Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Titanu prší jednou za 1000 let

Na Titanu prší jednou za 1000 let

Řeky a jezera na Saturnově měsíci Titanu
Řeky a jezera na Saturnově měsíci Titanu
Třebaže na povrchu Saturnova měsíce Titan existují řeky a jezera kapalných uhlovodíků, deště, které je zásobují, mohou přicházet jen velice zřídka. Podle údajů, které shromáždila kosmická sonda NASA s názvem Cassini, část povrchu Titanu nemusí zažít déšť v období delším než 1000 roků. Dr. Ralph Lorenz (John Hopkins Applied Physics Laboratory, JHUAPL) je toho názoru, že nová kosmická sonda k Titanu je přesně to, co potřebujeme k vyřešení této záhady.

Déšť na Titanu? To zní divně, avšak vědci pozorovali na tomto největším Saturnově měsíci složitý koloběh tekutin, zahrnující jezera, řeky, oblaka a deště, které je musí zásobovat. Na Titanu, kde povrchová teplota klesá na -179 °C, nelze hovořit o přítomnosti vody. Celý hydrologický cyklus je založen na metanu: jezera, řeky a déšť jsou vytvářeny kapalným metanem (případně etanem).

A jezera se objevují v době, kdy je déšť na Titanu extrémní; potom koryty hlubokých řek musí proudit během krátkého období enormní množství kapalin. Avšak tyto deště musí být velmi vzácné. Po celou dobu, co sonda Cassini sledovala měsíc Titan, vypátrala pouze ve dvou případech tmavší oblasti na jeho povrchu, jejichž ztmavnutí může mít "na svědomí" déšť.

V nedávném rozhovoru na Lunar and Planetary Science Conference (LPSC) Ralph Lorenz stručně publikoval své představy, pokud se týká výzkumu deště na Titanu: potřebujeme k tomu novou kosmickou sondu!

Titan Mare Explorer (TiME)

TiME (Titan Mare Explorer) - jedna z variant sondy k výzkumu Saturnova měsíce Titan
TiME (Titan Mare Explorer) - jedna z variant sondy k výzkumu Saturnova měsíce Titan
Ralph Lorenz je jedním z astronomů pracujících na návrhu kosmické sondy TiME (Titan Mare Explorer). Jedná se o jeden z trojice vybraných návrhů kosmických sond, které mají šanci na realizaci v rámci programu NASA s názvem Discovery.

Pokud bude navrhovaný projekt sondy TiME vybrán k realizaci, počítá se s tím, že po příletu k Saturnu sestoupí skrz hustou atmosféru Titanu a přistane na hladině jezera Ligeia Mara, jednoho z mnohočetných jezer na povrchu měsíce. Zde bude mj. pátrat po velmi nepravděpodobných událostech - po přívalových deštích na okolních svazích - a kromě toho sledovat oblohu za účelem získání důkazů o výskytu dešťů v širším okolí. Bude schopna "slyšet" kapky dopadající přímo na její povrch a okolní hladinu jezera. Přistávací modul sondy TiME (ve skutečnosti jakýsi kosmický "člun") bude vybaven vědeckými přístroji k pozorování vznikající oblačnosti, padajícího deště a případné duhy vznikající na kapkách kapalného metanu.

Dejme tomu, že dešťové srážky dopadají v oblasti o průměru 10 km a sonda je bude schopna detekovat ze vzdálenosti 20 km, pak bude mít v tomto ohledu "pod kontrolou" oblast o rozloze asi 1200 kilometrů čtverečních. Ralph Lorenz dodává: "Můžeme očekávat s padesátiprocentní pravděpodobností, že sonda bude přímo zasažena srážkami během trvání mise v délce 2500 hodin, avšak její kamera může za stejné období zaregistrovat blízký déšť zhruba 5krát."

Deště jednou za 1000 let?

Jezera uhlovodíků na povrchu Titanu - představa umělce
Jezera uhlovodíků na povrchu Titanu - představa umělce
Přestože na Titanu existuje podobný koloběh kapaliny jako na Zemi, nepochybně zde jsou významné odlišnosti, na které kosmická sonda Cassini narazila během svých pozorování. Ačkoliv zde byla pravděpodobná bouře pozorována v roce 2004, následuje dlouhá časová mezera bez jejího dalšího výskytu. Po přechodu "bouře" byla na povrchu Titanu pozorována určitá změna, kdy došlo ke ztmavnutí rozsáhlé oblasti, což může indikovat nasáknutí terénu kapalnou látkou. Tato jezírka se při pozdějších pozorováních zdála být vysušená.

Na základě uskutečněných pozorování bylo určeno, že v polárních oblastech Titanu jsou srážky poměrně časté - vyskytují se v trvání 10 až 100 hodin během jednoho místního roku na Saturnu (tj. během 30 pozemských roků). Avšak na některých místech v rovníkových oblastech trvá sucho podstatně delší dobu - výraznější srážky se zde objevují zhruba jednou za 1000 roků.

Související články:
[1] Člun k výzkumu Titanu
[2] Letadlo k výzkumu měsíce Titan

Zdroj: www.universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Venuše a Měsíce

Konjunkce Venuše a Měsíce

Další informace »