Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Curiosity pátrá na Marsu po metanu, zatím bezúspěšně
Vít Straka Vytisknout článek

Curiosity pátrá na Marsu po metanu, zatím bezúspěšně

Fotografie Marsu Autor: NASA
Fotografie Marsu
Autor: NASA
Slovní spojení Mars a metan vzbuzuje zápal v nejednom vědci díky zásadnímu převratu, který by mohlo zkoumání tohoto plynu na Marsu vnést do hledání života na této na první pohled nehostinné planetě. Zatím nám však chybí podstatná věc: nezvratný důkaz o přítomnosti většího množství tohoto plynu na Rudé planetě. Ten zatím, jak v pátek oznámili vědci, nepřinesl ani rover Curiosity. Zatím.

Nejjednodušší známý uhlovodík jménem methan (mimo chemii dle českého pravopisu metan) v atmosféře Marsu. To je dodnes docela kontroverzní otázka. Přitom jeho přítomnost by mohla znamenat aktivitu živých organismů nebo alespoň složitější geologickou aktivitu, třeba interakci vody a hornin, v každém případě zásadní krok k dalšímu poznávání Marsu (přes 90 procent obsahu metanu v atmosféře Země údajně pochází z činnosti živých organismů).

O prvotní potvrzení přítomnosti metanu v marťanské atmosféře se postarali pozemští astronomové v roce 2003, nicméně další pozorování ukázala, že do roku 2006 téměř všechen metan zmizel. Přechodné stopy metanu již zachytila i evropská sonda Mars Express, pracující na oběžné dráze Marsu od roku 2003.

Graf procentuálního zastoupení pěti nejčastějších plynů v atmosféře Marsu dle měření Curiosity v říjnu. Zleva oxid uhličitý, argon, dusík, kyslík, oxid uhelnatý. Autor: NASA
Graf procentuálního zastoupení pěti nejčastějších plynů v atmosféře Marsu dle měření Curiosity v říjnu. Zleva oxid uhličitý, argon, dusík, kyslík, oxid uhelnatý.
Autor: NASA
Do pátrání po metanu se nyní vrhnul i americký rover Curiosity, pracující uvnitř kráteru Gale od 6. srpna letošního roku a strávil čtyři noci nasáváním okolního vzduchu. První analýzy marťanské atmosféry pomocí laserového spektrometru přístroje SAM (Sample Analysis at Mars) ukázaly vyšší koncentraci metanu, vědce však tento prvotní signál nechal naprosto chladnými – domnívali se, že analyzován byl ve skutečnosti vzduch ze Země, který absolvoval cestu na Mars v komůrce spektrometru. A neprohádali: po několika analýzách okolní atmosféry došlo k provětrání komory přístroje a signál metanu zmizel.

Astronomové před devíti lety naměřili množství metanu v atmosféře Marsu asi 50 částic na miliardu, Curiosity jich na miliardu nenašla ani pět.

Vědci se ale nevzdávají: distribuce metanu podle nich může souviset s aktuálním ročním obdobím na Marsu, v kráteru Gale na jižní polokouli, kde pracuje Curiosity, je teď brzké jaro. Tým vědců plánuje v pátrání po metanu pomocí laserového spektrometru Curiosity v následujících měsících pokračovat, jak se roční období bude pomalu měnit (na Marsu trvá rok cca dvakrát déle než na Zemi), laditelný laserový spektrometr přístroje SAM je údajně 100krát výkonnější, než jakýkoliv jiný přístroj, který kdy pracoval na odhalení metanové záhady Marsu.

Výkyvy ve výsledcích měření také mohou naznačovat, že na Marsu existuje nějaký nám dosud neznámý region nebo princip absorbování či ničení metanu, vědci předpokládali, že tento plyn by mohl zůstat v atmosféře Rudé planety až 300 let, extrémní výkyvy stavu je však zaskočily.

Autoportrét Curiosity Autor: NASA
Autoportrét Curiosity
Autor: NASA
Přiložený snímek je autoportrétem vozítka Curiosity ve vysokém rozlišení a plných barvách, který NASA poskládala jako mozaiku z 55 zaslaných fotografií z kamery MAHLI na konci robotické paže roveru, pořízených 31. října. Kolem roveru jsou viditelné stopy jeho šesti kol a na levé straně také čtyři „zářezy“ v půdě od lopatky pro odebírání vzorků. Vpravo je poté úpatí 5 km vysoké hory Aeolis Mons. Autoportréty Curiosity pořizuje především k posouzení vlastního stavu odborníky na Zemi.

Zdroj:

Spaceflightnow.com 2/11/2012




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Curiosity, Mars


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »