< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za setkáním ČAS po 100 letech
Redakce Astro.cz Vytisknout článek

Ohlédnutí za setkáním ČAS po 100 letech

Čestný předseda ČAS Jiří Grygar v aule Karolina.
Autor: David Malík.

V pátek 8. 12. 2017 uplynulo 100 let od založení České astronomické společnosti v Praze. Výročí jsme oslavili velmi důstojně v prostorách pražského Karolina – nejprve v Modré posluchárně, kde došlo k historické rekonstrukci schvalováni stanov ČAS c.k. místodržitelstvím a následně rekonstrukcí ustavující schůze ČAS pod vedením pro tento den obživlým prof. Františkem Nušlem. Za rekonstrukci je třeba poděkovat naprosto bezvadným hercům podle scénáře Petra Sobotky.

Další část se odehrála v aule Karolina, kde byly předány ceny a čestná uznání, ČAS získala vlastní planetku číslo 100308 a mnoho dalšího. Slavnostního předání se zúčastnilo 8 dosud žijících předsedů ČAS vč. čestného předsedy Jiřího Grygara, stávajícího předsedy Petra Heinzla, nebo nejdéle sloužícího předsedy, na tento den obživlého, Františka Nušla. Skvělý hudební doprovod obstaralo smyčcové kvarteto z Mnichovic. 

Sám, účastníc se na programu, tímto vyslovuji veřejný dík všem, kdož se podíleli na přípravě celé slavnosti a všem, kteří si v pátek udělali volno (jednou za sto let) a přijeli do Karolina. Myslím, že nelitovali a BYLI U TOHO. Vybrané fotografie z akce následují.

Text: Jan Zahajský.

Foto: David Malík (celá fotogalerie), Pavel Suchan. Popisky obrázků Martin Gembec.

Pěknou reportáž připravil i portál iDNES: odkaz.

Reportáž ČT v pořadu Události v sobotu 9. 12. najdete na iVysílaní.

U vstupu jsme se mohli setkat s mnoha dobovými kostýmy. Jak řekl Pavel Suchan: „Na Barrandově už měli poznámku 100 ČAS, když přišel někdo nový. Autor: David Malík.
U vstupu jsme se mohli setkat s mnoha dobovými kostýmy. Jak řekl Pavel Suchan: „Na Barrandově už měli poznámku 100 ČAS, když přišel někdo nový.
Autor: David Malík.

Každý se mohl podepsat ke svému oblíbenému předsedovi ČAS. Autor: David Malík.
Každý se mohl podepsat ke svému oblíbenému předsedovi ČAS.
Autor: David Malík.

K překvapení účastníků jsme se ocitli v roce 2217, kdy už se nepoužívaly ty divné klikyháky, kterým se říkalo čeština a kdy místo jména měl každý své číslo, které v této době už nebylo něčím, co je třeba tajit, jako tomu bylo u rodných čísel ve 21. století. Autor: David Malík.
K překvapení účastníků jsme se ocitli v roce 2217, kdy už se nepoužívaly ty divné klikyháky, kterým se říkalo čeština a kdy místo jména měl každý své číslo, které v této době už nebylo něčím, co je třeba tajit, jako tomu bylo u rodných čísel ve 21. století.
Autor: David Malík.

Moderování úvodu v modré posluchárně se s grácií ujal Petr Sobotka, zde sedící vlevo. Vpravo se chystají Jaromír Jindra a Jan Zahajský na svou scénku. Autor: David Malík.
Moderování úvodu v modré posluchárně se s grácií ujal Petr Sobotka, zde sedící vlevo. Vpravo se chystají Jaromír Jindra a Jan Zahajský na svou scénku.
Autor: David Malík.

Zvláště dámy vypadaly v dobovém oblečení výborně. Autor: David Malík.
Zvláště dámy vypadaly v dobovém oblečení výborně.
Autor: David Malík.

Bohuslav Rejlz perfektně zasadil historii vzniku České astronomické společnosti do tehdejší těžké doby 1. světové války. Autor: David Malík.
Bohuslav Rejlz perfektně zasadil historii vzniku České astronomické společnosti do tehdejší těžké doby 1. světové války.
Autor: David Malík.

Scénka schvalování stanov ČAS na c.k. místodržitelství byla v podání Jana Zahajského a Jaromíra Jindry opravdu výborná. Autor: David Malík.
Scénka schvalování stanov ČAS na c.k. místodržitelství byla v podání Jana Zahajského a Jaromíra Jindry opravdu výborná.
Autor: David Malík.

Zaplněný sál Modré posluchárny Karolina s nadšením sledoval divadelní hru, která ukázala, jak mohla vypadat ustavující schůze ČAS. Autor: David Malík.
Zaplněný sál Modré posluchárny Karolina s nadšením sledoval divadelní hru, která ukázala, jak mohla vypadat ustavující schůze ČAS.
Autor: David Malík.

Rekonstrukce ustavující schůze ČAS pod vedením na tento den obživlého prof. Františka Nušla. Autor: David Malík.
Rekonstrukce ustavující schůze ČAS pod vedením na tento den obživlého prof. Františka Nušla.
Autor: David Malík.

Rekonstrukce ustavující schůze ČAS. Autor: David Malík.
Rekonstrukce ustavující schůze ČAS.
Autor: David Malík.

Rekonstrukce ustavující schůze ČAS. Autor: David Malík.
Rekonstrukce ustavující schůze ČAS.
Autor: David Malík.

Rekonstrukce ustavující schůze ČAS. Autor: David Malík.
Rekonstrukce ustavující schůze ČAS.
Autor: David Malík.

Píseň věnovanou Halleyově kometě zazpíval Slávek Janoušek. Autor: David Malík.
Píseň věnovanou Halleyově kometě zazpíval Slávek Janoušek.
Autor: David Malík.

Čestný předseda ČAS Jiří Grygar v aule Karolina. Autor: David Malík.
Čestný předseda ČAS Jiří Grygar v aule Karolina.
Autor: David Malík.

Slavnostní setkání v aule Karolina 8. 12. 2017. Autor: David Malík.
Slavnostní setkání v aule Karolina 8. 12. 2017.
Autor: David Malík.

Ke slavnostnímu shromáždění hovoří na tento den obživlý prof. František Nušl. Autor: David Malík.
Ke slavnostnímu shromáždění hovoří na tento den obživlý prof. František Nušl.
Autor: David Malík.

Slavnostní zasedání ČAS v aule Karolina 8. 12. 2017. Autor: David Malík.
Slavnostní zasedání ČAS v aule Karolina 8. 12. 2017.
Autor: David Malík.

Slavnostní zasedání ČAS v aule Karolina 8. 12. 2017. Autor: Pavel Suchan.
Slavnostní zasedání ČAS v aule Karolina 8. 12. 2017.
Autor: Pavel Suchan.

Slavnostní zasedání ČAS v aule Karolina 8. 12. 2017. Autor: David Malík.
Slavnostní zasedání ČAS v aule Karolina 8. 12. 2017.
Autor: David Malík.

Slavnostní atmosféru podtrhly skvělé hudební vložky Mnichovického smyčcového kvarteta. Autor: David Malík.
Slavnostní atmosféru podtrhly skvělé hudební vložky Mnichovického smyčcového kvarteta.
Autor: David Malík.

Prof. Jiří Bičák byl oceněn Nušlovou cenou pro rok 2017 za celoživotní přínos české astronomii. Autor: David Malík.
Prof. Jiří Bičák byl oceněn Nušlovou cenou pro rok 2017 za celoživotní přínos české astronomii.
Autor: David Malík.

Prof. Jiří Bičák hovoří s grácií sobě vlastní o životě i výzkumu na poli kosmologie, teorie relativity a gravitačních vln. Autor: David Malík.
Prof. Jiří Bičák hovoří s grácií sobě vlastní o životě i výzkumu na poli kosmologie, teorie relativity a gravitačních vln.
Autor: David Malík.

Předsedové ČAS: dočasně obživlý prof. František Nušl, Jan Vondrák, současný předseda Petr Heinzl, Eva Marková, čestný předseda Jiří Grygar, Jiří Borovička a Štěpán Kovář. Autor: David Malík.
Předsedové ČAS: dočasně obživlý prof. František Nušl, Jan Vondrák, současný předseda Petr Heinzl, Eva Marková, čestný předseda Jiří Grygar, Jiří Borovička a Štěpán Kovář.
Autor: David Malík.

Společná fotografie na závěr slavnostního zasedání ČAS po 100 letech v aule Karolina. Autor: David Malík.
Společná fotografie na závěr slavnostního zasedání ČAS po 100 letech v aule Karolina.
Autor: David Malík.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Česká astronomická společnost stoletá
[2] 100 let České astronomické společnosti - podrobné informace
[3] David Malík - fotostream události
[4] Facebook České astronomické společnosti



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Další články autora (914)

Štítky: 100 let ČAS, Česká astronomická společnost

33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »