Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak slané jsou pozemské oceány?

Jak slané jsou pozemské oceány?

Družice Aquarius (NASA) k měření salinity vody
Družice Aquarius (NASA) k měření salinity vody
Nový vědecký přístroj NASA s názvem Aquarius přispěl k vytvoření první globální mapy slanosti (salinity) povrchové vrstvy pozemských oceánů poskytující prvotní zběžné nahlédnutí na předpokládané nové poznatky této mezinárodní kosmické mise.

Přístroj Aquarius, který se nachází na palubě družice Aquarius/SAC-D (Satélite de Aplicaciones Científicas), uskutečnil první kosmická pozorování NASA, pokud se týká změn slanosti povrchové vrstvy oceánů - klíčové složky zemského klimatu. Změny slanosti jsou svázány mj. s koloběhem sladké vody na naší planetě a s vlivem cirkulace vody v oceánech.

"Data o slanosti vody získaná přístrojem Aquarius jsou mnohem přesnější, než se očekávalo na začátku mise," říká Gary Lagerloef (Earth & Space Research, Seattle). "Aquarius brzy poskytne vědcům data o spojitosti mezi celkovým množstvím srážek, oceánskými proudy a klimatickými změnami."

Nová mapa, která představuje oblasti o různé salinitě, demonstruje schopnost přístroje Aquarius detekovat velkorozměrové rozložení vodní masy s charakteristickými vlastnostmi zcela zřetelně a s ostrým kontrastem. Výsledná mapa je kompozicí dat od doby, kdy byl přístroj Aquarius uveden do provozu, tj. od 25. srpna. Družice Aquarius/SAC-D byla vypuštěna 10. 1. 2011 a je výsledkem spolupráce NASA a Argentinské kosmické agentury Comisión Nacional de Actividades Espaciales (CONAE).

"Aquarius/SAC-D je přece jen modernější družice určená ke zdokonalení našich poznatků o salinitě povrchové vrstvy oceánů a koloběhu vody," říká Michael Freilich, ředitel Earth Science Division, NASA. "Družice pracuje kontinuálně, provádí konzistentní měření salinity povrchových vrstev oceánů včetně oblastí, ze kterých doposud nebyly získány žádné informace."

"Přístroj Aquarius odhalil, že různé oblasti povrchu oceánů jsou velmi rozmanité, pokud se týká variability jejich slanosti, a to v širokém rozsahu měřítek," říká Arnold Gordon, profesor oceánografie na Columbia University, Palisades, New York. "Jedná se o mimořádnou událost v historii oceánografie. První snímky vyvolávají mnoho otázek, které vyžadují vysvětlení."

Mapa slanosti pozemských oceánů na základě měření družice Aquarius
Mapa slanosti pozemských oceánů na základě měření družice Aquarius
Mapa ukazuje hned několik dobře známých oblastí s vysokou salinitou, jako jsou například subtropické oblasti. Vyšší průměrná slanost vody je rovněž v Atlantickém oceánu v porovnání s Tichým a Indickým oceánem. Nižší slanost je například v dešťových pásmech poblíž rovníku, v nejsevernější oblasti Tichého oceánu i jinde. Tyto oblasti souvisejí s velkorozměrovými strukturami srážkových oblastí, s vypařováním oceánů, s přítokem řek a s oceánskou cirkulací.

I jiné zajímavé regionální oblasti jsou patrné na publikované mapě, včetně například ostrého kontrastu mezi Arabským mořem západně od indického subkontinentu a málo slanými vodami Bengálského zálivu, kde převládá vliv řeky Gangy a monzunových dešťů v jižní Asii. Data rovněž ukazují zajímavé menší detaily, jako je například mnohem větší rozsah vody s malou slaností související s přítokem řeky Amazonky.

Oblasti s nejvyšším obsahem soli v povrchových vrstvách vody jsou na mapě zobrazeny červeně, naopak vodní plochy s nejnižším obsahem soli jsou znázorněny fialovou barvou.

Mapu salinity oceánů si můžete prohlédnout rovněž prostřednictvím krátkého videa na adrese www.nasa.gov.

Mapa slanosti pozemských oceánů na základě měření družice SMOS
Mapa slanosti pozemských oceánů na základě měření družice SMOS
Měřením salinity oceánů a obsahu vlhkosti v půdě se zabývá i evropská družice Soil Moisture and Ocean Salinity (SMOS), která byla vypuštěna v listopadu 2009. Připojená mapa slanosti světových oceánů byla vypracována na základě dat, získaných během května 2010.

Jednou z novinek na družici SMOS je použití nové měřící techniky při výzkumu zemského povrchu z vesmíru. Opravdu neobvyklý vědecký přístroj MIRAS (Microwave Imaging Radiometer with Aperture Synthesis), který byl pro tento účel vyvinut, je schopen měřit jak půdní vlhkost, tak i salinitu vody na základě registrování mikrovlnného záření zemského povrchu na frekvenci 1,4 až 1,427 GHz (pásmo L).

Družice SMOS je také označována jako "vodní mise ESA". Díky novému přístroji MIRAS je schopna zjišťovat průměrnou oceánskou salinitu v průběhu 10 až 30 dnů v oblasti 200×200 km na úrovni 0,1 PSU (Practical Salinity Unit), což lze přirovnat ke schopnosti detekovat 0,1 g soli v 1 litru vody. Průměrná slanost vody v oceánech je 35 jednotek, což odpovídá 35 gramům soli rozpuštěné v litru vody.

Zdroj: www.nasa.gov a www.sciencedaily
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí






38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »