Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevte si blízkozemní planetku!

Objevte si blízkozemní planetku!

V dnešní době existuje ve světě řada amatérů, kteří vlastní poměrně velký (na amatérské poměry) dalekohled - 40-centimetrový nebývá výjimkou, vybavený CCD kamerou. I v České republice se již začínajíobjevovat první vlaštovky, i když pro většinu našinců jsou takové přístroje ještě stále finančně nedostupné. Mnozí z amatérů ve světě již prokázali, že dokáží přispět i na poli objevů planetek (jakoukázkový příklad může posloužit americký amatér Bill Yeung se svými 1 732 objevy plantek, z čehož jednaje blízkozemní). Blízkozemní planetku dnes ale může objevit již každý z Vás, má-li dostatek času a bystré oči. Nevěříte?

Další z věcí, které k tomu budete potřebovat, je alespoň základní znalost angličtiny a rychlé připojeník internetu. Astronomové z projektu Spacewatch, sloužícíhok objevům blízkozemních planetek, totiž v říjnu loňského roku zprovoznili službu, která vám to umožní.Tento nový přístup se nazývá FMO Project.

Co je FMO?

FMO, neboli Fast-Moving-Object, je blízkozemní planetka, která se po obloze pohybuje poměrně rychleve srovnání s ostatními asteroidy. Obvykle se jedná o průlet malého tělesa v malé vzdálenosti od Země (vřádu několika vzdáleností Měsíce). Veškeré vyhledávací projekty na blízkozemní tělesa fungují na tomprincipu, že je automaticky pořízeno několik snímků oblasti oblohy, na kterých potom sofistikovanýsoftware detekuje tělesa, která snímek od snímku viditelně změnila svou polohu. U FMO ale tento přístupselhává - tyto objekty se pohybují tak rychle, že se i na jediném snímku s krátkou expozicí nezobrazíjako bod, ale zanechají po sobě protaženou stopu. Odhalení a proměření takového tělesa je pro většinuvyhledávacích softwarů ještě stále nemožné, a proto musí přijít na řadu lidské oko.

Spacewatch FMO Projecthledá dobrovolníky, kteří budou snímky prohlížet a takové objekty na nich odhalovat. První úspěch zaznamenal letos v lednu jeden z dobrovolníků Stu Megan, když objevil "své" těleso 2004 BV18. Jednalo seo planetku velikosti 20 - 40 metrů, která prolétla okolo Země ve vzdálenosti 5x větší než je vzdálenostMěsíce.

Na stránkách projektu si můžeteprojít "kurzem", který vás seznámí s tím, jak takový objekt na snímcích rozpoznat, a zároveň si to budetemoci vyzkoušet nanečisto. V případě, že budete úspěšní (ale není to podmínkou!), můžete se do projektubez váhání zaregistrovat. Pak už jen stačí sedět a prohlížet jeden snímek za druhým, kterých dalekohledy Spacewatch vyprodukují v průměru asi 500 za noc.




O autorovi

Petr Scheirich

Petr Scheirich

Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. (*1979) je český astronom a popularizátor astronomie. Zabývá se především meziplanetární hmotou a malými tělesy Sluneční soustavy. Tohoto času je zaměstnán v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, a to v Oddělení meziplanetární hmoty. Dále je členem sdružení Amatérská prohlídka oblohy a Společnosti pro meziplanetární hmotu. Ve volném čase se vášnivě zabývá astronavigací a historií navigace, a to i jako aktivní námořník. Více na jeho stránkách.



29. vesmírný týden 2017

29. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 7. do 23. 7. 2017. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku už nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše, kterou tento týden navštíví Měsíc. Aktivita Slunce byla zvýšená díky oblasti s většími skvrnami. Noční svítící oblaka se vůbec nevyskytují. Přelety ISS pokračují ráno. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na dvojhvězdu Albireo. Do kosmu se dostal s družicí Kanopus také mediálně známý 3U cubesat Majak.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Další informace »