Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Předseda České astronomické společnosti Jan Vondrák obdrží v Paříži čestný doktorát

Předseda České astronomické společnosti Jan Vondrák obdrží v Paříži čestný doktorát

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
14. dubna 2011 budou v historickém Cassiniho sále Pařížské observatoře předány tituly doktoru honoris causa třem zahraničním vědeckým pracovníkům včetně předsedy České astronomické společnosti Ing. Jana Vondráka, DrSc., který je také emeritním vědeckým pracovníkem Astronomického ústavu AV ČR.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 13. dubna 2011

Dalšími oceněnými zahraničními vědeckými pracovníky jsou Lenart Lindegren (Universita v Lundu, Švédsko) a Samuel Gulkis (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, USA).

Slavnostní zasedání se koná pod záštitou francouzské ministryně vysokého školství a vědy, paní Valerie Pecresse, za přítomnosti velvyslankyně ČR paní Marie Chatardové, velvyslance Švédska pana Gunara Lunda a vědeckého rady velvyslanectví USA pana Frederica Maerkleho.

Citace ze zdůvodnění k udělení čestného doktorátu:

"Jan Vondrák, narozený v roce 1940, občan ČR, je emeritním vědeckým pracovníkem Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Je uznávaným mezinárodním specialistou v oblasti fundamentální astronomie zahrnující astrometrii, nebeskou mechaniku a prostoročasové referenční systémy, což jsou podstatná témata pro několik oddělení pařížské observatoře (SYRTE, IMCCE, GEPI). Během své kariéry hrál podstatnou mezinárodní roli, a to jak na úrovni mezinárodních vědeckých unií jako je Mezinárodní astronomická unie (IAU), Mezinárodní geodetická asociace (IAG) a Mezinárodní rada pro vědu (ICSU), tak na úrovni mezinárodních vědeckých služeb, jako je Mezinárodní služba rotace Země a referenčních systémů (IERS), ve které je angažováno oddělení SYRTE."

Ing. Jan Vondrák, DrSc. obdržel v roce 2007 Nušlovu cenu, kterou uděluje Česká astronomická společnost jako své nejvyšší ocenění badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Více včetně podrobného profesního životopisu na www.astro.cz.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »