Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blízkozemní planetka mine Zemi. Uvidíme ji už malými dalekohledy

Blízkozemní planetka mine Zemi. Uvidíme ji už malými dalekohledy

Umělecké ztvárnění průletu planetky v blízkosti Země
Autor: Wikimedia Commons, autor Tiouraren

V období okolo 19. dubna budeme mít možnost sledovat blízkozemní planetku, a to doslova ze dvorku. Planetka s označením 2014 JO25 se k nám přiblíží natolik, že bude viditelná i malými amatérskými dalekohledy.

Planetka 2014 JO25 byla objevena v květnu 2014 na přehlídce Catalina Sky Survey v Arizoně, která se specializuje právě na lov nebezpečných planetek, které se mohou přiblížit k Zemi. V tomto případě se ale nemusíme obávat, planetka nás spolehlivě mine ve vzdálenosti 1,8 milionu kilometrů, což je 4,6× dále, než obíhá Měsíc kolem Země. Odhadovaná velikost planetky je okolo 650 metrů.

Blízkozemní planetku 2014 JO25 si 17. dubna 2017 osahal i radioteleskop Arecibo. Na animaci vidíme, že jde téměř o dvojici samostatných těles, což jak se zdá, není ve světě planetek a kometárních jader nic neobvyklého Autor: Arecibo Observatory/NASA/NSF
Blízkozemní planetku 2014 JO25 si 17. dubna 2017 osahal i radioteleskop Arecibo. Na animaci vidíme, že jde téměř o dvojici samostatných těles, což jak se zdá, není ve světě planetek a kometárních jader nic neobvyklého
Autor: Arecibo Observatory/NASA/NSF

Šance pro astronomy vybavené malými a středními dalekohledy nastane mezi 18. až 25. dubnem, v této době bude planetka jasnější 15. hvězdné velikosti. Planetka bude oblohou prolétat relativně rychle. Jen mezi 18. až 20. dubnem proletí ze souhvězdí Cephea, přes Draka, Velkou medvědici, Pastýře, Honicí psi, Vlasy Bereniky do Panny.

Viditelnost planetky z České republiky

Pár hodin po největším přiblížení k Zemi, 19. dubna odpoledne, dosáhne planetka nejvyšší jasnosti a to 10,7 mag. Takto jasná planetka se dá pozorovat velmi snadno i malými dalekohledy o průměru okolo 10 cm (samozřejmě pokud nebudete přímo uprostřed velkého města). Období nejvyšší jasnosti nastane večer 19. 4., planetka bude viditelná vysoko nad obzorem a bude se pohybovat přes souhvězdí Honící psi, později v noci přejde do Vlasů Bereniky. Měsíc bude touto dobou v období kolem poslední čtvrti a vychází až nad ránem. Takže pokud nebude zatažené nebe, čekají na středoevropské pozorovatele ideální podmínky.

Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro noc z 19. na 20. 4. 2017, časové značky jsou po jedné hodině ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9. Autor: Martin Mašek
Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro noc z 19. na 20. 4. 2017, časové značky jsou po jedné hodině ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9.
Autor: Martin Mašek

Planetka bude amatérsky pozorovatelná již noc před největším přiblížením, tedy z 18. na 19. dubna. Tou dobou se bude pohybovat souhvězdím Cephea při jasnosti okolo 14 – 13 mag. Ve dnech po největším přiblížení bude viditelná v souhvězdí Panny, stále ve vizuálním dosahu amatérských dalekohledů. 20. dubna večer bude její jasnost okolo 11,7 mag, 21. dubna pak 12,7 mag. Pod 15. hvězdnou velikost planetka zeslábne 25. dubna. Amatéři vybavení fotografickou technikou (DSLR, CCD) ji budou moci sledovat déle. 

Předpoklady k úspěšnému pozorování

Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro období od 20. do 22. 4. 2017, časové značky jsou po třech hodinách ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9. Autor: Martin Mašek
Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro období od 20. do 22. 4. 2017, časové značky jsou po třech hodinách ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9.
Autor: Martin Mašek
Krom jasného počasí a tmavší oblohy (ideálně mimo město) bude potřeba podrobná hvězdná mapa s přesnými polohami planetky pro její vyhledání mezi hvězdami. Planetka se bude oproti hvězdnému pozadí pohybovat velmi rychle, tudíž bude potřeba mít časové značky poloh po pár minutách. Jako hvězdnou mapu lze dobře použít počítačová planetária (např. Cartes du Ciel, Guide9, nebo SkytechX). Podrobné efemeridy pro planetku s kroky i po jednotlivých minutách doporučuji vygenerovat na stránkách Minor Planet Center, nebo Horizons JPL. V případě blízkozemní planetky nestačí mít stažené orbitální elementy v planetáriu, elementy dráhy se mohou v případě blízkého průletu kolem Země měnit a polohy planetky v planetáriu pak nemusí odpovídat skutečné poloze planetky na obloze.

Na závěr už zbývá jen popřát jasnou oblohu a příjemné pozorování!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Minor Planet Center - Efemeridy
[2] JPL Horizons
[3] Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech - Dneska by to šlo



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: 2014 JO25, Blízkozemní planetka


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »