Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ledové spirály na severním pólu Marsu

Ledové spirály na severním pólu Marsu

Severní polární čepička Marsu
Autor: ESA/DLR/FU Berlin; NASA MGS MOLA Science Team

Nová mozaika snímků zhotovená podle pozorování uskutečněných evropskou sondou Mars Express ukazuje polární ledovou čepičku v okolí severního pólu planety Mars a její charakteristické tmavé šroubovité spirály.

Publikovaná mozaika byla vytvořena na základě vyfotografovaných „pruhů“ povrchu pořízených při průletech nad polární čepičkou během 32 oběhů sondy kolem rudé planety uskutečněných mezi roky 2004 a 2010. Vyobrazená mozaika pokrývá oblast o ploše přibližně jednoho miliónu kilometrů čtverečních.

Ledová čepička má stálou polohu, avšak v zimním období – které nyní nastává počátkem roku 2017 – je teplota dostatečně nízká, a tak přibližně 30 % oxidu uhličitého z atmosféry planety Mars se vysráží v oblasti polární čepičky v podobě dodatečné sezónní vrstvy suchého ledu o tloušťce zhruba jednoho metru.

V průběhu teplejších letních měsíců se většina ledu z oxidu uhličitého přemění přímo na plyn a unikne do atmosféry, zanechávající za sebou na povrchu planety vrstvy vodního ledu. V postupném tvarování polární ledové čepičky hrají rovněž důležitou roli silné větry, vanoucí z vyvýšeného středu směrem k níže položeným okrajům a jsou ovlivňované působením Coriolisovy síly, která na Zemi vede ke vzniku hurikánů.

Kaňon Chasma Boreale v oblasti severní polární čepičky Marsu Autor: ESA/DLR/FU Berlin; NASA MGS MOLA Science Team
Kaňon Chasma Boreale v oblasti severní polární čepičky Marsu
Autor: ESA/DLR/FU Berlin; NASA MGS MOLA Science Team
Jedním z mimořádně výrazných útvarů je 500 kilometrů dlouhý a 2 kilometry hluboký příkop, který téměř rozřezal polární čepičku na dvě části.

Vytvořený kaňon známý jako Chasma Boreale může pravděpodobně být relativně starým útvarem, vzniklým ještě před tím, než se vytvořila nádherná spirála z ledu a prachu. Podle všeho se jeho hloubka zvětšovala s ukládáním nových depozitů ledu v okolí vytvořeného kaňonu.

Průzkum podpovrchových vrstev pomocí radaru na palubě evropské sondy Mars Express nebo sondy NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter odhalil, že ledová čepička je tvořena množstvím individuálních vrstev ledu a prachu sahajících do hloubky až 2 kilometry.

To představuje ve své podstatě hodnotný záznam toho, jak se klima planety Mars měnilo se změnami sklonu rotační osy a excentricity oběžné dráhy Marsu kolem Slunce v průběhu posledních stovek tisíců let.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, Mars express, Polární čepička


8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »