Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kdo objevil planetu Uran?

Kdo objevil planetu Uran?

Planeta Uran na snímku z kosmické sondy Voyager 2
Autor: NASA/JPL-Caltech

Pokud máte opravdu dobrý zrak a můžete se v noci postavit na místo, kde neexistuje světelné znečištění, můžete být schopni spatřit planetu Uran i bez dalekohledu. Avšak nestačí jen správné pozorovací podmínky, ale musíte také přesně vědět, kterým směrem se dívat – v které části oblohy se planeta mezi hvězdami nachází. Několik tisíc roků učenci i astronomové pozorovali vesmír právě tak – pouhým okem. Mnozí z nich planetu Uran spatřili. Avšak vzhledem k tomu, že se jevila jako nepatrná malinká světelná tečka, všichni se domnívali, že se jedná o hvězdu.

Až koncem 18. století bylo zaznamenáno první pozorování, podle kterého byl Uran rozpoznán jako existující planeta. Došlo k tomu 13. března 1781, když britský astronom Sir William Herschel pozoroval planetu dalekohledem vlastní výroby. Od tohoto okamžiku byla planeta Uran uznávána jako sedmá planeta a jako třetí obří plynná planeta ve Sluneční soustavě.

Pozorování před 18. stoletím

Pro první zaznamenaný případ polohy Uranu vůči hvězdám noční oblohy, jak se domníváme, se musíme vrátit zpět v čase do období klasické antiky. V průběhu 2. století před naším letopočtem Hipparchos – řecký astronom, matematik a zakladatel trigonometrie – podle všeho zaznamenal planetu Uran ve svém katalogu hvězd (dokončeném v roce 129 před naším letopočtem).

Tento katalog hvězd byl později zahrnut do Ptolemaiova Almagestu, který se stal rozhodujícím zdrojem pro islámské astronomy a pro učence středověké Evropy po dobu více než tisíce roků. V průběhu 17. a 18. století byly provedeny četné záznamy o spatření Uranu astronomy, kteří jej rovněž katalogizovali jako hvězdu.

Jedním z nich byl anglický astronom John Flamsteed, který v roce 1690 pozoroval „objekt“ v šesti případech a katalogizoval jej jako hvězdu v souhvězdí Býka (Taurus) s označením 34 Tauri. V polovině 18. století francouzský astronom Pierre Lemonnier pořídil dvanáct záznamů pozorování a rovněž označil planetu Uran za hvězdu. Stalo se to dříve než 13. března 1781, kdy ji William Herschel pozoroval ze svého zahradního domu v Bathu, kdy byla prvně odhalena povaha objektu a určeno, že se jedná o novou planetu.

Herschelův objev

Porovnání velikosti Uranu a naší Země Autor: NASA
Porovnání velikosti Uranu a naší Země
Autor: NASA
V inkriminovaný večer – 13. března 1781 – William Herschel prováděl mapování oblohy pomocí svého dalekohledu: především hledal dvojhvězdy. Jeho první zpráva o objevu nového objektu byla zaznamenána 26. dubna 1781. Herschel jej nejprve vylíčil jako „mlhavou hvězdu nebo možná kometu“, ale později ustálil svůj názor na tom, že se jedná o kometu, protože se projevovala změnami své polohy mezi hvězdami.

Když Herschel prezentoval svůj objev v Královské společnosti (Royal Society), podporoval tuto teorii o kometě, avšak také ji přirovnával k planetě. Zpráva byla zaznamenána v časopise Journal of the Royal Society and Royal Astronomical Society při příležitosti jeho prezentace.

Zatímco Herschel se i nadále domníval, že to, co pozoroval, byla kometa, jeho objev podnítil debatu v astronomické společnosti o tom, co ve skutečnosti představovalo těleso pojmenované jako Uran. V té době astronomové jako Johann Elert Bode dospěli k závěru, že se jedná o planetu, a to na základě její téměř kruhové dráhy. V roce 1783 i samotný Herschel uznal, že se jedná o planetu.

Pojmenování

William Herschel Autor: wikipedia
William Herschel
Autor: wikipedia
Protože William Herschel žil v Anglii, původně chtěl nově objevenou planetu pojmenovat po svém mecenáši, králi Jiřím III. (King George III.). Přesněji řečeno chtěl ji pojmenovat Georgium Sidus (což je latinské označení pro „hvězda krále Jiřího“). Ačkoliv se jednalo o známé jméno ve Velké Británii, mezinárodní společnost astronomů tomu příliš nakloněna nebyla a chtěla pokračovat v historickém precedentu pojmenovávání planet podle starověkých řeckých a římských bohů.

V souladu s tímto požadavkem Johann Elert Bode navrhnul ve vědeckém pojednání z roku 1782 pojmenování Uran. Protože nová planeta byla objevena za drahou Jupitera a Saturna, její jméno se zdálo velmi vhodné. V následujícím století byla objevena planeta Neptun, poslední mezi osmi oficiálními planetami, které jsou v současné době uznávány Mezinárodní astronomickou unií IAU. A ve dvacátém století astronomové objevili Pluto a další planetky v místě Kuiperova pásu. Proces objevování planet trval dlouho a pravděpodobně bude pokračovat i nadále.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: William herschel, Planeta Uran


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »