Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První světlo pro SPHERE
Jiří Srba Vytisknout článek

První světlo pro SPHERE

prachový disk kolem hvězdy HR 4796A pořízený přístrojem SPHERE - eso1417 Autor: ESO/J.-L. Beuzit et al./SPHERE Consortium
prachový disk kolem hvězdy HR 4796A pořízený přístrojem SPHERE - eso1417
Autor: ESO/J.-L. Beuzit et al./SPHERE Consortium
Na dalekohled VLT byl namontován revoluční nový přístroj pro výzkum exoplanet

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (017/2014): Na dalekohled ESO/VLT, který pracuje na observatoři Paranal v Chile, byl nainstalován nový přístroj SPHERE (Spectro-Polarimetric High-contrast Exoplanet REsearch instrument). Toto výkonné zařízení je určeno ke hledání a výzkumu exoplanet. K tomuto účelu využívá kombinaci řady nejmodernějších technologií. Nabízí výrazně vyšší výkon ve srovnání se současnými přístroji a již během prvních dní pozorování byla s jeho pomocí získána řada působivých záběrů prachových disků kolem blízkých hvězd i jiných objektů. Přístroj SPHERE vyvinulo a postavilo konsorcium mnoha evropských institucí pod vedením Institut de Planétologie et d'Astrophysique de Grenoble (Francie) a ve spolupráci s ESO. Očekává se, že SPHERE přinese revoluci do výzkumu exoplanet a disků kolem hvězd. *

V prosinci 2013 prošel přístroj SPHERE úspěšně všemi testy a byl odeslán na observatoř Paranal. V květnu 2014 bylo dokončeno sestavování přístroje, který je nyní namontován na dalekohled VLT (UT3). SPHERE je posledním z nové generace přístrojů pro VLT (první tři přístroje nové generace jsou X-shooter, KMOS a MUSE). 

měsíc Titan přístrojem SPHERE - eso1417 Autor: ESO/J.-L. Beuzit et al./SPHERE Consortium
měsíc Titan přístrojem SPHERE - eso1417
Autor: ESO/J.-L. Beuzit et al./SPHERE Consortium

Přístroj SPHERE kombinuje několik pokročilých technologií, aby získal pokud možno co nejvyšší kontrast potřebný pro zobrazování exoplanet. (Kontrast je mnohem lepší než u přístroje NACO, který pořídil vůbec první přímý záběr exoplanety). Dosažení takto působivého výkonu si na počátku vyžádalo vývoj nových technologií především v oblasti adaptivní optiky, detektorů a součástí koronografu.

SPHERE je velmi složitý přístroj. Díky práci mnoha lidí, kteří se podíleli na jeho návrhu, konstrukci i instalaci však již nyní svým výkonem předčí naše očekávání. Je to úžasné,“ říká Jean-Luc Beuzit (Institut de Planétologie et d'Astrophysique de Grenoble, Francie), hlavní vědecký pracovník projektu SPHERE.

Hlavním úkolem SPHERE je objevovat a prozkoumat obří exoplanety obíhající kolem blízkých hvězd metodou přímého zobrazení [1]. To je mimořádně náročný úkol, neboť tyto planety jsou jednak velmi blízko svých mateřských hvězd a zároveň jsou výrazně slabší. Na běžném snímku pořízeném i za těch nejlepších podmínek hvězda naprosto přezáří slabý svit planety. Návrh přístroje SPHERE je tedy zaměřen na dosažení maximálního kontrastu mezi zářící hvězdou a malou oblastí oblohy v jejím okolí.

přístroj SPHERE namontovaný na dalekohledu VLT - eso1417 Autor: ESO/J. Girard
přístroj SPHERE namontovaný na dalekohledu VLT - eso1417
Autor: ESO/J. Girard

První z novátorských technik, kterou SPHERE využívá, je extrémní adaptivní optika nutná ke korigování efektů vznikajících vlivem neklidu zemské atmosféry. Výsledný snímek je díky ní ostřejší a zvyšuje se tak i jeho kontrast. K blokování světla hvězdy je využíváno koronografu, což vede k dalšímu zvýšení kontrastu. Jako poslední je aplikována technika diferenciálního zobrazování (differential imaging), která využívá rozdílů barvy a polarizace světla odraženého od planety a záření hvězdy (tyto drobné rozdíly mohou být využity k odhalování dosud nepozorovatelných exoplanet – ann13069, eso0503). [2]

Přístroj SPHERE byl navržen a postaven následujícími institucemi: Institut de Planétologie et d'Astrophysique de Grenoble; Max-Planck-Institut für Astronomie in Heidelberg; Laboratoire d’Astrophysique de Marseille; Laboratoire d’Etudes Spatiales et d’Instrumentation en Astrophysique de l’Observatoire de Paris; Laboratoire Lagrange in Nice; ONERA; Observatoire de Genève; Italian National Institute for Astrophysics coordinated by the Osservatorio Astronomico di Padova; Institute for Astronomy, ETH Zurich; Astronomical Institute of the University of Amsterdam; Netherlands Research School for Astronomy (NOVA-ASTRON) a ESO.

Během prvních pozorování přístrojem SPHERE bylo sledováno několik zkušebních objektů s použitím různých pracovních módů. Podařilo se pořídit dosud nejlepší záběr prachového disku kolem nedaleké hvězdy HR 4796A. Snímek zachycuje nejen prachový prstenec v mimořádných detailech, ale také znázorňuje, jakým způsobem je SPHERE schopen potlačit záři jasné hvězdy uprostřed záběru.  

Po dokončení testování a vědeckého schválení bude přístroj SPHERE na konci roku 2014 dán k dispozici astronomům.

Je to jen začátek. SPHERE je unikátní výkonné zařízení, které v následujících letech bezpochyby přinese řadu překvapivých objevů,“ dodává Jean-Luc Beuzit.

 

Zdroj

 

Poznámky

* Záběr v úvodu článku byl pořízen v infračerveném oboru a zachycuje prachový disk kolem nedaleké hvězdy HR 4796A, která se nachází v souhvězdí Kentaura. Jedná se o jeden z prvních záběrů získaných přístrojem SPHERE krátce poté, co byl v květnu 2014 nainstalován na dalekohled ESO/VLT (UT3). Snímek zachycuje nejen prachový prstenec v mimořádných detailech, ale také znázorňuje, jakým způsobem je SPHERE schopen potlačit záři jasné hvězdy uprostřed záběru, což je klíčem k budoucímu hledání a studiu exoplanet.

[1] Většina dnes známých exoplanet byla objevena nepřímými technikami – měřením radiálních rychlostí hvězd nebo fotometricky – metodou tranzitů (měřením poklesu jasnosti hvězdy při přechodu planety přes její disk). Dosud bylo přímým zobrazením pozorováno jen několik exoplanet (eso0515, eso0842).

[2] Dalším, tentokrát docela jednoduchým, trikem, který přístroj SPHERE používá, je pořízení mnoha snímků daného objektu s jinak rotovaným zorným polem každého záběru. Útvary na snímku, které rotují společně se záběrem, jsou artefakty zpracování obrazu. Ty které zůstávají na stejném místě vzhledem k pozici hvězdy jsou reálné objekty.

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz;

Jean-Luc Beuzit; Institut de Planétologie et d'Astrophysique de Grenoble; Grenoble, France; Tel.: +33 4 76 63 55 20; Mobil: +33 6 87 39 62 85; Email: Jean-Luc.Beuzit@obs.ujf-grenoble.fr

Markus Feldt; Max-Planck-Institut für Astronomie; Heidelberg, Germany; Tel.: +49 6221 528 262; Email: mfeldt@mpia.de

Markus Kasper; ESO; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6359; Email: mkasper@eso.org

Norbert Hubin; ESO; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6517; Email: nhubin@eso.org

Richard Hook; ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1417. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



42. vesmírný týden 2017

42. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 10. do 22. 10. 2017. Měsíc bude v novu. Čeká nás ranní seskupení s planetami. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, který bude v opozici. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dobré podmínky k pozorování bude mít meteorický roj Orionid. Ve vypouštění raket byla minulý týden nejúspěšnější společnost SpaceX s rovnou dvěma úspěšnými starty. Rusové úspěšně poslali Rokot a na druhý pokus i nákladní loď Progress k ISS. Naopak ULA dokázala vypustit raketu Atlas V až na pátý pokus. Na vině byly technické problémy i počasí. A úspěšný start zaznamenala i Čína s Venezuelskou družicí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Asteroid 7 Iris

Oblast oblohy s asteroidem 7 Iris focený z města přes světelné znečištění

Další informace »