Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Souhrnný snímek bolidu 20180526_204814 ze stanice Valašské Meziříčí E.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku. Tento bolid s označením 20180526_204814, bez příslušnosti k některému známému roji (sporadický), byl zaznamenán sedmi kamerami sítě CEMeNt, přičemž dvě z nich byly spektroskopické. Záznam spektra bolidu ze spektrografů na Hvězdárně Valašské Meziříčí je velmi důležitý, protože nám poskytuje velké množství informací o chemickém složení tělesa. Z dostupných dat z kamer sítě CEMeNt byla vypočítána dráha bolidu v atmosféře a také dráha tělesa ve Sluneční soustavě. Průlet tělesa, jehož absolutní jasnost byla vyšší než jasnost Venuše, byl také pozorován četnými náhodnými pozorovateli z řad veřejnosti v České republice.

Bolid 20180526_204814 byl zaznamenán kamerami sítě CEMeNt dne 26.5.2018 v 20h48m14,5 ± 0,1s UT. V rámci sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) byl bolid zaznamenán přímo na pěti širokoúhlých stanicích (Obr.1). Záznam letu bolidu je k dispozici ze stanic Valašské Meziříčí E (CZ, Hvězdárna Valašské Meziříčí), Kroměříž ENE (CZ, Jakub Koukal), Vsetín E (CZ, Hvězdárna Vsetín), Těrlicko NE (CZ, Jan Kondziolka - pouze 0,34 s letu) a Roztoky NW (SK, Hvezdáreň Roztoky). Kromě těchto stanic bylo zaznamenáno spektrum průletu bolidu ze spektrografů Valašské Meziříčí SPSE a SPNE (CZ, Hvězdárna Valašské Meziříčí), které je klíčové pro zjištění chemických vlastností tělesa. Celkem bylo zaznamenáno 38 (SPNE) a 16 (SPSE) snímků spektra ve snímkovací frekvenci 15 sn/s, z nichž bylo použito pro analýzu spektra 14 snímků ze spektrografu SPSE s dostatečných S/N odstupem (Obr.4).

Obr.1: Souhrnné snímky bolidu 20180526_204814 ze stanic sítě CEMeNt: A/ Hvězdárna Vsetín (stanice E), B/ Kroměříž (stanice ENE, Jakub Koukal), C/ Hvězdárna Valašské Meziříčí (stanice E), D/ Hvezdáreň Roztoky (stanice NW). Autor kompozice: Jakub Koukal

Obr.1: Souhrnné snímky bolidu 20180526_204814 ze stanic sítě CEMeNt: A/ Hvězdárna Vsetín (stanice E), B/ Kroměříž (stanice ENE, Jakub Koukal), C/ Hvězdárna Valašské Meziříčí (stanice E), D/ Hvezdáreň Roztoky (stanice NW). Autor kompozice: Jakub Koukal

Atmosférická dráha, radiant a heliocentrická dráha bolidu

Pro výpočet atmosférické dráhy bolidu a dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě byly použity nahrávky pořízené ze stanic Valašské Meziříčí E a SPNE, Vsetín E, Kroměříž ENE a Roztoky NW. Zpracování záznamů ze stanic bylo provedeno programem UFOCapture. Průmět počátku atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N49,8619° E18,3330° poblíž místní části Ostrava-Heřmanice (CZ), výška meteoru v tomto okamžiku činila 84,4 km nad povrchem Země. Průmět konce atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N49,6350° E19,1713° poblíž obce Wieprz (PL), výška meteoru v tomto okamžiku činila 33,3 km nad povrchem Země (Obr. 2). Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a během 6,72 s letu urazil v atmosféře Země vzdálenost 83,6 km (Tab.1). Vzhledem k počáteční hmotnosti tělesa a také vzhledem ke koncové výšce atmosférické dráhy je velmi pravděpodobné, že fragmenty tělesa nemohly dopadnout na povrch Země v podobě meteoritů. Hmota tělesa byla tedy s největší pravděpodobností zcela odpařena v průběhu ablační fáze letu bolidu.

Obr.2: 3D projekce (vlevo) atmosférické dráhy bolidu 20180526_204814 na povrch Země (zdroj mapového podkladu: Google Earth, Google Inc.) a projekce dráhy bolidu ve Sluneční soustavě (vpravo), včetně vlivu decelerace (polární systém souřadnic). Autor: Jakub Koukal

Obr.2: 3D projekce (vlevo) atmosférické dráhy bolidu 20180526_204814 na povrch Země (zdroj mapového podkladu: Google Earth, Google Inc.) a projekce dráhy bolidu ve Sluneční soustavě (vpravo), včetně vlivu decelerace (polární systém souřadnic). Autor: Jakub Koukal

Těleso vstoupilo do atmosféry Země pod úhlem 39,48°, rychlost před vstupem do atmosféry byla 14,53 km/s. Rychlost na konci pozorované atmosférické dráhy pak byla 6,37 km/s. Jednalo se tedy o pomalý bolid, geocentrická rychlost meteoroidu byla pouze 9,58 km/s (Tab.1). Geocentrický radiant o souřadnicích (αg/δg) 126,64°/34,89° se nacházel na pomezí souhvězdí Rysa a Raka. Dráha meteoroidu ve Sluneční soustavě (Tab.1) před jeho vstupem do gravitačního pole Země byla poměrně excentrická (e = 0,615) se sklonem 3,90° k rovině ekliptiky a periheliem uvnitř dráhy Země (q = 0,9836 AU).

Tab.1: Atmosférická dráha, heliocentrické a geocentrické orbitální elementy dráhy bolidu 20180526_204814, včetně vlivu decelerace na dráhu bolidu. Autor: Jakub Koukal

Tab.1: Atmosférická dráha, heliocentrické a geocentrické orbitální elementy dráhy bolidu 20180526_204814, včetně vlivu decelerace na dráhu bolidu. Autor: Jakub Koukal

Fyzikální vlastnosti meteoroidu

Obr.3: Kalibrované souhrnné spektrum bolidu 20180526_204814 (spektrograf SPSE) s vyznačením hlavních emisních čar. Autor: Jakub Koukal
Obr.3: Kalibrované souhrnné spektrum bolidu 20180526_204814 (spektrograf SPSE) s vyznačením hlavních emisních čar.
Autor: Jakub Koukal
Pro odhad počáteční hmotnosti tělesa a jeho dalších fyzikálních vlastností lze v případě bolidu 20180526_204814 vycházet z heliocentrických dráhových elementů, atmosférické dráhy a také z chemických vlastností získaných z analýzy spektra bolidu ze spektrografu Valašské Meziříčí SPSE (Obr. 3). Pro počáteční zjištění parametrů heliocentrické dráhy meteoroidu byl počítán Tisserandův parametr dráhy ve vztahu k Jupiteru. V závislosti na hodnotě Tisserandova parametru, sklonu dráhy a vzdálenosti afélia lze tělesa rozdělit do 5 skupin. Bolid 20180526_204814 má hodnotu Tisserandova parametru TPJ = 3,137 (Tab.1). Bolid podle tohoto členění patří do skupiny A-C, tedy do skupiny meteoroidů chondritického typu s asteroidálním původem. Nicméně podle parametru KB, který je funkcí vlastností materiálu a povrchové teploty (Tab.1) patří do skupiny uhlíkatých chondritů. Podle parametru PE pak bolid patří na pomezí skupin obyčejných chondritů a uhlíkatých chondritů. S využitím parametrů, které charakterizují tvar, rychlost a další vlastnosti tělesa (Tab.1) bylo možné provést výpočet počáteční a koncové hmotnosti tělesa. Paralelně s výpočtem dynamické vstupní hmotnosti md byl proveden výpočet fotometrické vstupní hmotnosti mf.

Obr.4: Souhrnné snímky spektra bolidu 20180526_204814 ze stanic sítě CEMeNt: A/ Hvězdárna Valašské Meziříčí (stanice SPNE), B/ Hvězdárna Valašské Meziříčí (stanice SPSE). Autor kompozice: Jakub Koukal

Obr.4: Souhrnné snímky spektra bolidu 20180526_204814 ze stanic sítě CEMeNt: A/ Hvězdárna Valašské Meziříčí (stanice SPNE), B/ Hvězdárna Valašské Meziříčí (stanice SPSE). Autor kompozice: Jakub Koukal

Počáteční dynamická hmotnost meteoroidu před vstupem do atmosféry Země tedy byla 11,9 kg, po ukončení ablační fáze letu nezůstalo prakticky nic z původní hmoty tělesa, v případě úlomků vzniklých fragmentací původního tělesa v průběhu letu došlo k jejich úplnému vypaření. Není tedy pravděpodobné, že by fragmenty původního tělesa mohly být nalezeny v podobě meteoritů na povrchu Země.

Obr.5: Průběh světelné křivky (absolutní jasnost) ze stanice Kroměříž ENE ukazuje umístění jednotlivých bodů fragmentace meteoroidu. Bod rozpadu označený jako B udává fragmentační pevnost meteoroidu. Autor: Jakub Koukal
Obr.5: Průběh světelné křivky (absolutní jasnost) ze stanice Kroměříž ENE ukazuje umístění jednotlivých bodů fragmentace meteoroidu. Bod rozpadu označený jako B udává fragmentační pevnost meteoroidu.
Autor: Jakub Koukal
Výpočet fragmentační pevnosti meteoroidu vychází z rovnosti dynamického tlaku a pevnosti tělesa jako celku v okamžiku rozpadu meteoroidu. Hustota atmosféry v dané výšce rozpadu je počítána podle modelu U.S. Standard Atmosphere 1976, včetně hodnot ve výškách nad 86 km. Okamžiky rozpadu (fragmentace) tělesa byly určen z průběhu hodnot absolutní jasnosti bolidu ze stanice Kroměříž ENE (Obr. 5). Fragmentační pevnost hlavní části tělesa je 0,169 MPa, což řadí těleso spíše do skupiny obyčejných chondritů (OC). Mateřským tělesem bolidu 20180526_204814 je s největší pravděpodobností asteroid 2016 EZ26, hodnota Drummondova kritéria podobnosti drah je DD = 0,024. Dalším možným členem skupiny těles na podobných drahách a s jejich podobným vývojem je asteroid 2003 KF4, hodnota Drummondova kritéria je DD = 0,047.

Poděkování

Poděkování patří všem majitelům stanic, operátorům a pozorovatelům za jejich dlouhodobou a precizní práci, která umožnila vznik a rozvoj sítě CEMeNt. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se Společností pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200401521, grantem APVV-0517-12 (FMFI UK) a interním grantem Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského č. 994316. Na pořízení přístrojové techniky umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. přispěly také společnosti DEZA, a. s. a CS CABOT, spol. s r. o.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna Valašské Meziříčí
[2] Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
[3] Jasný bolid 23.května 2018



O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. Od roku 1995 je vedoucím Hvězdárny Kroměříž. V současné době působí jako hlavní koordinátor databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database). Doplňující činností je pak vizuální pozorování komet. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Hvězdárna Valašské Meziříčí, Bolid, CEMENT


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »