Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST: planeta Neptun a další fungování kosmického dalekohledu

HST: planeta Neptun a další fungování kosmického dalekohledu

HST_Neptun.jpg
Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil nové fotografie vzdálené planety Neptun. Na snímcích je vidět velmi dynamická atmosféra planety a některé její měsíce. Fotografie byly pořízeny přes 14 různých barevných filtrů, které umožnily proniknout do různých hloubek atmosféry planety a vědci tak mohou detailně studovat atmosféru a oblaka nad planetou. Složená fotografie zachycuje několik "momentek" z rotace Neptuna.

Na obrázku vlevo je Neptun v přírodních barvách, tj. v takové podobě, jako bychom jej viděli na vlastní oči přes větší dalekohled. Plynný metan v atmosféře planety absorbuje většinu červeného slunečního světla, čímž jí dodává modrozelený vzhled. Fotografie vznikla složením snímků v červeném, zeleném a modrém světle.

Jemné detaily v atmosféře Neptuna jsou lépe viditelné na barevně zvýrazněném snímku (vpravo nahoře). Fotografie, pořízená přes speciální "metanový" filtr, ukazuje detaily, které nejsou viditelné pouhým okem (obrázek vpravo dole). Charakteristické rysy, viditelné na zvýrazněném snímku, musí být nejvyššími vrstvami metanu, absorbujícími sluneční záření, aby mohly být pozorovatelné přes použitý filtr.

Při pozorování přes "metanový" filtr je Neptun tak tmavý, že musela být použita mimořádně dlouhá expozice, která tak odhalila i některé již známé malé měsíčky planety. Na obrázku vlevo je nahoře měsíc Proteus (je nejjasnější), dále pak ve směru pohybu hodinových ručiček následují měsíce Larissa, Despina a Galatea. Podle posledních informací obíhá kolem planety Neptun 13 měsíců.

Neptun je nejvzdálenější velkou planetou ve Sluneční soustavě, která oběhne kolem Slunce jednou za 165 let. Je tak velká, že by se do ní vešlo 60 zeměkoulí (objemově). Vnitřní dvě třetiny objemu planety Neptun tvoří směs roztavené horniny, vody, kapalného čpavku a kapalného metanu. Zbývající vnější část objemu planety je směsí zahřívaných plynů zahrnujících vodík, helium, vodní páru a metan.

HST fotografoval planetu Neptun ve dnech 29. a 30. dubna 2005. Jednotlivé snímky byly pořizovány v intervalu 4 až 5 hodin. Pozorování tedy zachytila zhruba jednu čtvrtinu rotační periody planety.

Credit: NASA, ESA, E. Karkoschka (University of Arizona), and H.B. Hammel (Space Science Institute, Boulder, CO).

HST-4.jpg

Tento týden zahájil HST novou éru svých pozorování, když technici dálkovým povelem vypojili jeden ze tří gyroskopů, které byly v činnosti. Prací v módu se dvěma pracujícími gyroskopy by se měla prodloužit životnost dalekohledu HST zhruba do poloviny roku 2008 (vypojený gyroskop bude sloužit jako záloha pro případný výpadek některého z dvojice činných gyroskopů). Tento závěr vyplynul z detailní analýzy, kterou provedli pracovníci Goddard Space Flight Center (Greenbelt, Maryland) a Space Telescope Science Institute (Baltimore).

Gyroskopy jsou integrální součástí systému orientace a stabilizace dalekohledu. Tento systém zajišťuje mimořádně přesnou polohu dalekohledu v průběhu dlouhodobého pozorování vybraného zdroje, čímž ve spolupráci s velkým průměrem objektivu přispívá k pořizování fotografií s vynikající rozlišovací schopností. Původně byl systém navržen tak, že používal tři gyroskopy, další tři sloužily jako záloha. Po výpadku některého z pracujících gyroskopů jeho funkci převzal jeden z dalších funkčních gyroskopů v záloze.

V současné době jsou funkční pouze 4 gyroskopy a je nebezpečí, že v blízké době některý z nich přestane fungovat. Protože případný další servisní let raketoplánu k HST, při kterém by kosmonauti provedli výměnu gyroskopů, je v nedohlednu, hledají technici způsob, jak co nejvíce prodloužit životnost kosmického dalekohledu. I kdyby bezchybně fungovaly všechny jeho vědecké přístroje, bez gyroskopů se zkrátka neobejde. V minulosti byly realizovány 4 servisní mise raketoplánu k HST (1993, 1997, 1999 a 2002). Další servisní let byl naplánován na rok 2004. Avšak vzhledem k havárii raketoplánu Columbia 1. 2. 2003 byly další lety k HST zastaveny.

Funkci třetího gyroskopu bude v dalším období "suplovat" přístroj s názvem FGS (Fine Guidance Sensors), který byl začleněn do nového programového vybavení řídícího systému dalekohledu. Další potřebná data poskytuje přístroj Fixed Head Star Trackers.

Zdroj: hubblesite.org a www.spaceref
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »