Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST znovu fotografoval kometu ISON

HST znovu fotografoval kometu ISON

Kometa ISON na snímku z HST Autor: NASA, ESA
Kometa ISON na snímku z HST
Autor: NASA, ESA
Profesionální i amatérští astronomové – ale i laická veřejnost – netrpělivě čekají, jak to dopadne s blížící se kometou C/2012 S1 (ISON), zda se skutečně stane kometou století. Kromě různých pozemních dalekohledů kometu občas sleduje i Hubblův kosmický dalekohled HST, nacházející se na oběžné dráze kolem Země.

Nové fotografie ke Slunci se přibližující komety ISON napovídají, že její jádro je kompaktní navzdory některým prognózám, že křehké ledové jádro komety se může rozpadnout, jakmile jej začne zahřívat Slunce. K největšímu přiblížení komety ke Slunci dojde 28. listopadu 2013, kdy prolétne ve vzdálenosti 1 165 000 km nad jeho povrchem. Bude se pohybovat rychlostí 377 km/s a jádro komety bude zahříváno na teplotu více než 2760 °C. Přitom se bude intenzivně odpařovat a extrémní slapové síly se budou snažit křehké ledové jádro komety roztrhat.

Na publikovaném snímku NASA, který byl pořízen 9. října 2013 pomocí HST, není jádro komety vidět, protože je příliš malé. Pokud by se jádro komety rozpadlo, pak je určitá naděje, že se pomocí HST podaří objevit důkazy přítomnosti většího počtu úlomků.

Kromě toho tzv. kóma (nebo-li hlava komety) obklopující její jádro je symetrická a klidná. Tak by tomu pravděpodobně nebylo v případě, pokud by se v oblasti kometárního jádra nacházelo několik menších fragmentů pohybujících se společně po kometární dráze. Polární výtrysk prachu poprvé pozorovaný pomocí HST na snímku pořízeném v dubnu 2013 již není viditelný – zřejmě tato oblast na povrchu jádra přestala být aktivní.

Barvy kompozitního obrázku byly vytvořeny na základě pozorování při použití dvou různých filtrů. Kóma komety se jeví modrozelená vzhledem k přítomnosti plynů, zatímco ohon komety má nádech do červena z důvodu přítomnosti prachu unikajícího z jádra komety. Ohon komety vzniká v důsledku uvolňování prachových částic, které jsou unášeny tlakem slunečního záření. V době pořízení fotografie se kometa nacházela uvnitř dráhy planety Mars a od Země ji dělilo 285 miliónů kilometrů.

K Zemi se kometa ISON nejvíce přiblíží 26. prosince 2013, a to na vzdálenost 64 miliónů km.

Kometu objevili 21. září 2012 Vitalij Něvskij a Artjom Novičonok pomocí dalekohledu o průměru 40 cm. Velikost kometárního jádra se odhaduje na několik km.

Více informací o pozorování komety ISON, o jejím „chování“ a o pravděpodobnosti, že se stane zářivou ozdobou zimní oblohy, se můžete dozvědět v přednášce JAKÁ BUDE KOMETA ISON?, kterou pořádá Hvězdárna Valašské Meziříčí ve středu 20. listopadu 2013.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »