Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Historické komety, díl 1: C/1956 R1 (Arend-Roland)
Marek Biely Vytisknout článek

Historické komety, díl 1: C/1956 R1 (Arend-Roland)

Jeden z historických snímků komety C/1956 R1 (Arend-Roland) přes negativ

Lidstvo odjakživa provázely komety, ba dokonce možná stály i za vznikem života zde na Zemi. Zatímco mnoho komet zůstane slabými objekty téměř bez povšimnutí, některé z nich doslova zazáří. To se stávat bude a stávalo se to samozřejmě i v minulosti. A právě komet z minulých let, desetiletí i století se bude týkat náš nový článkový seriál. Jako první si připomeneme kometu z 50. let 20. století, C/1956 R1 (Arend-Roland).

Tato jasná kometa roku 1957, C/1956 R1 (Arend-Roland), byla objevena Sylvainem Arendem a Georgesem Rolandem na fotografických deskách pořízených 14. září 1956, nalezení ovšem nebylo potvrzeno do 8. listopadu toho samého roku, kdy kometu zachytili pozorovatelé z belgické observatoře Uccle při hledání asteroidů. Kometa měla na deskách jasnost 10 mag, byla silně centrálně kondenzovaná a viditelný byl i krátký ohon. Michael P. Candy zjistil hodnoty orbitálních elementů a určil datum perihelu na 8. dubna 1957. Mnoho věcí indikovalo krásný objekt pro severní polokouli, i přesto že kometa byla toho času stále vzdálena přes 2,5 AU od Slunce a 1,7 AU od Země.

Kometa byla v souhvězdí Ryb do února 1957, kdy se odhady jasnosti pohybovaly již mezi 7,5 a 8 mag a ohon dosáhl délky 8 obloukových minut. V noci na 23. února měl ohon už 1° a jasnost se zvýšila na 7 mag. Na samém konci února kometa zmizela z večerní oblohy kvůli konjunkci se Sluncem, znovuobjevena byla 2. dubna J. G. Gowem (Tapui, Nový Zéland) na ranní obloze s jasností přibližně 2 mag a ohonem dlouhým 3-5°.

Kometa C/1956 R1 (Arend-Roland) - pozitivní snímek
Kometa C/1956 R1 (Arend-Roland) - pozitivní snímek

Následně kometa prolétla perihelem, stalo se tak 8. dubna ve vzdálenosti 0,32 AU od Slunce. Kometa pokračovala ve zjasňování s tím, jak se přibližovala Zemi. V první polovině dubna ji byli schopni spatřit pouze pozorovatelé z jižní polokoule, kometa ke 14. dni v měsíci zjasnila na 1 mag. Do přízemí se kometa dostala 20. dubna, po rapidním zjasňování se její maximální jasnost zastavila téměř na -1 mag. O několik dnů později dosáhl ohon podle konvenčních fotografií délky 25-30°.

Nejpozoruhodnějším jevem byl ale rozhodně protichvost komety, který začal po průletu kolem Země pomalu růst. Tento jev nádherně zobrazuje i negativní obrázek. Antiohon dosáhl délky nejvíce 15° a zůstal viditelný do 2. května. Existuje také podezření, že kometa prodělala outburst někdy kolem jejího znovuobjevení na začátku dubna a antiohon byl vytvořen uvolněným prachem mezi 6. únorem a 1. březnem.

S květnem začala kometa slábnout a 18. dne v měsíci měla již 6 mag, ke 3. červnu zeslábla k 8 mag. Kometa byla pozorována fotograficky do 11. dubna 1958, kdy měla jasnost 21 mag.

Bez překvapení, hyperbolická dráha kometu v roce 1977 vypudila ze Sluneční soustavy, přičemž hodnota její excentricity je nyní na čísle 1,000199. Letos 27. března byla kometa přesně 84,433 AU daleko od Slunce.

Dráha komety C/1956 R1 (Arend-Roland) skrz vnitřními částmi Sluneční soustavy
Dráha komety C/1956 R1 (Arend-Roland) skrz vnitřními částmi Sluneční soustavy




Seriál

  1. Historické komety, díl 1: C/1956 R1 (Arend-Roland)
  2. Historické komety, díl 2: 3D/Biela
  3. Historické komety, díl 3: C/1729 P1 (Sarabat)
  4. Historické komety, díl 4: C/1911 O1 (Brooks)
  5. Historické komety, díl 5: C/1996 B2 (Hyakutake)


O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a exospace.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa arend-roland


29. vesmírný týden 2017

29. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 7. do 23. 7. 2017. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku už nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše, kterou tento týden navštíví Měsíc. Aktivita Slunce byla zvýšená díky oblasti s většími skvrnami. Noční svítící oblaka se vůbec nevyskytují. Přelety ISS pokračují ráno. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na dvojhvězdu Albireo. Do kosmu se dostal s družicí Kanopus také mediálně známý 3U cubesat Majak.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Malý princ

Fotografovanie polárnej žiary znemožnila oblačnosť, tak bolo treba nájsť alternatívny plán.

Další informace »