Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové důkazy pro teplý a mokrý mladý Mars

Nové důkazy pro teplý a mokrý mladý Mars

Oblast okolí Hellas Basin na topografické mapě Marsu
Autor: MOLA Science Team

Mapa Marsu na obrázku v úvodu článku byla zhotovena ve falešných barvách. Byla vytvořena na základě dat z laserového výškoměru MOLA (Mars Orbiter Laser Altimeter) na sondě Mars Global Surveyor a znázorňuje topografii povrchu Marsu. Hellas Basin, velká tmavě modrá oblast pod středem obrázku, má průměr 2 300 kilometrů a je jedním z největších identifikovaných impaktních kráterů na Marsu,  i v celé Sluneční soustavě. Podle astronomů je jeho stáří přibližně 4 miliardy roků.

Nedávná studie na základě dat z evropské sondy Mars Express a sondy NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) poskytla nové důkazy pro existenci teplého období na mladé planetě Mars, která na svém povrchu zřejmě hostila vodu spíše v průběhu dlouhého časového období, než během krátkých občasných epizod – tato skutečnost má významné důsledky pro obyvatelnost a možnost dávného života na rudé planetě.

Ačkoliv je známo, že voda na Marsu kdysi tekla, základní charakteristiky a časové období, kdy tomu tak bylo, to je velká, otevřená otázka současného planetárního výzkumu. Nové zjištění vyplývá z analýzy regionu relativně hladkého terénu (tzv. pohřbené kráterované planiny), který se nachází severně od Hellas Basin.

Tyto planiny na severním okraji Hellas Basin jsou obvykle interpretovány jako vulkanické – obdobný terén můžeme spatřit například na povrchu Měsíce,“ říká Francesco Salese z IRSPS, Università ´Gabriele D'Annunzio´, Itálie, vedoucí autor této nové studie. „Nicméně naše práce naznačuje opak. Místo toho jsme nalezli tlusté rozsáhlé oblasti sedimentárních hornin.“

Sedimentární a vulkanické (vyvřelé) horniny vznikají různými způsoby: vulkanické – jak napovídá název, potřebují aktivní vulkanismus poháněný vnitřní aktivitou planety, zatímco sedimentární horniny obvykle vyžadují přítomnost vody. Vyvřelé horniny vznikají, když vulkanické usazeniny roztavené horniny chladnou a tuhnou, zatímco sedimentární narůstání probíhá tak, že nové depozity sedimentu utvářejí další vrstvy, které jsou stlačovány a zhutňovány během geologicky dlouhých časových období.

Vytváření nejrůznějších sedimentárních planin, které jsme objevili v blízkosti Hellas Basin, muselo podle předpokladu probíhat za přítomnosti celkově vodního prostředí, které v této oblasti existovalo přibližně před 3,8 miliardami roků,“ říká Francesco Salese. „Co je však důležité, toto období muselo trvat dlouhé časové období – řádově stovky miliónů roků.“

Některé studie napovídají, že Mars ve velmi raném období (perioda Noachian, před 3,7 miliardy roků) měl stabilní teplé klima, které umožňovalo existenci rozsáhlých jezer a vodních toků napříč povrchem planety. Tento vodní svět tehdy ztratil magnetické pole a svoji atmosféru, postupně chladnul a změnil se na suchou planetu, jakou pozorujeme v současnosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sci.esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, Voda na Marsu


33. vesmírný týden 2017

33. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 14. 8. do 20. 8. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Dojde k zákrytu Hyád a ve dne také Aldebaranu. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Očekáváme start Falconu 9 s Dragonem k ISS, Atlasu V s komunikační družicí TDRS-M a Proton-M by měl vynést komunikační družici Blagovest.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Částečné zatmění Měsíce 7.8.2017

Částečné zatmění Měsíce pozorované z vrcholu Ještěd u Liberce

Další informace »