Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jupiter možná pojídal své měsíce

Jupiter možná pojídal své měsíce

Jupiter na snímku ze sondy Cassini.
Jupiter na snímku ze sondy Cassini.
Čtyři největší "galileovské" měsíce, obíhající kolem planety Jupiter, jsou možná poslední pozůstalí z minimálně páté generace měsíců, které obíhaly kolem této obří plynné planety v dosavadní historii Sluneční soustavy. "Všechny ostatní měsíce - a mohlo jich být více než 20 - byly pohlceny planetou již v počátcích existence Sluneční soustavy," říká Robin M. Canup(ová), Southwest Research Institute, Boulder, Colorado.

Čtyři velké galileovské měsíce hrály významnou roli v historii dosavadního výzkumu vesmíru - jejich objev Galileo Galileem před 400 roky poskytl nevyvratitelný důkaz, že ne všechna tělesa obíhají kolem Země. Avšak ještě donedávna nikdo neočekával, že Jupiter mohl mít v minulosti mnohem více měsíců.

Astronomové si dlouho uvědomovali problém, vyplývající ze simulací vzniku a vývoje planety Jupiter a jejích měsíců. Tyto modely naznačovaly, že hmotnost prachoplynného disku kolem Jupiteru, z něhož se měsíce zformovaly, byla mnohem vyšší, než jaká je dnes soustředěna ve známých měsících.

Nyní jsou Robin Canup(ová) a William R. Ward přesvědčeni, že ví, proč tomu tak bylo. Mimořádná hmotnost disku může být vysvětlena, jestliže se měsíce vytvořily v době, kdy prachoplynný disk stále ještě obklopoval planetu Jupiter. "Klíčovým procesem je proto interakce mezi zvětšujícími se měsíci a prachovým diskem, průběžně doplňovaným proudem hmoty z okolního prostředí Sluneční soustavy," říká Canup(ová). Tato interakce způsobila, že se mladé měsíce pohybovaly po spirále směrem k Jupiteru, až nakonec byly obří planetou "zkonzumovány".

"To by vysvětlovalo nesrovnalosti v dřívějších počítačových simulacích," říká Canup(ová). "Jakmile byla jedna rodina měsíců pohlcena Jupiterem, okamžitě začala vznikat další skupina měsíců. Dnes to může být již pátá generace souputníků. Současné galileovské měsíce (Io, Europa, Ganymed a Kallisto) vznikly právě v období, kdy doplňování materiálu do prachoplynného disku kolem Jupiteru ustalo, čímž poslední vzniklé měsíce unikly zkáze - na rozdíl od svých nešťastných předchůdců."

Podle Canup(ové) a Warda byla celková hmotnost měsíců každé generace přibližně stejná, avšak počet měsíců byl vždy rozdílný. "Myslíme si, že něco podobného probíhalo i u Saturnu, kde součástí poslední generace měsíců je Titan - jeden z největších známých měsíců ve Sluneční soustavě," dodává Canup(ová).

Tento poznatek může mít význam pro Sluneční soustavu jako celek. Kamenné planety vznikaly po dlouhou dobu zhruba 10 miliónů roků postupným "slepováním" menších těles. Tento proces pokračoval ještě dlouho po tom, co byl prachoplynný disk kolem Slunce odfouknut do větší vzdálenosti od Slunce, takže tyto planety nebyly "nuceny" pohybovat se po spirále do blízkosti Slunce vstříc své záhubě.

Naproti tomu jádra obřích plynných planet, jako je Saturn a Jupiter, kondenzovala velmi rychle nabalováním plynů ve vnějších oblastech prachoplynného disku. To znamená, že měla dostatek času na interakci s částicemi disku. John Papaloizou (University of Cambridge) říká, že je docela představitelné, že Slunce mohlo pohltit několik zárodků obřích plynných planet ještě před vznikem současné stabilní konfigurace ve Sluneční soustavě.

Zdroj: newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »