Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST pozoroval nejvzdálenější aktivní kometu

HST pozoroval nejvzdálenější aktivní kometu

Kometa C/2017 K2 (PANSTARRS) na snímku z HST
Autor: NASA, ESA, and D. Jewitt (UCLA)

Hubbleův kosmický dalekohled HST vyfotografoval nejvzdálenější aktivní kometu, jakou se doposud podařilo spatřit. V té době byla v ohromné vzdálenosti 2,4 miliardy kilometrů od Slunce, tj. daleko za drahou planety Saturn. Nepatrně zahřívaná vzdáleným Sluncem již začala vytvářet neostrý oblak prachu o průměru 130 000 kilometrů – tzv. komu – obklopující malé pevné jádro zmrzlých plynů a prachu. Tato pozorování představují nejčasnější dosud pozorované známky aktivity komety přilétající poprvé do centra naší planetární soustavy.

Kometa, pojmenovaná C/2017 K2 (PANSTARRS) nebo zkráceně „K2“, putovala milióny roků ze svého původního domova v mrazivých dálavách na periferii Sluneční soustavy, kde byla vystavena teplotám kolem -260 °C. Současná dráha komety napovídá, že k nám přilétá z oblasti Oortova oblaku, což je sférická oblast o průměru téměř jeden světelný rok, u které se odhaduje, že obsahuje stovky miliard komet. Komety jsou ledové pozůstatky z období vzniku Sluneční soustavy před 4,6 miliardami roků, a tudíž jejich složení neprošlo žádnými změnami.

Protože se kometa C/2017 K2 nachází daleko od Slunce a je silně prochlazená, můžeme s jistotou říci, že její aktivita – její jádro je obklopeno rozptýleným materiálem – není způsobena, jako u jiných komet, odpařováním vodního ledu,“ říká vedoucí vědecký pracovník David Jewitt z University of California, Los Angeles. „Místo toho se domníváme, že její aktivita je důsledkem sublimace (což je přeměna pevných látek přímo do plynného skupenství) mimořádně těkavých látek, které kometa ještě obsahuje při svém prvním příletu do vnitřních oblastí Sluneční soustavy. V tom je výjimečná. Tak vzdálené a tak mimořádně prochlazené komety obsahují vodní led, který je zmrzlý na kámen.“

Kometa C/2017 K2 přilétá ke Slunci z Oortova oblaku Autor: NASA, ESA, and A. Feild (STScI)
Kometa C/2017 K2 přilétá ke Slunci z Oortova oblaku
Autor: NASA, ESA, and A. Feild (STScI)
Na základě výsledků pozorování komy obklopující jádro komety C/2017 K2 pomocí HST David Jewitt předpokládá, že sluneční záření zahřívá zmrzlé těkavé plyny – jako je například kyslík, dusík, oxid uhličitý a oxid uhelnatý – které pokrývají zmrzlý povrch komety. Tyto těkavé ledy unikají z komety a uvolňují prach, čímž dochází k vytváření komy. Dřívější studie složení komet v blízkosti Slunce odhalily stejnou směs těkavých látek.

Myslím si, že tyto těkavé ledy obklopující kometu C/2017 K2 mají původ v období před miliardami roků, kdy se kometa pravděpodobně nacházela v oblasti Oortova oblaku,“ říká David Jewitt. „Avšak těkavé látky na povrchu patří mezi složky, které pohlcují teplo ze Slunce, a tak v určitém smyslu komety postupně ztrácejí svoji kůži. Většina komet byla objevena velmi blízko Slunce, poblíž dráhy planety Jupiter. Postupem času tyto povrchové těkavé látky již byly vypuzeny pryč. Proto si myslím, že C/2017 K2 (PANSTARRS) je nejpůvodnější kometou, jakou jsme dosud spatřili.“

Kometa byla objevena v květnu 2017 pomocí Panoramic Survey Telescope and Rapid Response System (Pan-STARRS) na Havaji v rámci přehlídkového programu NASA s názvem Near-Earth Object Observations Program. David Jewitt použil kameru Wide Field Camera 3 na palubě kosmického dalekohled HST a koncem června letošního roku uskutečnil detailní pozorování tohoto ledového návštěvníka.

Ostré oko kosmického teleskopu HST odhalilo velikost komy, a také pomohlo astronomům určit velikost jádra na méně než 20 kilometrů. Jádro je obklopeno řídkou komou o velikosti 10 průměrů Země.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kometa C/2017 K2 (PANSTARRS), HST, Pan-starrs


29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »