Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v květnu 2017
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v květnu 2017

Ilustrační foto - snímek komety C/2015 V2 (Johnson) od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Květen vcelku solidním způsobem vylepšil statistiky roku 2017, co se nově objevených komet týče. Zachyceno totiž bylo hned 6 komet, které předtím nikdo neznal. Znovuobjevena oproti tomu nebyla žádná kometa.

Všechny komety nalezené v květnu 2017 obsahují ve svém názvu písmeno K, které značí, že objekty byly objeveny až ve druhé polovině měsíce. S písmenem J, jež značí první půli května, tak letos nemáme žádnou kometu. Co do objevitelů jednotlivých komet nepřekvapivě opět vyhrál dalekohled PanSTARRS, s jehož využitím byly nalezeny 3 květnové komety. Další tři si pak rozdělili Cristovao Jacques, observatoř ATLAS a Goran Gašparović, pro něhož se jedná o první úspěch tohoto typu v životě.

První v květnu nalezenou kometou je C/2017 K1 (PanSTARRS). Objevena byla 21. dne v měsíci při jasnosti 20,3 mag. Perihelem by měla proletět 25. října 2018, a to ve vzdálenosti 6,57 AU od Slunce. V maximu jasnosti se octne asi v létě 2018, ale pokud dosáhne jen předpokládaných 18 mag, nemůžeme očekávat, že se dostane do vizuálního dosahu.

Mnohem zajímavějším objektem je kometa C/2017 K2 (PanSTARRS). Toto velmi vzdálené a pravděpodobně i velké těleso bylo nalezeno 21. května s jasností 20,8 mag. Datum perihelu je pro tuto chvíli ještě neznámé, pravděpodobně ale půjde o závěr roku 2022 či úvod roku 2023. Vzdálenost, v níž se bude kometa nacházet od Slunce v té době, by měla činit přibližně 1,8 AU. Nesmírně zajímavá je skutečnost, že k objevu komety došlo ve vzdálenosti okolo 16 AU od Slunce, pokud tedy kometa neprochází outburstem, je její jasnost vzhledem ke vzdálenosti opravdu úctyhodná. Co to pro nás může znamenat? Na světě je mnoho scénářů, které hovoří v pesimistických odhadech o viditelnosti v triedrech, v těch optimistických pak o kometě pozorovatelné bez problémů pouhým okem. Realita by mohla být, jak už tak nějak bývá zvykem, někde uprostřed, ale musíme si ještě počkat. Než bude přesně definována dráha komety, může to trvat několik dalších týdnů až měsíců. Zatím se ale zdá, že v maximu jasnosti od nás kometa pozorovatelná nebude. Pozitivní je ovšem fakt, že si objekt může udržet vysokou jasnost po velmi dlouhou dobu. Jak se bude situace vyvíjet nadále, je prozatím neznámé. Sledujte proto náš web i Facebook, kde vás v případě nějakých významnějších změn budeme informovat.

Dne 22. května objevil svou první kometu v životě Chorvat Goran Gašparović. Kometa je krátkoperiodická, takže dostala označení P/2017 K3 (Gašparović). Nalezena byla při jasnosti 19,4 mag. Kometa proletěla přísluním 2. června letošního roku, kdy se nacházela přibližně 2,32 AU od Slunce. Někdy v té době byla i v maximu jasnosti kolem 19 mag, vizuální viditelnost se jí tedy pro tento návrat netýká.

Kometa C/2017 K4 (ATLAS) byla objevena 26. května při jasnosti 17,0 mag. V přísluní by měla být 13. ledna 2018, a to ve vzdálenosti 2,54 AU od Slunce. Maximální jasnosti okolo 15 mag dosáhne asi už na podzim letošního roku, ale to od nás bude takřka nepozorovatelná, takže vizuálně ji s největší pravděpodobností neuvidíme.

Hned o den později, takže 27. května, byla nalezena kometa C/2017 K5 (PanSTARRS), a to s jasností 22,0 mag. Kometa je a taky zůstane vzdáleným objektem, perihelem totiž proletí ve vzdálenosti 7,61 AU od Slunce a stát by se tak mělo dne 5. března 2020. Maxima jasnosti kometa dosáhne v létě nebo na podzim toho samého roku, ale 19 mag jí vizuální pozorovatelnost neumožní.

Poslední kometou květnového výčtu je C/2017 K6 (Jacques). Tato kometa byla objevena 29. května, její jasnost v tu chvíli činila 17,5 mag. Kometa by měla být nejblíže Slunci 1. ledna 2018, a to ve vzdálenosti 2,11 AU daleko. V maximu jasnosti dosáhne asi 14 mag, vizuálně viditelná tedy nejspíše bude, ale jen na jižní polokouli - od nás bude v tu chvíli úplně nepozorovatelná.

Poznámka pod čarou: Kometa P/2016 P2 (Wiegert-PanSTARRS) byla ztotožněna s objektem P/1998 U8, takže dostala označení do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet jako 351P/Wiegert-PanSTARRS. V tomto návratu kometa už dávno proletěla perihelem a dosáhla jen 19 mag v maximu. Další zajímavostí je to, že v tělese 2016 WM48 byla detekována kometární aktivita, objekt je tak nyní kometou P/2016 WM48 (Lemmon). I tato kometa už byla v přísluní, v maximu jasnosti dosáhla 17 mag. Obě komety tak zůstaly vizuálně nepozorovatelné.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Seznam komet na stránkách Seiichiho Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a exospace.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »