Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kolik vody se nachází na tělesech Sluneční soustavy?

Kolik vody se nachází na tělesech Sluneční soustavy?

Modrá planeta při pohledu z vesmíru
Autor: NASA

Při pohledu z vesmíru na hladinu oceánu to vypadá, že Země je téměř celá zaplavená vodou. Avšak naše rodná planeta je téměř pouští v porovnání s některými dalšími tělesy Sluneční soustavy, pokud jde o celkové množství kapalné vody na Zemi vzhledem k její velikosti. Například Jupiterův měsíc Europa, který je dokonce menší než náš Měsíc a je pokryt silnou ledovou kůrou. Na základě výzkumů Europy kosmickými sondami však bylo zjištěno, že obsahuje asi dvakrát více vody než Země. Dokonce i maličké Pluto může mít oceán téměř tak velký, jako má naše planeta.

Steve Vance, planetolog z Jet Propulsion Laboratory, NASA, se pokusil v průběhu několika let o detailní určení objemu vody v oceánech různých těles. Zohlednil odhadované hodnoty tloušťky ledové pokrývky a hloubky oceánů na jednotlivých tělesech v celé Sluneční soustavě. Vypočítal přibližné hodnoty objemu vody, která na nich může existovat. K vytvoření připojeného obrázku použil Steve Vance data z různých zdrojů. Graf porovnává pravděpodobné objemy kapalné vody ve známých oceánech na devíti tělesech včetně naší planety.

Množství vody na tělesech Sluneční soustavy Autor: Steve Vance; NASA/JPL-Caltech; NOAA
Množství vody na tělesech Sluneční soustavy
Autor: Steve Vance; NASA/JPL-Caltech; NOAA
Množství vody je vyjádřeno v jednotkách pojmenovaných zettalitr (ZL). Jeden zettalitr odpovídá 1 000 000 000 000 000 000 000 litrů, což je jedna miliarda kilometrů krychlových. Podle National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) obsahuje Země zhruba 1,335 zettalitrů vody. Jednotlivá tělesa Sluneční soustavy byla v připojeném obrázku seřazena podle množství přítomné vody od nejmenšího množství po největší, a to následovně: Enceladus, Triton, Dione, Pluto, Země, Europa, Kallisto, Titan a Ganymed.

Ganymed, největší měsíc planety Jupiter, je nejvodnatějším tělesem ve Sluneční soustavě z následujícího důvodu: ohromujících 69 % jeho celkového objemu může představovat kapalná voda, které obsahuje více než jiná tělesa uvedeného seznamu.

Mimas, měsíc planety Saturn, a Ceres – největší těleso uvnitř pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem – mohou rovněž vlastnit pod povrchem vodní oceán. Avšak vědci si nejsou jisti, jak velké mohou být tyto oceány, pokud vůbec existují. K upřesnění těchto poznatků budou nutné další výzkumy pomocí kosmických sond.

NASA v současné době plánuje misi k Europě, měsíci planety Jupiter, s cílem uskutečnit mimořádně detailní zmapování tělesa a další výzkumy. Projekt Europa Clipper by měl být realizován v letech 2022 až 2025. Vědci doufají, že sonda pomůže přesněji odhadnout velikost vodního oceánu měsíce a opakovaně „ochutnávat a čichat“ složení vodních výtrysků stříkajících z jejího povrchu. Uvažuje se také o realizaci přistávacího modulu pro Europu.

Evropská kosmická agentura ESA plánuje podobnou expedici s názvem Jupiter Icy Moons Explorer (JIMO), která by měla být vypuštěna v roce 2022. K Jupiteru dolétne v roce 2030. Mise počítá se dvěma průlety kolem Europy a s osmiměsíčním pobytem na oběžné dráze kolem měsíce Ganymed.

Sondy by mohly přispět k objevu prvních signálů primitivního života ve vzdálenosti stovek miliónů kilometrů od Země.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sciencealert.com
[2] businessinsider.com.au

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Voda ve Sluneční soustavě, Voda


25. vesmírný týden 2018

25. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 18. 6. do 24. 6. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše prochází těsně kolem Jesliček a je večer nad severozápadem. Jupiter je večer nad jihem, Saturn se objevuje před půlnocí a Mars v druhé polovině noci. K asteroidu Ryugu přilétá sonda Hayabusa 2. Opportunity má problém s prachovou bouří. Před 40 lety objevil Jim Christy měsíc Pluta, později nazvaný Charon.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2018 obdržel snímek „Jupiter“, jehož autorem je Pavel Prokop Na jedné astronomické pozorovací meteorářské expedici, v roce 1957, vznikla na nápěv tehdy ještě populární písničky „Cestářská“ písnička úplně nová, astronomická - Vývoj vesmíru, Země

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc, Jupiter a souhvězdí Štíra na Krétě

Maruška pozoruje setkání Měsíce a Jupitera. Za sebou má planetu Saturn, před sebou souhvězdí Štíra s hlavní hvězdou Antares.

Další informace »