Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zasedání nejvyššího orgánu Evropské jižní observatoře v Praze

Zasedání nejvyššího orgánu Evropské jižní observatoře v Praze

Logo Evropské jižní observatoře (ESO)
Logo Evropské jižní observatoře (ESO)
Ve dnech 3. - 4. června 2008 se bude v Praze v budově Akademie věd ČR konat zasedání Rady, vrcholného orgánu Evropské jižní observatoře (ESO), jemuž bude předsedat nový generální ředitel ESO prof. Tim de Zeeuw. Českou republiku bude na zasedání Rady ESO zastupovat astronom Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i., a Jan Marek z MŠMT.

Profesor Tim de Zeeuw, který byl do této funkce zvolen v roce 2007, pochází z Nizozemska. Po studiích v Nizozemsku a v USA byl v roce 1990 jmenován profesorem na Leidenské univerzitě, v roce 1993 se stal zakládajícím ředitelem Nizozemské výzkumné školy astronomické – NOVA, která koordinuje postgraduální výzkum pěti univerzitních astronomických ústavů v Nizozemsku. Od roku 2003 je vědeckým ředitelem Leidenské observatoře. Ve své vědecké práci zkoumá utváření, strukturu a dynamiku galaxií, včetně Mléčné dráhy.

Evropská jižní observatoř je evropská mezivládní organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli. Její ústředí sídlí v Garchingu u Mnichova. V současnosti je členy ESO 13 evropských států, které se podílejí na řadě projektů v severním Chile, např. na observatoři na Mount Paranalu, kde se nalézá tzv. Very Large Telescope, tedy nejvýkonnější soustava dalekohledů, která v současnosti na Zemi pracuje.

Česká republika podepsala s ESO dohodu o přistoupení v prosinci 2006, řádným členem se stala 1. ledna 2007. Jako řádný člen využívá vědeckých infrastruktur ESO pro řešení výzkumných projektů anebo v podobě průmyslových a výzkumných kontraktů. Ty jsou uzavírány na základě výsledků veřejných soutěží vyhlašovaných pro firmy a ústavy z účastnických států.

Související:





O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje v kanceláři Astronomického ústavu AV ČR v budově na Spořilově (v Praze) ve funkci PR a jako koordninátor akcí pro veřejnost na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - mimo členství ve výkonném výboru ČAS a v porotě České astrofotografie měsíce je především tiskový tajemník České astronomické společnosti.



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ďalší diamant v korune?

Zelenkavá kométa Johnson (vpravo v strede), akoby smerovala do súhvezdia Severná koruna, ktorú tvorí sedmička hviezd v tvare písmena U naľavo . V skutočnosti je ich vzájomná poloha náhodná a nemá žiaden súvis. Kométa C/2015 V2 Johnson je aktuálne ozdobou nočnej oblohy, kedy vstupuje do obdobia jej najlepšej pozorovateľnosti. Vďaka vysokej oblačnosti majú najjasnejšie hviezdy halo, ktoré zvýrazňuje ich skutočnú farbu a spektrálny typ. Modré hviezdy sú najteplejšie a naopak čím je hviezda viac červená, tým je chladnejšia. www.facebook.com/pauliephotography

Další informace »