Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Tajemství finalistů 14. ročníku Astronomické olympiády odhaleno

Tajemství finalistů 14. ročníku Astronomické olympiády odhaleno

Vyhodnocení krajského kola 14. ročníku Astronomické olympiády
Autor: Jan Kožuško

V sobotu 8. dubna se na Štefánikově hvězdárně v Praze sešla 14-členná porota krajského kola, která vybrala 72 finalistů v kategoriích CD, EF a GH. Poprvé v historii AO proběhla prezeční část krajského kola ve škole. Tato novinka přilákala další nové zájemce a nabídka soutěžních formátů pro řešitele se tím významně rozšířila.

Celkem se krajského kola ve všech kategoriích zúčastnilo 1744 řešitelů. Nejlépe se v celorepublikovém žebříčku umístili:

  • Kategorie CD: Radka Křížová, Gymnázium J. Heyrovského v Praze
  • Kategorie EF: Natálie Maleňáková, Slovanské Gymnázium v Olomouci
  • Kategorie GH: Matěj Černý, Gymnázium Šternberk

Podrobné výsledky a jména těch, kteří postupují z jednotlivých krajů do finále, naleznete na stránkách Astronomické olympiády. K dispozici jsou také vzorová řešení úloh. Všichni účastníci si mohou prohlédnout vyhodnocení online-testu v sekci pro řešitele. Vyučujícím jsou dále v chráněné sekci stránek AO přístupné výpisy z výsledkových listin a diplomy pro účastníky krajského kola.

Finále v Praze a Opavě

Dvacet finalistů kategorie CD se utká 10. až 12. května v Opavě. Na pět desítek nejlepších řešitelů čeká o týden později v Praze mimořádný program. Soutěžní klání proběhnou v unikátních historických prostorech Štefánikovy hvězdárny a v reprezentativním sále Akademie věd na Národní třídě. Před odpoledním slavnostním vyhlášením výsledků zavede účastníky a jejich učitele do tajů kosmické kuchyně ve své jedinečné experimentální show vedoucí Štefánikovy hvězdárny Jakub Rozehnal. Na sobotu je připraven atraktivní doprovodný program - procházka Prahou astronomickou s exkurzí do Klementina a navštěva planetária ve Stromovce, jednoho z největších na světě.

Poděkování

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako soutěž v kategorii A. Je zcela výjimečná tím, že řešitelé mají možnost navzájem poměřit své síly v ústředním kole ve všech otevřených kategoriích - již od 6. třídy základní školy. Hlavními partnery jsou Štefánikova hvězdárna v Praze a Filozoficko-přirodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě. Porotci krajského kola byli: Tomáš Franc, Tomáš Gráf, Petra Hyklová, Ota Kéhar, Jan Kožuško, Pavel Kůs, Eva Miklušová, Václav Pavlík, Tomáš Prosecký, Miroslav Randa, Jana Rejlová, Lenka Soumarová, Ondřej Trnka, Jakub Vošmera. S přípravou vyhodnocení pomáhali Radek Kříček a Ondřej Theiner.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »