Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mohou na Marsu existovat oázy života?

Mohou na Marsu existovat oázy života?

Severní polární čepička Marsu
Autor: NASA/JPL/MSSS

„Oázy“ obsahující kapalnou vodu s primitivními formami života mohou existovat v oblastech v okolí polárních čepiček na planetě Mars. S takovouto informací vystoupil pro ruskou agenturu TASS vedoucí laboratoře kosmické gama spektroskopie Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN), doktor matematicko-fyzikálních věd Igor Mitrofanov.

Podle vyjádření tohoto odborníka je vodního ledu na Marsu velmi mnoho a v oblastech v blízkosti polárních regionů planety Mars (více než 60 stupňů na sever či na jih) působí jako základní činitel přetvářející místní půdu.

Přítomnost vodního ledu v horninách na povrchu rudé planety dovoluje předpokládat, že se pod povrchovou vrstvou vyskytují „oázy“ s kapalnou vodou, ve které mohou existovat primitivní formy života, předpokládá Igor Mitrofanov.

Je docela možné, předpokládá dále doktor matematicko-fyzikálních věd, že je tento život příčinou občas registrovaných výronů metanu do atmosféry Marsu. (Připomeňme, že studiu přítomnosti metanu v atmosféře rudé planety se bude věnovat evropská sonda TGO – Trace Gas Orbiter – navedená nedávno na oběžnou dráhu kolem planety v rámci projektu ExoMars.)

V ledových krách v půdě planety se mohly dochovat rovněž pozůstatky starodávných mikroorganismů žijících v prvotním oceánu v období rané existence planety Mars před více než 3,5 miliardami roků. „V tomto období se rudá planeta, podle našich současných informací, mnohem více podobala naší Zemi. Panovala na ní mnohem hustější atmosféra než dnes, planeta rovněž vlastnila mnohem silnější magnetické pole,“ dodává doktor matematicko-fyzikálních věd Igor Mitrofanov.

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter nad povrchem Marsu Autor: NASA
Sonda Mars Reconnaissance Orbiter nad povrchem Marsu
Autor: NASA
O přítomnosti vody v podobě ledu v polárních oblastech planety Mars víme již dlouho. Poslední výzkumy vedly k objevu zásob ledu i blíže k rovníku. Pod povrchem oblasti Marsu známé jako Utopia Planitia leží větší množství zmrzlé vody než obsahuje pozemské jezero Lake Superior (Hořejší jezero – největší a nejhlubší jezero v systému pěti Velkých jezer v Severní Americe). Vyplývá to z výzkumu mezinárodního vědeckého týmu planetologů. Cassie Stuurmanová, postgraduální studentka na University of Texas Institute for Geophysics se svými spolupracovníky z USA a Kanady, využila k průzkumu oblasti Utopia Planitia dat získaných pomocí radaru SHARAD (SHAllow RADar) na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter.

Analýzy dat odhalily velmi rozsáhlé depozity vodního ledu na mnohem větší ploše než zaujímá stát Nové Mexiko. Depozity se zde vyskytují v tloušťce 80 až 170 metrů, přičemž obsahují 50 až 85 % vodního ledu smíchaného s prachem či většími kameny. Vrstva ledu je chráněna vrstvou prachu, usazeného z atmosféry a naneseným větrem, o tloušťce odhadem 0,9 až 10 metrů.

Tyto ledové depozity pravděpodobně vznikly z napadaného sněhu akumulovaného do ledové vrstvy smíchané s prachem v průběhu periody vývoje Marsu, kdy rotační osa planety byla mnohem více nakloněna, než je tomu v současné době,“ říká Cassie Stuurmanová.

Tyto depozity mohou být mnohem dosažitelnější než většina vodního ledu na Marsu, protože se nacházejí relativně v nižší planetárních šířkách a leží v rovinaté hladké oblasti, kde je přistání kosmických sond či pilotovaných kosmických lodí mnohem jednodušší než ve zbývajících oblastech s podpovrchovým vodním ledem,“ říká Jack Holt, vědecký spolupracovník pro radar SHARAD z University of Texas Institute for Geophysics.

Voda v oblasti Utopia Planitia je v současné době zcela zmrzlá. Pokud by se zde vyskytovaly vrstvy kapalné vody – které mohou být významné pro možný výskyt života na Marsu – byly by evidentně zaznamenány na radarových snímcích. Nicméně k určitému tání ledu mohlo dojít dříve za odlišných klimatických podmínek, kdy rotační osa rudé planety byla více nakloněna.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, Oázy života, SHARAD


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »