Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jupiter možná pojídal své měsíce

Jupiter možná pojídal své měsíce

Jupiter na snímku ze sondy Cassini.
Jupiter na snímku ze sondy Cassini.
Čtyři největší "galileovské" měsíce, obíhající kolem planety Jupiter, jsou možná poslední pozůstalí z minimálně páté generace měsíců, které obíhaly kolem této obří plynné planety v dosavadní historii Sluneční soustavy. "Všechny ostatní měsíce - a mohlo jich být více než 20 - byly pohlceny planetou již v počátcích existence Sluneční soustavy," říká Robin M. Canup(ová), Southwest Research Institute, Boulder, Colorado.

Čtyři velké galileovské měsíce hrály významnou roli v historii dosavadního výzkumu vesmíru - jejich objev Galileo Galileem před 400 roky poskytl nevyvratitelný důkaz, že ne všechna tělesa obíhají kolem Země. Avšak ještě donedávna nikdo neočekával, že Jupiter mohl mít v minulosti mnohem více měsíců.

Astronomové si dlouho uvědomovali problém, vyplývající ze simulací vzniku a vývoje planety Jupiter a jejích měsíců. Tyto modely naznačovaly, že hmotnost prachoplynného disku kolem Jupiteru, z něhož se měsíce zformovaly, byla mnohem vyšší, než jaká je dnes soustředěna ve známých měsících.

Nyní jsou Robin Canup(ová) a William R. Ward přesvědčeni, že ví, proč tomu tak bylo. Mimořádná hmotnost disku může být vysvětlena, jestliže se měsíce vytvořily v době, kdy prachoplynný disk stále ještě obklopoval planetu Jupiter. "Klíčovým procesem je proto interakce mezi zvětšujícími se měsíci a prachovým diskem, průběžně doplňovaným proudem hmoty z okolního prostředí Sluneční soustavy," říká Canup(ová). Tato interakce způsobila, že se mladé měsíce pohybovaly po spirále směrem k Jupiteru, až nakonec byly obří planetou "zkonzumovány".

"To by vysvětlovalo nesrovnalosti v dřívějších počítačových simulacích," říká Canup(ová). "Jakmile byla jedna rodina měsíců pohlcena Jupiterem, okamžitě začala vznikat další skupina měsíců. Dnes to může být již pátá generace souputníků. Současné galileovské měsíce (Io, Europa, Ganymed a Kallisto) vznikly právě v období, kdy doplňování materiálu do prachoplynného disku kolem Jupiteru ustalo, čímž poslední vzniklé měsíce unikly zkáze - na rozdíl od svých nešťastných předchůdců."

Podle Canup(ové) a Warda byla celková hmotnost měsíců každé generace přibližně stejná, avšak počet měsíců byl vždy rozdílný. "Myslíme si, že něco podobného probíhalo i u Saturnu, kde součástí poslední generace měsíců je Titan - jeden z největších známých měsíců ve Sluneční soustavě," dodává Canup(ová).

Tento poznatek může mít význam pro Sluneční soustavu jako celek. Kamenné planety vznikaly po dlouhou dobu zhruba 10 miliónů roků postupným "slepováním" menších těles. Tento proces pokračoval ještě dlouho po tom, co byl prachoplynný disk kolem Slunce odfouknut do větší vzdálenosti od Slunce, takže tyto planety nebyly "nuceny" pohybovat se po spirále do blízkosti Slunce vstříc své záhubě.

Naproti tomu jádra obřích plynných planet, jako je Saturn a Jupiter, kondenzovala velmi rychle nabalováním plynů ve vnějších oblastech prachoplynného disku. To znamená, že měla dostatek času na interakci s částicemi disku. John Papaloizou (University of Cambridge) říká, že je docela představitelné, že Slunce mohlo pohltit několik zárodků obřích plynných planet ještě před vznikem současné stabilní konfigurace ve Sluneční soustavě.

Zdroj: newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »