Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Je na Měsíci voda?

Je na Měsíci voda?

Okolí kráteru Cabeus
Okolí kráteru Cabeus
Voda je na Měsíci na neočekávaných místech. Naznačují to nová, avšak zatím sporná pozorování. V souladu s teorií voda na povrchu Měsíce nemůže být stabilní při teplotě nad -167 °. Proto by měl být led koncentrován ve "studených kapsách" poblíž lunárních pólů - na dně kráterů, kam nikdy nedopadlo sluneční světlo. Kosmická sonda NASA s názvem LCROSS potvrdila přítomnost vody, když v říjnu 2009 narazila do povrchu Měsíce v oblasti kráteru Cabeus.

Avšak nová pozorování z oběžné dráhy, prováděná sondou Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) naznačují, že mnoho oblastí v permanentním stínu, které leží v blízkosti jižního pólu, je suchých, ale několik potenciálně "vlhkých" oblastí je naopak osvětlováno Sluncem.

Tato pozorování byla provedena ruským přístrojem LEND (Lunar Exploration Neutron Detector), který vyhledává pravděpodobné depozity vodního ledu na základě zjišťování přítomnosti neutronů, uvolněných z povrchové horniny. Voda, či jiné materiály obsahující vodík, snižuje počet tzv. rychlých neutronů.

Aparatura LEND prozkoumala 37 kráterů v blízkosti jižního pólu, které jsou trvale ukryty ve stínu a pouze u tří z nich (Cabeus, Faustini a Shoemaker) bylo zjištěno, že vykazují významné množství vodíku. Avšak několik oblastí osvětlených Sluncem rovněž vypadá, že jsou bohatá na vodík.

Igor Mitrofanov (Institut kosmických výzkumů při Ruské kosmické agentuře), hlavní vědecký pracovník přístroje LEND, oznámil objev těchto "zakázaných neutronových oblastí" minulý týden na konferenci American Geophysical Union v San Francisco.

Je přesvědčen, že půl metru tlustá vrstva suché horniny může zakrývat vrstvu špinavého ledu a zabraňovat tak jeho vypařování do kosmického prostoru. Igor Mitrofanov vypočítal se svými spolupracovníky, že vrstva, která mohla být na Měsíci vytvořena při dopadech asteroidů či komet, může obsahovat 3 až 5 % vody.

Bohužel nové závěry jsou zatím sporné. Přístroj LEND obsahuje nové funkce, které byly navrženy ke zlepšení jeho rozlišení, takže registruje pouze neutrony z malé oblasti povrchu pod sebou. Zařízení však doposud nebylo testováno při jiné planetární misi a někteří astronomové mají podezření, že může detekovat neutrony rovněž z širokého okolí.

"Máme zde mnoho nevyřešených otázek kolem funkce přístroje, na které je nutné najít odpověď," říká Rick Elphic (Ames Research Center, NASA). "Zatím stále nebylo definitivně rozhodnuto, co vlastně pozorujeme."

Naštěstí sonda LRO bude podle očekávání pokračovat ve shromažďování dat minimálně dva roky a výsledky pozorování přístrojem LEND budou s časem nabývat na přesnosti. "Jsem přesvědčen, že náš výzkum dospěje k mnohem přesnějším informacím již příští léto," říká Jim Garvin, hlavní vědecký poradce NASA's Goddard Space Flight Center.

Zdroj: www.newscience
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Merkúr v maximálnej západnej elongácii

Merkúr 22 minút po východe nízko nad obzorom v súhvezdí Strelca (vľavo) a Saturn v nad kaplnkou sv. Rozálie v Štefanovej.

Další informace »