Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pavel Suchan obdržel Medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy
redakce Vytisknout článek

Pavel Suchan obdržel Medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy

Předání medaile V. Náprstka P. Suchanovi 14. 11. 2012 Autor: Stanislava Kyselová, Akademický Bulletin
Předání medaile V. Náprstka P. Suchanovi 14. 11. 2012
Autor: Stanislava Kyselová, Akademický Bulletin
Čestné oborové medaile Vojtěcha Náprstka Za zásluhy v popularizaci vědy předal ve středu 14. listopadu 2012 předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš pěti novým laureátům. Slavnostní večer se konal v sídle Akademie věd ČR v Praze. Jedním z oceněných je i Pavel Suchan, místopředseda České astronomické společnosti a pracovník Astronomického ústavu AV ČR.

Pavel Suchan na Expedici v Úpici 1975 Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan na Expedici v Úpici 1975
Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan se narodil 19. května 1956 v Praze. Astronomii se jako svému koníčku věnoval již od základní školy a v roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu na Petříně (později Štefánikova hvězdárna, která je součástí Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy). Zde pracoval jako odborný pracovník a krátce ve funkci vedoucího oddělení. V odborné astronomii se podílel na pozorování proměnných hvězd, meteorů a zákrytů hvězd Měsícem. Provedl nesčetné množství školních exkurzí. Věnoval se zácviku mladých pozorovatelů především v oblasti meteorů a proměnných hvězd. Byl u zrodu a více jak 20 let vedl zácvikovou astronomickou expedici na Českomoravské vysočině pro mladé zájemce. Jako vedoucí týmu zorganizoval v roce 1989 velkou výstavu amatérské astronomické techniky "Astroama 89" v Národním technickém muzeu. Byl u zrodu a jako vedoucí týmu realizoval mnoho ročníků "Seminářů přístrojové techniky" v Rokycanech a také týdenní prázdninovou akci pro pozorovatele a zájemce o astronomii "Dovolená s dalekohledem", kterou 10 let vedl. Podílel se na astronomických kurzech a kroužcích. Vedl expedici Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy za prstencovým zatměním Slunce do Maroka (1994). V roce 2000 vedl expedici po pádu meteoritu Vimperk.


Pavel Suchan v historické kopuli Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan v historické kopuli Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově
Autor: Pavel Suchan
V polovině roku 2004 přešel na Astronomický ústav AV ČR
, kde vybudoval referát vnějších vztahů ústavu. Na Astronomickém ústavu AV ČR se také věnuje ochraně pozorovacích podmínek. Je tajemníkem Rady Astronomického ústavu AV ČR.

V roce 2001 byl Českým národním komitétem astronomickým pověřen za astronomické instituce v ČR vyjednáváním v Parlamentu České republiky k začlenění světelného znečištění do zákona, které spolu s Dr. Janem Hollanem úspěšně zakončili. Českým národním komitétem astronomickým byl v roce 2007 jmenován do funkce místopředsedy Českého organizačního výboru pro Mezinárodní rok astronomie 2009 odpovědného za národní aktivity. V roce 2009 organizoval zahájení Mezinárodního roku astronomie v EU v Praze na Staroměstském náměstí a zúčastnil se celosvětového zahájení v Paříži. Po vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) v roce 2007 se stal prvním českým zástupcem pro popularizaci a propagaci ESO v ČR.

Pavel Suchan byl u zrodu dvou desetidenních pobytů amerického astronauta Andrewa Feustela v České republice (2009 na pozvání Astronomického ústavu AV ČR, 2011 na pozvání AV) a připravil program besed pro veřejnost, v roce 2011 v rámci rozsáhlého popularizačního a vzdělávacího projektu Do kosmu s Krtkem určeného dětem a mládeži, ale přijímaným i dospělou veřejností. Projekt získal 4. místo ve své kategorii v soutěži SCIAP. V průběhu návštěvy astronauta Feustela navštívilo besedy na 4000 posluchačů.

Pavel Suchan a projekt Do kosmu s Krtkem Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan a projekt Do kosmu s Krtkem
Autor: Pavel Suchan
Je dlouholetým členem České astronomické společnosti
. Již několik volebních období je jejím místopředsedou, s přestávkou, kdy byl předsedou Pražské pobočky ČAS. Vedl několik zahraničních exkurzí Pražské pobočky ČAS a v roce 2006 expedici za úplným zatměním Slunce do Turecka. Od roku 2004 do roku 2008 byl tajemníkem ČAS. Byl také místopředsedou Sekce pozorovatelů proměnných hvězd. Od zrodu Astronomické olympiády pořádané Českou astronomickou společností byl mnoho let předsedou jejího výboru a prošel obdobím postupného vybudování všech věkových kategorií. Byl u zrodu projektu Česká astrofotografie měsíce a od jejího vzniku v roce 2006 je členem jejího týmu. Je tiskovým tajemníkem České astronomické společnosti a předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu ČAS. Po jedno funkční období se účastnil práce ve Výkonném výboru Rady vědeckých společností ČR.

Jeho dnešními obory jsou především popularizace astronomie a světelné znečištění, resp. ochrana pozorovacích podmínek a ochrana nočního životního prostředí. Za svůj dosavadní profesní život pronesl nesčetné množství popularizačních přednášek a přednášek k problematice světelného znečištění. Ročně absolvuje kolem 60 vystoupení ve sdělovacích prostředcích. V současnosti působí také jako koordinátor projektu Otevřená věda. Je po něm pojmenována planetka č. 37788 (Suchan).

Pavel Suchan v osobním životě rád cestuje, má rád přírodu, vyjíždí na kole i na lyžích, a když má čas, věnuje se fotografii. Času mu však mnoho nezbývá, protože ho drtivou část věnuje právě astronomii - organizační práci, podpoře zajímavých projektů a popularizaci.

Fotogalerie z předání




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Akademie věd ČR, Pavel Suchan


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »