Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Elenin v náruči pekla

Kometa Elenin v náruči pekla

Snímek komety 29. července 2011. Autor: John Drummond
Snímek komety 29. července 2011.
Autor: John Drummond
Je tomu již nějaký ten týden, co kometa Elenin zmizela z naší oblohy, jak se přibližuje ke Slunci. Naštestí pro astronomii nezmizela z noční oblohy úplně. Díky příznivé geometrii je totiž stále viditelná pro pozorovatele z jižní polokoule. Ti nezaháleli a pokračovali v jejím sledování. Díky pozorováním od Davida Seargenta, Michaela Mattiazza (oba z Austrálie) a Alexandra Amorima (Brazílie) jsme schopni zaktualizovat vývoj komety a předpověď její pozorovatelnosti na podzim. V polovině října by mělo dojít při odletu od Slunce k blízkému přiblížení k Zemi na vzdálenost 0.2339 AU, konkrétně 17. října. Tato vzdálenost vychází jako 91 násobek vzdálenosti Země-Měsíc, kometa Elenin navíc ukazuje charakteristiky mini-komety poprvé přicházející z Oortova oblaku. Jádro nebude mít velké rozměry a hrozí tedy jeho rozpad už při přiblížení ke Slunci v následujících dnech. Ten se zdá, bohužel, reálným.

V průběhu léta měla kometa dostatečnou "velikost" pro přežití průletu kolem Slunce. Absolutní jasnost komety byla o 1.37 mag větší než stanovuje Bortleho limit pro přežití jádra komety. Tento limit je velice přibližný, existují vyjímky komet a hranice nemusí být směrodatná. Kometa také může utlumit aktivitu a dostat se pod limit později. Zjasnování komety zatím probíhalo stabilně přibližně do poloviny minulého týdne. Na dlouhoperiodické komety možná až nečekaně rychle. Pokud by aktivita komety vydržela i po průchodu kolem Slunce, měla by být vidět i pouhým okem na ranní obloze. Její současný průlet "peklem" nedaleko naší mateřské hvězdy jí to ale nejspíš neumožní.

Kdyby kometa přežila svůj průlet kolem Slunce, od nás by začala být pozorovatelná někdy kolem 4. října o jasnosti 4.4 mag a v následujících dnech by velice rychle stoupala nad obzor. Již o týden později by dosáhla na začátku svítání více než 1/3 výšky obzoru k nadhlavníku. Okolo 14. října by měly být geometricky nejlepší podmínky k pozorování iontového ohonu. Při hypotetické délce 0.01 AU by ohon mohl na obloze dosahovat téměř 3° délky (6 měsíčních úplňků vedle sebe). Tou dobou by měla kometa stále držet jasnost kolem 5 mag a tedy být na temné obloze celkem pohodlně vidět pouhým okem jako slabá mlhavá hvězdička. V druhé polovině měsíce by již zeslábla pod 5 mag, ale viditelnost pouhým okem by si pravděpodobně udržela s ohledem na stále lepší podmínky viditelnosti. Níže uvádíme efemeridu dráhy komety pro případ, že by svůj průlet kolem Slunce přežila.

    
 Datum         R.A.       Decl.    r       d     Elong   m1   Nejlepší čas(A, h) 
2011-10- 2  11 41.26    5 33.1   0.703   0.315    15    4.3   4:51 (265,  3)  
2011-10- 3  11 33.53    6 41.1   0.719   0.304    18    4.4   4:52 (267,  6)  
2011-10- 4  11 25.31    7 52.3   0.735   0.294    21    4.4   4:54 (268,  9)  
2011-10- 5  11 16.63    9  6.5   0.752   0.285    25    4.4   4:55 (270, 12)  
2011-10- 6  11  7.44   10 23.5   0.769   0.277    28    4.5   4:57 (272, 15)  
2011-10- 7  10 57.75   11 42.9   0.786   0.269    32    4.5   4:59 (274, 19)  
2011-10- 8  10 47.56   13  4.2   0.803   0.262    36    4.6   5:00 (277, 22)  
2011-10- 9  10 36.85   14 27.0   0.820   0.256    40    4.6   5:02 (279, 26)  
2011-10-10  10 25.65   15 50.6   0.838   0.251    44    4.7   5:03 (281, 30)  
2011-10-11  10 13.94   17 14.6   0.855   0.246    48    4.7   5:05 (284, 34)  
2011-10-12  10  1.75   18 37.9   0.873   0.242    52    4.8   5:06 (287, 37)  
2011-10-13   9 49.10   19 59.9   0.890   0.239    56    4.9   5:08 (290, 41)  
2011-10-14   9 36.04   21 19.6   0.907   0.236    61    4.9   5:09 (293, 45)  
2011-10-15   9 22.59   22 36.4   0.925   0.235    65    5.0   5:11 (297, 49)  
2011-10-16   9  8.83   23 49.2   0.942   0.234    69    5.1   5:12 (301, 52)  
2011-10-17   8 54.81   24 57.4   0.960   0.234    74    5.2   5:14 (306, 56)  
2011-10-18   8 40.61   26  0.3   0.978   0.234    78    5.3   5:15 (312, 59)  
2011-10-19   8 26.30   26 57.4   0.995   0.236    82    5.4   5:17 (319, 62)  
2011-10-20   8 11.99   27 48.3   1.013   0.238    87    5.5   5:18 (327, 65)  
2011-10-21   7 57.73   28 32.8   1.030   0.241    91    5.6   5:20 (336, 67)  
2011-10-22   7 43.63   29 10.7   1.048   0.244    95    5.7   5:21 (347, 69)  
2011-10-23   7 29.76   29 42.3   1.065   0.248    99    5.8   5:23 (359, 70)  
2011-10-24   7 16.34   30  7.3   1.082   0.253   103    5.9   5:08 (  0, 70)  

Aktualizace: Zdá se, že kometa svůj průlet kolem Slunce nepřežije. Australský astronom Michael Mattiazzo svými pozorováními udává, že kometa nápadně slábne a získává silně difúzní vzhled. To je chování typické pro malé komety rychle se rozpadající pod náporem slunečního záření.

Původní článek si můžete přečíst na www.kommet.cz.

Související:
[1] Kometa Elenin konec světa nepřinese (Jakub Černý)
[1] Nešikovná Hyakutake a zaběhnutá Hale-Bopp (Jakub Černý)
[3] Kometa C/2010 X1 Elenin na stránkách Seiichi Yoshidy




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Další informace »