: Vojtěch Nečas
Narozen: 2001
Adresa: Schifflange, Lucembursko




O autorovi

Porota ČAM

Porota ČAM

Porota České astrofotografie měsíce. Jejím předsedou je fotograf a konstruktér Zdenek Bardon a členy poroty pak členové ČAS a odborníci v astrofotogarii či popularizaci astronomie - například Martin Myslivec, Jan Hovad, Pavel Suchan... Česká astrofotografie měsíce byla iniciována poprvé v roce 2006 jako apel na to, že česká a slovenská astrofotografie může svou kvalitou slibně konkurovat v přehršli snímků z celého světa, publikovaných například jako snímek dne NASA. Více o soutěži a porotcích na stránce ČAM.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »