Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST pátrá po surovinových zdrojích na Měsíci

HST pátrá po surovinových zdrojích na Měsíci

HST_Mesic.jpg
NASA využila jedinečných schopností Hubblova kosmického dalekohledu (HST) pro mimořádná vědecká pozorování povrchu Měsíce. Rozlišovací schopnost HST a jeho citlivost na ultrafialové záření umožnila pátrat s jeho pomocí na povrchu Měsíce po zvláště důležitých minerálech, které obsahují kyslík.

Protože Měsíc nemá dýchatelnou atmosféru, potom minerály, jako je například ilmenit (oxid železa a titanu FeTiO3), mohou být rozhodující pro vybudování stálé základny na Měsíci. Ilmenit může být potenciálním zdrojem kyslíku pro obyvatele základny jako součást dýchatelného ovzduší v hermetizovaných modulech či může sloužit jako okysličovadlo v raketových motorech při startech na oběžnou dráhu kolem Měsíce či při zajištění návratu na Zemi.

Nová pozorování pomocí HST přinesla první snímky Měsíce s vysokým rozlišením 50 až 100 m v oblasti ultrafialového záření, jaké kdy vůbec byly pořízeny. Fotografie poskytují odborníkům nový prostředek studia obsahu minerálů v měsíční kůře. Protože NASA plánuje uskutečnit v budoucnu expedice na Měsíc, takovéto informace v kombinaci s dalšími údaji pomohou s výběrem nejvhodnějších míst pro automatické i pilotované expedice.

"Tato pozorování měsíčního povrchu byla náročná, ale velmi úspěšná z technického hlediska jak pro NASA, tak i pro tým HST, protože tento dalekohled nebyl původně pro pozorování Měsíce konstruován," říká Jennifer Wisemanová. "Snímky poskytnou informace o měsíční geologii pro budoucí rozhodování o dalším výzkumu Měsíce."

HST_Aristarchus.jpg

Kamera ACS (Advanced Camera for Surveys), umístěná na palubě HST, pořizovala snímky geologicky odlišných oblastí na povrchu Měsíce jak ve viditelném, tak i v ultrafialovém světle. Mezi zkoumané oblasti patřil například impaktní kráter Aristarchus o průměru 42 km a přilehlá oblast Schroeter Valley. HST také vyfotografoval místa přistání posádek Apolla 15 a 17, kde astronauti odebrali vzorky kamení a horniny v letech 1971 a 1972 a dopravili je na Zemi.

Geologové nyní porovnávají vlastnosti vzorků, dopravených na Zemi posádkami kosmických lodí Apollo s novými snímky, pořízenými kamerou ACS na Hubblově kosmickém dalekohledu. To jim umožní zjistit složení hornin v oblasti kráteru Aristarchus, přestože tam nepřistála žádná pilotovaná ani automatická expedice. Pozorování pomocí HST umožní astronomům zlepšit znalosti o rozdílech ve výskytu vědecky zajímavých hornin v oblasti kráteru Aristarchus a odhalit případné surovinové zdroje, využitelné při výstavbě obydlené základny.

"Naše předběžné informace podporují předpoklad přítomnosti některých jedinečných druhů hornin, bohatých na kyslík, a to jak v místě přistání Apolla 17, tak i v oblasti kráteru Aristarchus. Tyto oblasti mohou být velice vhodné jako cílová místa pro přistání robotů či pilotovaných expedic za účelem dalšího výzkumu a využívání Měsíce," říká Jim Garvin (NASA´s Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland).

Další fotografie si můžete prohlédnout zde.

Zdroj: www.spaceref
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2017

22. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 29. 5. do 4. 6. 2017. Měsíc bude kolem čtvrti. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Slunce je málo aktivní, ale malé skvrnky na povrchu se objevují. Rusko vypustilo další družici pro sledování balistických střel. Mezitím SpaceX je blízko plánovaného startu s nákladní lodí Dragon k ISS. Dočkat se můžeme i japonského a evropského startu. Dechberoucí záběry Jupiterovy atmosféry, ale i várku vědeckých dat představila sonda Juno. Zajímavá raketa startovala také z Nového Zélandu. Na ISS vyměnili vadný počítač na vnějšku stanice.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Irizace

Další informace »