Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Wirtanen je už viditelná pouhýma očima

Kometa Wirtanen je už viditelná pouhýma očima

Kometa 46P Wirtanen zachycená teleskopicky 3. prosince 2018 na Bathurstské observatoři v Austrálii.
Autor: Ray Pickard.

Nejočekávanější kometární divadlo roku je prakticky za dveřmi a při dobrém počasí se podle vývoje z posledních dnů můžeme opravdu těšit na hodně. Kometa 46P Wirtanen, která v neděli 16. prosince učiní 10. nejbližší dokumentovaný kometární průlet kolem Země v historii lidstva (bude "jen" 30x dále než náš Měsíc, což je v kosmických měřítcích opravdu kousek), se již přehoupla nad hranici pozorovatelnosti pouhýma očima. Skutečně, vydáte-li se dostatečně daleko od přesvětlených měst a zorientujete se pomocí nějaké mapky, najdete bezbarvý mlhavý flíček viditelný zejména v první polovině noci mezi slabými hvězdami souhvězdí řeky Eridanus. Na fotografiích září nápadnou azurovo-zelenou barvou.

Kompozitní koláž porovnávající Měsíc se současnou úhlovou velikostí komety Wirtanen 2. proisince 2018. Autor: Mike Broussard
Kompozitní koláž porovnávající Měsíc se současnou úhlovou velikostí komety Wirtanen 2. proisince 2018.
Autor: Mike Broussard
Kometa Wirtanen se 16. prosince octne nejblíže k Zemi po 14. hodině, a to na vzdálenost asi 11,6 milionu kilometru. Jak se toho dne setmí, najdeme ji se pohybovat v nesmírně fotogenické oblasti souhvězdí Býka, nedaleko hvězdokupy Plejády, a podle odhadů by mohla dosáhnout až 3. magnitudy. Pozorovat se ji však vyplatí už od nyní do jejího maximálního příblížení, neboť právě v tomto období prakticky vůbec neruší Měsíc. Ten spěje do novu (nastane 7. prosince) a následně se začne objevovat na večerní obloze a dorůstat. V noci památného velkého přiblížení 16./17. prosince bude výrazně rušit ještě do čtvrt na dvě, takže kometa se bude dát velmi dobře pozorovat spíše až nad ránem v pondělí 17. prosince anebo v neděli ráno 16. prosince), kdy zapadá jen hodinu před svítáním.

Wirtanen je vskutku viditelná pouhýma očima, neboť její centrální část je poměrně kondenzovaná a úhlová velikost již přesáhla velikost Měsíce v úplňku. Musíte ale vycestovat daleko od velkých měst, neboť pořád jde o dost difúzní objekt. Pokud se vybavíte malým dalekohledem, například binokulárem, spatříte velmi nápadnou mlhavou oválnou skvrnu bez jakéhokoliv zjevného ohraničení. Nemá ani žádný výrazný ohon, neboť jádro komety má pouze 1,2 kilometru v průměru není tudíž zazásobeno velkým množstvím materiálu pro vytvoření dlouhého prašného chvostu.

Mapka pro nalezení komety Wirtanen. Autor: Astronomy Edinburgh.
Mapka pro nalezení komety Wirtanen.
Autor: Astronomy Edinburgh.

Ze všeho nejvíce je ale kometa nesmírně fotogenická. Už na krátkých několikasekundových expozicích při 25mm ohnisku se vyjímá jako maličká zelená skvrnka proti homogennímu hvězdnému pozadí, na větším ohnisku se pak její koma roztáhne velice pěkně, ideálně v kompozici s nějakými domy či stromy v popředí. Typickou zelenou barvu způsobují emise plynů v její komě (metan, dusíkové sloučeniny, uhlík) a koma svým rozměrem řádově mnohonásobně převyšuje velikost samotného jádra. Každým dnem se tedy můžeme těšit na úhlově výraznější kometu; v době maximálního přiblížení bude průměr komy přesahovat úhlový průměr Měsíce možná i několikrát. Teď už jen popřát co nejvíce jasných nocí. Hodně štěstí!

Kometa Wirtanen (skvrnka téměř uprostřed snímku) je na večerní obloze daleko od měst viditelná už i pouhýma očima. Autor: Chris Cook.
Kometa Wirtanen (skvrnka téměř uprostřed snímku) je na večerní obloze daleko od měst viditelná už i pouhýma očima.
Autor: Chris Cook.

Kometa Wirtnanen nad stromy ze španělského města Figueres. Autor: Juan Carlos Casado.
Kometa Wirtnanen nad stromy ze španělského města Figueres.
Autor: Juan Carlos Casado.

Kometa 46P Wirtnanen na dohled - detail Autor: Petr Horálek
Kometa 46P Wirtnanen na dohled - detail
Autor: Petr Horálek

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Těšte se na kometu Wirtanen!
[2] Celosvětová galerie (nejen) komety Wirtanen



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Kometa Wirtanen


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »