Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Rozhovor: Martin Mašek - Operátor robotického ďalekohľadu v Južnej Amerike

Rozhovor: Martin Mašek - Operátor robotického ďalekohľadu v Južnej Amerike

Martin s originálním Krtkem astronautem
Autor: Pavla Hudcová

Záujem o hviezdnu oblohu v ňom vyvolal nevšedný astronomický úkaz, ktorý nakoniec ani nepozoroval. Ako vášnivý pozorovateľ neváhal precestovať stovky kilometrov za tmavou oblohou. Na východnom Slovensku objavil čaro premenných hviezd a začal ich pozorovať z balkóna bytu. Za svoje zamestnanie vďačí jasnej kométe a tak dnes z pohodlia domova získava cenné dáta pre fyzikov. Operátor robotického ďalekohľadu z juhoamerickej stepi, Martin Mašek. 

K astronómii vedú rôzne cesty, niekoho prilákal kamarát, inému učaril pohľad cez ďalekohľad, ďalšieho zaujali „padajúce hviezdy“. Čo teba priviedlo k astronómii? 

K astronomii mě přivedlo úplné zatmění Slunce, které bylo viditelné ze střední Evropy v roce 1999. Z České republiky sice nebylo vidět jako úplné, ale Slunce bylo zakryté přes 90 %. Bylo to dost medializované v novinách a televizi, velmi mě to zaujalo. V Praze na hvězdárně jsem si předem zakoupil speciální brýle na pozorování zatmění. Tehdy mi bylo jedenáct let. Přes špatné počasí jsem z Liberce bohužel neviděl nic. Ale zájem o astronomické úkazy zůstal, k Vánocům jsem dostal na CD Encyklopedii vesmíru. Dále jsem začal chodit do knihovny a půjčoval jsem si astronomickou literaturu, začalo první seznamování s oblohou. Ze začátku jsem pozoroval vizuálně, zakresloval jsem planety, deep-sky objekty, komety do pozorovacích deníků. Ty mám dodnes uschované. Později jsem se snažil zachytit vesmír i na fotografii, nejdříve přes analog, později digitálně. 

Vyštudoval si Technickú univerzitu v Liberci, odbor Aplikovaná geografie, si však zamestnancom Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. K tejto práci si sa dostal vďaka kométe C/2011 W3 (Lovejoy) a robotickému ďalekohľadu FRAM. Ako to bolo? 

Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) byla prakticky viditelná pouze z jižní oblohy. Kamarád a aktivní pozorovatel komet Jakub Černý tehdy poprosil kolegy z Fyzikálního ústavu, zda by se nepokusili kometu zachytit pomocí argentinského FRAMu. Počasí přálo, kometa se pozorovala několik nocí před průchodem přísluním a i následně po něm. Díky tomu byla pořízena jedinečná data rozpadu tělesa z Kreutzovy rodiny komet. Já jsem se podílel na astrometrických měřeních, díky kterým se podařilo lépe určit dráhu komety. FRAM také získal svůj MPC kód I47. Ukázalo se, že každodenní dohled nad FRAMem je vhodný, při nečekaných úkazech je potřeba rychle reagovat a zpracovat data. Díky kometě Lovejoy jsem se stal součástí týmu lidí kolem FRAMu. 

Rozpad kométy C/2011 W3 (Lovejoy), pozorovaný robotickým teleskopom FRAM, snímal Jan Ebr. Autor: Fyzikální ústav AV ČR v. v. i.
Rozpad kométy C/2011 W3 (Lovejoy), pozorovaný robotickým teleskopom FRAM, snímal Jan Ebr.
Autor: Fyzikální ústav AV ČR v. v. i.

Si operátorom dalekohľadu FRAM. Ako vypadá tvoj bežný pracovný deň? 

Starám se o chod dvou robotických dalekohledů, akronym FRAM znamená Fotometrický Robotický Atmosferický Monitor. První FRAM se nachází na astročásticové Observatoři Pierra Augera v Argentině a hlavním úkolem dalekohledu je sledování stavu zemské atmosféry nad observatoří. Pomocí FRAMu se měří závislost rozptylu světla v atmosféře (extinkce) na vlnové délce. Dále se analyzuje stav atmosféry podél trajektorie pozoruhodných či anomálních spršek kosmického záření. Druhý FRAM byl postaven v roce 2017 a je umístěný v Chile pod Paranalem. Ten bude sloužit astročásticovému projektu Cherenkov Telescope Array, který je momentálně ve výstavbě. 

Jelikož není nutné sledovat stav zemské atmosféry po celou noc, tak se zbylý čas využívá k pozorování zajímavých astronomických cílů jako jsou komety, blízkozemní planetky nebo proměnné hvězdy. Večer připravuji pozorovací plán, určuji jaké objekty se budou pozorovat a podle toho sestavím pozorovací frontu, která pak jede automaticky. Dále je nutná pravidelná kontrola všech systémů (kamery, fokusery, montáže, řídicího softwaru), pokud něco z nějakého důvodu nejde, musím zasáhnout (např. restart). Druhý den, obvykle dopoledne, zkontroluji, zda noc dopadla dobře, pořízené snímky pak stáhnu a zpracuji. 

Ďalekohľad FRAM počas nočného pozorovania Autor: Martin Mašek
Ďalekohľad FRAM počas nočného pozorovania
Autor: Martin Mašek

Pracuješ z domu, alebo cestuješ denne do Prahy? 

Část práce je noční, takže obvykle pracuji z domova. Posun mezi Českou republikou a Jižní Amerikou (Chile, Argentina) je zhruba 5 hodin, takže mám k tomu přizpůsobený denní režim, který je trošku posunutý. Pokud to počasí dovolí, FRAM obvykle pozoruje 7 dní v týdnu, bez ohledu na to, zda je víkend či svátek.

Ako si máme predstaviť sledovanie zemskej atmosféry cez FRAM? 

Provádějí se vertikální skeny noční oblohy, tedy pořizují se snímky hvězdných polí v různých výškách nad obzorem v různých fotometrických filtrech. Ty se pak porovnávají s hvězdným katalogem, díky tomu se dá změřit extinkce. Znalost atmosférické extinkce je pro astročásticovou observatoř zásadní, neboť se pozorují průlety spršek kosmického záření přes zemskou atmosféru a pro správnou kalibraci je nutné znát aktuální stav atmosféry. 

Koľko času to zaberie počas jednej noci? 

Martin u FRAMu Autor: Jakub Černý
Martin u FRAMu
Autor: Jakub Černý
Vzhledem k hlavnímu účelu FRAMu je více volného času na astronomické cíle v období kolem úplňku, kdy astročásticová observatoř nepozoruje spršky kosmického záření pomocí fluorescenčních detektorů. Tady lze využít zhruba dvě třetiny noci na pozorování různých astronomických cílů. V období kolem novu je situace opačná, tam je na astronomické cíle méně pozorovacího času. Navíc se pozorují trajektorie průletů spršek kosmického záření, které přilétávají náhodně. Ty mají vysokou prioritu, pokud z vesmíru přiletí částice, která následně způsobí atmosférickou spršku, takže FRAM začne snímat skeny v trajektorii spršky. Pokud se v době průletu spršky pozoruje např. kometa, nebo proměnná hvězda, tak se její pozorování přeruší a začne se opět pozorovat po dokončení skenu. 

FRAM získal MPC kód v januári 2012 a následne si teleskop začal využívať na astrometrické pozorovania planétok a komét. Uplynulo len zopár mesiacov a v máji sa ti podarilo, ako prvému, pozorovať kométu P/2005 K3 (McNaught) pri jej druhom návrate. Dnes je evidovaná ako 260P/McNaught. Hľadal si ju cielene. Ako vznikol ten nápad?

Známý japonský astronom Seiichi Yoshida má na svém webu aerith.net stránku, která se věnuje kometám, které čekají na znovunalezení. Díky tomuto seznamu jsem si na jaře 2012 vytipoval kometu P/2005 K3, na jižní polokouli měla dobré podmínky k jejímu nalezení při svém druhém návratu ke Slunci. Učinil jsem několik pokusů, ale až po měsíci od prvního pokusu, 15. května 2012 se mi ji podařilo zachytit. Kometa se nacházela jen pár úhlových minut od předpovězené pozice. 

V roku 2014 si takto znovuobjavil ďalšie dve kométy 296P/Garradd a 300P/Catalina. Venuješ sa takýmto "navrátilcom" pravidelne? 

Pravidelně ne. Na to není dostatek pozorovacího času, přece jen to není hlavním pozorovacím cílem na FRAMu. Každopádně jsem se o to párkrát pokusil a povedlo se. V některých případech jsem neuspěl, velké robotické přehlídky mají přece jen vyšší dosah a větší zorná pole, než malý FRAM s průměrem objektivu 30 cm. 

Skúsenosti s pozorovaním planétok si nadobudol pri hľadaní nových asteroidov z archívu SkyMorph/NEAT. Neláka ťa nájsť novú planétku aj cez FRAM z južnej oblohy? 

Drtivou většinu nových planetek objeví velké robotické přehlídky. Na FRAMu není vzhledem k jeho pozorovacímu programu prostor pro jejich systematické hledání, každopádně pořízené snímky se snažím prohlédnout a získat z nich co nejvíce dat. Novou planetku se zatím najít nepodařilo, příjemným bonusem jsou některé z řady nově objevených proměnných hvězd, které jsou astrofyzikálně zajímavé. 

Vďaka práci s teleskopom FRAM si vycestoval do Argentíny. Aký bol tvoj prvý pohľad na oblohu z južnej pologule?

Do Argentiny jsem měl možnost vycestovat dvakrát, v rámci pravidelné údržby dalekohledu. Velkým problémem je prach, který je v pampě všudepřítomný. Nejen optika, ale i ostatní technika trpí. Optiku dalekohledu je nutné jednou za čas vyčistit a zkolimovat. Převody montáže se musí též pravidelně vyčistit a promazat. 

Můj první pohled na jižní oblohu si vybavuji. Po příjezdu do Malargüe, město kde je hlavní centrála Observatoře Pierra Augera, bylo oblačné počasí. Večer jsme jeli nakupovat a poprvé jsem Jižní kříž viděl mezi mraky před obchodním domem. V dalších dnech bylo počasí lepší, navíc v pampě mimo město. Již za soumraku byly viditelné Magellanovy oblaka, ale to nejlepší nastalo za astronomické noci. Mléčná dráha ve Střelci byla přímo nad hlavou, struktura Mléčné dráhy vypadala jako na černobílých fotografiích. Opravdu nepopsatelné! Řada lidí ani netuší, jak může být úžasná hvězdná noční obloha v místech bez světelného znečištění. Se světelně znečištěnou oblohou, kterou u nás v České republice máme, se to nedá srovnat.

Srovnání jasu noční oblohy ve skutečně tmavé argentinské pampě a na Jizerce, která je takovým tmavším "ostrovem" v moři světelného znečištění. Rozdíl je patrný na první pohled, ve střední Evropě již prakticky nelze nalézt přírodně tmavou oblohu. Autor: Martin Mašek
Srovnání jasu noční oblohy ve skutečně tmavé argentinské pampě a na Jizerce, která je takovým tmavším "ostrovem" v moři světelného znečištění. Rozdíl je patrný na první pohled, ve střední Evropě již prakticky nelze nalézt přírodně tmavou oblohu.
Autor: Martin Mašek

Svetelné znečistenie sa stáva čoraz väčším problémom. V ČR si to začínajú okrem astronómov uvedomovať i politici. Dá sa nárast znečistenia spomaliť, či dokonca dospieť k jeho zníženiu?

Problematikou světelného znečištění se zabývám již řadu let, aktivně jezdím měřit jas noční oblohy na různá místa. Dále se snažím problematiku popularizovat na webech a sociálních sítích. Myslím, že světelné znečištění bude stále narůstat, svítí se čím dál více a silněji. Moderní LED svítidla jsou úspornější a nově se osvětlují místa, která dříve nebyla z ekonomických důvodů osvětlována. Velkou nevýhodou většiny LED světel je, že svítí v širokém pásu viditelného spektra a nedají se filtrovat tak dobře jako světlo ze sodíkových výbojek. Ale existují např. PC Amber LED, které svítí v užší části spektra, bez modré složky světla. Z tohoto hlediska jsou PC Amber LED pro astronomii i noční životní prostředí vhodnější než bílé LED. 

Ministerstvo životního prostředí ČR si je vědomo problematiky světelného znečištění a zřídilo mezirezortní skupinu, která se touto problematikou zabývá. Podařilo se vydat návod pro obce, kde je popsáno jak se má svítit tak, aby ulice byly nejen bezpečné, ale aby to bylo ohleduplné i vůči nočnímu životnímu prostředí. Bohužel je to pouze na dobrovolné bázi, na dobré vůli zastupitelstev obcí a podniků, určitě ne všichni se tímto budou řídit. Řada podniků, měst a obcí nemá dobře provedené venkovní osvětlení jednoduše protože o dané problematice nevědí, případně chtějí co nejvíce ušetřit. Osvětlení podle toho tak vypadá, často lampy osvětlují i místa, která by osvětlována být neměla. Je potřeba mít kvalitního projektanta, který připraví dobrý návrh osvětlení. Pokud by se osvětlovalo s rozumem - pouze místa určená k osvětlení a pouze tak silně, jak je potřeba, rozhodně nepřesvětlovat, dále nepoužívat bílé LED, pouze LED s nižší teplotou chromatičnosti (např. výše zmíněné PC Amber). Jedině tak se dá nárůst světelného znečištění zpomalit. Ale k tomu je nejspíše potřeba příslušný zákon, který bude vymahatelný. Jinou cestu ke zlepšení situace bohužel nevidím. 

V ČR sú tri oblasti tmavej oblohy, na Slovensku štyri. Pribudnú v blízkej budúcnosti ďalšie?

V blízké budoucnosti by mohla vzniknout oblast tmavé oblohy v Národním parku Podyjí, je tam poměrně solidní tma na poměry České republiky. Ale bohužel ani zde se již nenachází přírodně tmavá obloha, v hustě osídlené střední Evropě je problém najít místo s oblohou, která si ještě zachovala svoji přírodní tmavost. Nejtmavší místa na území České republiky jsou na úrovni 3 v Bortleově stupnici světelného znečištění. I přestože se jedná o relativně odlehlá místa, která jsou od velkých měst vzdálená desítky kilometrů, vliv světla z těchto vzdálených velkých měst je na noční obloze stále patrný. V dalších částech republiky je situace horší v závislosti na hustotě osídlení a vzdálenosti od měst. Toto si hodně lidí neuvědomuje a mylně se domnívá, že ke spatření temné noční oblohy stačí vyjet na kopec za městem. 

Martin pri pozorovaní so svojou Mirandou, 30 cm dobsonom. Autor: Martin Gembec
Martin pri pozorovaní so svojou Mirandou, 30 cm dobsonom.
Autor: Martin Gembec
Od roku 2008 sa venuješ pozorovaniu premenných hviezd. Čo bol dôvod, že si sa im začal venovať?

Dříve jsem byl převážně vizuální pozorovatel deep-sky objektů, komet a planet. Pro pozorování slabých deep-sky je potřeba co nejtmavší obloha, bohužel v České republice již nenalezneme místo s přírodně tmavou oblohou. Kamarád Laco Bálint mi doporučil hvězdárnu na Kolonici, která se nachází na východě Slovenska, obloha je tam tmavší než v Čechách. V průběhu roku se tam pořádají různé pozorovací akce převážně pro středoškolské studenty. Hlavní pozorovací program této hvězdárny jsou proměnné hvězdy, takže krom vizuálního pozorování meteorů a deep-sky objektů jsem pod vedením pracovníka hvězdárny Pavola Amiga Dubovského dostal i k proměnným hvězdám. Amigo mě naučil základy pozorování proměnných hvězd pomocí CCD techniky. Dříve jsem proměnné hvězdy považoval za relativně nezajímavý obor, ale na Kolonici jsem zjistil, že je to naopak obor velmi zajímavý a že i astronomové amatéři mohou vykonat užitečnou práci. Zde nabyté zkušenosti se později hodily pro práci s FRAMem.

Kedy prišiel tvoj prvý objav premennej hviezdy? 

Svojí první proměnnou hvězdu jsem objevil na jaře 2011. Pozoroval jsem na balkóně panelového bytu v Liberci na sídlišti. Malou začátečnickou CCD kameru jsem měl zapůjčenou od již zmíněného Laca Bálinta, tu jsem měl umístěnou na malém refraktoru 70/700 mm. Byl to náhodný objev v rámci pozorování jedné zákrytové dvojhvězdy. V malém zorném poli kamery byla, kromě cíleně pozorované hvězdy, i další proměnná hvězda, která nebyla doposud známá. Byl jsem první, kdo zjistil její proměnnost, dnes je v CzeV katalogu (katalog proměnných hvězd objevených českými astronomy) vedena pod číslem 245. Později jsem měl k dispozici lepší techniku, do dnešního dne mám na svém kontě přes 200 nově objevených proměnných hvězd. Část jich je objevená přes FRAM, ještě více jsem jich nalezl svým domacím vybavením.

Na pozorovanie a hľadanie premenných hviezd sa dajú využívať okrem CCD kamier i dostupnejšie digitálne zrkadlovky (DSLR). Ktorému druhu prístroja dávaš prednosť pri pozorovaniach?

Nyní dávám přednost CCD kameře, která má své nesporné výhody - vyšší dynamický rozsah, možnost aktivního chlazení čipu, nižší šum, vyšší citlivost apod. Nevýhodou je samozřejmě vyšší pořizovací cena oproti digitální zrcadlovce. Každopádně fotometrie nejen proměnných hvězd se dá velmi dobře dělat i s digitální zrcadlovkou. Pokud se dodrží několik jednoduchých pravidel, měření jasnosti může dosáhnout i přesnosti, které jsou běžné pro CCD kamery. Digitální zrcadlovku mohu doporučit amatérským astronomům či studentům, kteří by chtěli začít pořizovat vědecká data a být tak nápomocni profesionálním astronomům. V době kdy jsem studoval a neměl jsem dostatek financí na pořízení vlastní CCD kamery, tak jsem s oblibou využíval na pozorování proměnných hvězd digitální zrcadlovku.

Rozhodně není potřeba profesionálního vybavení k tomu, aby bylo dosaženo hodnotných vědeckých výsledků, postačí i mnohem skromnější amatérské vybavení. I digitální zrcadlovka s teleobjektivem o ohniskové vzdálenosti okolo 100 až 200 mm může být velmi užitečná. Díky datům pořízených amatérskými astronomy mohou profesionální astrofyzici zjišťovat některá tajemství proměnných hvězd, např. přetok hmoty z jedné hvězdy na druhou, další těleso v systému apod. Řada amatérských astronomů ani netuší, jak cenná vědecká data může pořídit běžná digitální zrcadlovka pořízená za levný peníz v bazaru! Amatéři se tak mohou zaměřit na jasnější hvězdy, které jsou pro větší profesionální dalekohledy přespříliš jasné. Příjemným bonusem jsou pak náhodné objevy nových proměnných hvězd. 

Svetelné krivky dvoch premenných hviezd, zákrytová dvojhviezda typu W UMa a pulzujúcí hviezda typu RR Lyrae. Autor: Martin Mašek
Svetelné krivky dvoch premenných hviezd, zákrytová dvojhviezda typu W UMa a pulzujúcí hviezda typu RR Lyrae.
Autor: Martin Mašek

Spolu s Lubošom Brátom ste napísali podrobný návod na pozorovanie premenných hviezd pomocou DSLR. Inšpirovalo to ďalších záujemcov?

Ano, díky návodu se pár zájemců našlo a stali se aktivními pozorovateli. Pozorovatelé se mnou konzultují své pozorovací postupy, na jejich dotazy ochotně odpovídám. 

Koľko ľudí sa dnes venuje takýmto pozorovaniam v Čechách a na Slovensku?

Jde o několik desítek lidí, s mnohými se znám osobně. Pořádáme různá setkání - semináře, letní praktika a konference. Setkání jsou důležitá, na seminářích a letních praktikách zkušenější pozorovatelé zaučují ty méně pokročilé. Na konferencích vystupují i profesionální astronomové, ukazuje se, že spolupráce amatérských a profesionálních astronomů je v oboru proměnných hvězd velmi důležitá. Řada amatérů dokáže pořídit prakticky profesionální data, amatéři jsou důležitými spoluautory mnoha vědeckých studií. 

Kde ťa môžu prípadní noví záujemci stretnúť? 

Zúčastňuji se většiny akcí, které Sekce proměnných hvězd pořádá. Začátečníkům, kteří mají zájem o pozorování proměnných hvězd mohu doporučit letní praktikum, které v současné době pořádáme na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Nepravidelně pořádáme jarní víkendové semináře, které jsou zaměřeny spíše na pokročilejší pozorovatele. Na podzim pak na konferenci. 

Astronomické akcie - hore: konferencia Sekce proměnných hvězd, hrad Litice počas zrazu amatérskych astronómov, kopula hvezdarne vo Valašském Meziříčí, kde sa v lete organizujú pozorovacie praktiká. Dole: Spoločná fotografia účastníkov 48. Konference o výzkumu proměnných hvězd, Praha. Autor: Martin Mašek
Astronomické akcie - hore: konferencia Sekce proměnných hvězd, hrad Litice počas zrazu amatérskych astronómov, kopula hvezdarne vo Valašském Meziříčí, kde sa v lete organizujú pozorovacie praktiká. Dole: Spoločná fotografia účastníkov 48. Konference o výzkumu proměnných hvězd, Praha.
Autor: Martin Mašek

Kromě akcí, které pořádá Sekce proměnných hvězd, jezdím i na semináře pořádané pod hlavičkou Společnosti pro meziplanetární hmotu. Dále mě mohou noví zájemci oslovit na srazech amatérských astronomů – na začátku roku astrosetkání v Hodkovicích nad Mohelkou, na jaře při hvězdobraní v Liticích nad Orlicí. Dále na nepravidelných workshopech, které pořádá Štefánikova hvězdárna v Praze a občas též na letní Expedici v Úpici, což je taková letní škola astronomie.

Noví zájemci mají v průběhu roku řadu příležitostí kde mě mohou potkat. Samozřejmě je tu i možnost individuálního osobního setkání. 

Za popularizačnú činnosť a propagáciu meraní premenných hviezd pomocou DSLR si získal cenu České astronomické společnosti "Proměnář roku 2016" . Rok 2015 priniesol pre teba aj ďalšie ocenenie - bola po tebe pomenovaná planétka 9841. Ktorá pocta je pre teba vzácnejšia? 

Velmi si vážím obou ocenění, ale přece jen planetka je o něco vzácnější. 

Pamätáš si na moment, keď si sa dozvedel o pomenovaní? 

Ano, pamatuji. Kolega Michal Kusiak z Polska mi přes chat napsal, abych se podíval na nejnovější seznam pojmenovaných planetek. Pročítal jsem pojmenovávací citace planetek jednu po druhé. Po chvilce jsem dorazil k planetce číslo 6822 a viděl jsem tam jméno mého kamaráda a výborného astrofotografa Petra Horálka. Psal jsem Petrovi gratulaci. Teprve až poté jsem si o jeden odstavec níže všiml svého jména u planetky 9841, nechtěl jsem tomu zpočátku věřit. Velmi si této pocty vážím. 

V roku 1999, ako 11-ročný, si sa začal zaujímať o astronómiu vďaka úplnému zatmeniu Slnka, ktoré si však nepozoroval. To sa ti podarilo až v roku 2006 v Turecku. Vlani si sa vybral za „veľkú mláku“ za ďalším úplným zatmením. Po 11 rokoch si tak mal možnosť v USA zažiť ten pocit znova. Bol to rovnaký zážitok? 

Je to velmi hezký přírodní úkaz, který dokáže šokovat. Mohu doporučit každému, aby se alespoň jednou za život jel na něj podívat. Při tom druhém zatmění už jsem věděl co mám očekávat, takže prvotní šok nebyl tak velký a mohl jsem s klidnou rukou mačkat spoušť fotoaparátu a pořídit pár hezkých snímků. Zatmění jsem si pochopitelně užil i vizuálně jak pouhým okem, tak v triedru. Nádherný pohled na sluneční korónu a struktury v ní. Zajímavé je sledovat i krajinu a barvy zemské atmosféry, především při obzoru. Doufám, že budu moci vidět další úplně zatmění. 

Úplné zatmění Slunce 21. 8. 2017, Natrona road, Wyoming, USA. Autor: Martin Mašek
Úplné zatmění Slunce 21. 8. 2017, Natrona road, Wyoming, USA.
Autor: Martin Mašek

Čo všetko si stihol počas pobytu v USA? 

S kamarády jsme projeli 6 států (Kalifornie, Nevada, Arizona, Utah, Idaho, Wyoming) a navštívili jsme 10 národních parků. Za měsíc pobytu jsme najeli přes 10 tisíc km. Západní část USA mohu doporučit, příroda a krajina je tam nádherná. 

Návšteva Antelope Canyonu, Arizona Autor: Martin Mašek
Návšteva Antelope Canyonu, Arizona
Autor: Martin Mašek
Podívali jsme se též na pár míst spojených s astronomií a kosmonautikou. Nemohli jsme vynechat slavné hvězdárny Mt. Wilson a Lowellovu observatoř ve Flagstaffu. V Los Angeles ve ScienCenter mají poklady kosmonautiky, originální kabiny Apolla, Mercury, Gemini a samozřejmě raketoplán Endeavour. Neopomněli jsme na továrnu SpaceX, před kterou mají vystavený první stupeň rakety Falcon9, který se z vesmíru úspěšně vrátil zpět na zem.

Máš k dispozícii 30 cm teleskop na južnej pologuli, tvoj domáci „Newton“ na balkóne zapadá prachom? 

Je mi líto každého dalekohledu, na který padá prach a jeho pozorovací čas je nevyužitý! Pokud mám jasno, svůj osobní dalekohled vytáhnu na balkón a pozoruji. Z města se věnuji převážně pozorování proměnných hvězd s pomocí CCD kamery. Pokud je jasno v Argentině, Chile i u mě doma, tak obsluhuji tři dalekohledy najednou. 

Nájdeš si niekedy čas na vizuálne pozorovania, len tak pre "potešenie duše" ?

Vizuálnímu pozorování se věnuji už méně než dříve, CCD kamera je přeci jen efektivnější a objektivnější. Ale pokud je výborná noc, tedy nízká vlhkost vzduchu a průzračná atmosféra, což bohužel ve střední Evropě nebývá příliš často, rád se pokochám krásami vesmíru pod tmavší oblohou i vizuálně. Je to takové pohlazení na duši. 

Astronómii sa venuješ vo dne i v noci, človek však potrebuje aj relax. Čím tráviš svoj voľný čas, pri čom si dokážeš oddýchnuť?

Hezké jsou výlety do přírody, dále rád fotografuji krajinky a panorama. Občas se věnuji geocachingu, což s výlety do terénu souvisí. Pokud nejsem v přírodě, rád se vzdělávám v oblasti historie, geografie a geologie.

Miesta, ktoré fanúšik vesmíru a kozmonautiky musí vidieť! Hore: prvný stupeň rakety Falcon9, Golden Gate Bridge, kupola Lowell Observatory, odkiaľ bolo objavené Pluto. Dole: raketoplán Endeavour v California Science Center, Los Angeles. Autor: Martin Mašek
Miesta, ktoré fanúšik vesmíru a kozmonautiky musí vidieť! Hore: prvný stupeň rakety Falcon9, Golden Gate Bridge, kupola Lowell Observatory, odkiaľ bolo objavené Pluto. Dole: raketoplán Endeavour v California Science Center, Los Angeles.
Autor: Martin Mašek

Planetka Mašek (9841) na animaci uprostřed. Lze si povšimnout drobných změn jasnosti v důsledku rotace tělesa nepravidelného tvaru. Planetka obíhá kolem Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Autor: Martin Mašek
Planetka Mašek (9841) na animaci uprostřed. Lze si povšimnout drobných změn jasnosti v důsledku rotace tělesa nepravidelného tvaru. Planetka obíhá kolem Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.
Autor: Martin Mašek

Martin Mašek (*1988) operátor robotického dalekohľadu FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR. Venuje sa pozorovaniu planétok, komét a premenných hviezd a tiež problematike svetleného znečistenia. Objaviteľ množstva premenných hviezd. 

Planétka (9481) Mašek bola pomenovaná na jeho počesť.

Martin žije v Liberci.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Rozhovor s Martinem Maškem z roku 2010
[2] Proměnné hvězdy s DSLR
[3] Články Martina Maška na astro.cz

Převzato: Zoznámte sa s ... Martin Mašek



O autorovi

Stefan Kürti

Štefan Kürti (* 6. srpna 1960, Dunajská Streda, Slovensko) je amatérský slovenský astronom, který se věnuje především asteroidům. V rámci projektu FMO Spacewatch našel 3 blízkozemní planetky, prohledáváním archívních záběrů z palomarské observatoře identifikoval přes sto asteroidů a další objevil z noční oblohy přes dálkově ovládané teleskopy. Na jeho nárvh bylo pojmenováno několik planetek, jedna nese i jeho jméno. Spolupracuje s observatoří AGO v Modre (Slovensko) a též s Konkolyho observatoří na Piszkéstető Maďarsko).

Publikuje v časopise KOZMOS a svoje zkušenosti prezentuje na vlastní webové stránce www.skaw.sk. Na tomto portálu mj. představil české a slovenské objevitele komet; v současnu se věnuje seriálu rozhovorů, kde zpovídá úspěšné amatérské astronomy z celého světa.

Štítky: Observatoř Pierra Augera, FRAM, Martin Mašek


8. vesmírný týden 2018

8. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 19. 2. do 25. 2. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Čeká nás další zákryt Aldebaranu. Večer je nad jihozápadem Uran, na večerní oblohu se vrací Venuše. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy doporučíme hvězdu Sirius s jejím trpasličím průvodcem. Očekáváme tři starty raket. Nejprve odložený Falcon 9 z Kalifornie, pak japonskou H-IIA a potom zřejmě ještě druhý Falcon 9 z Floridy. Před 50 lety byl oznámen objev pulsarů.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M17 (HST paleta)

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2018 obdržel snímek „M 17“, jehož autorem je Michal Bouček     Název vítězného snímku lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce je pro astronomicky nezasvěcené čtenáře možná poněkud záhadný. Již pouhé jeho vyťukání na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Eta Carina

Vrch hmloviny len 2° nad obzorom! Canon 6Dmod+Samyang 135mm, f2.0@f2.4, ISO 6400, 17x1min

Další informace »