Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Obrovské zásoby kapalných uhlovodíků na Titanu

Obrovské zásoby kapalných uhlovodíků na Titanu

Jezera kapalných uhlovodíků na Titanu - představa malíře.
Jezera kapalných uhlovodíků na Titanu - představa malíře.
Saturnův oranžově zbarvený měsíc Titan má na svém povrchu velké zásoby kapalných uhlovodíků, které minimálně stokrát převyšují doposud známé zásoby zemního plynu a ropy na Zemi. Vyplývá to z informací, doposud získaných sondou Cassini. Uhlovodíkový déšť se zde snáší z oblohy a dopadá na povrch měsíce, kde vytváří rozsáhlá jezera a duny.

Nová zjištění, ke kterým dospěl tým astronomů pod vedením Ralpha Lorenze (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, USA), využívající data z palubního radaru sondy Cassini, byla publikována v časopise Geophysical Research Letters z 29. 1. 2008.

„Titan je zcela jistě pokryt materiálem na bázi uhlíku – což je obrovská továrna na produkci organické hmoty,“ říká Lorenz. „Tato rozsáhlá zásobárna uhlovodíků je mj. zajímavým oknem do klimatické a geologické historie měsíce.“

Při teplotě -179 °C se Titan vzdáleně podobá Zemi. Místo vody jsou na povrchu měsíce přítomny kapalné uhlovodíky (metan a etan), a také tholiny, které zde pravděpodobně vytvářejí pozorované duny. Termín „tholin“ zavedl v roce 1979 Carl Sagan pro označení komplexu organických molekul prebiotické chemie.

Radarový snímek jezer kapalného metanu v okolí severního pólu měsíce Titan.
Radarový snímek jezer kapalného metanu v okolí severního pólu měsíce Titan.

Kosmická sonda Cassini doposud zmapovala pomocí palubního radaru asi 20 % povrchu měsíce Titan. Bylo objeveno několik stovek jezer a moří. Několik desítek z nich obsahuje odhadem více kapalných uhlovodíků, než činí zásoby zemního plynu a ropy na Zemi. Tmavé duny, které se nacházejí podél rovníku, obsahují takový objem organických látek, který několiksetkrát přesahuje pozemské zásoby uhlí.

Známé zásoby zemního plynu na Zemi dosahují 130 miliard tun, což celkem 300krát převyšuje množství energie, které celé USA spotřebují každoročně na vytápění domácností, klimatizaci a osvětlení. Každé z několika desítek jezer na Titanu je schopno dodat ekvivalent této energie v podobě metanu a etanu.

„Celkové odhady jsou založeny na základě výzkumu jezer, většinou se nacházejících v oblasti kolem severního pólu měsíce. Předpokládáme, že v oblasti jižního pólu to může být podobné, avšak zatím nevíme, jaké množství kapalných uhlovodíků se zde nachází,“ říká Lorenz. Radar sondy Cassini zkoumal oblast kolem jižního pólu pouze jednou a objevil dvě malá jezera. Další pozorování této oblasti jsou plánována na období navrhované prodloužené mise sondy.

Astronomové předpokládají, že hluboká jezera na Titanu vznikla podobným způsobem jako na Zemi. „Také již víme, že některá jezera jsou hluboká více než 10 m, protože na snímcích z radaru vypadají doslova jako černý asfalt. Pokud by nebyla tak hluboká, měli bychom vidět dno jezera, což ale nevidíme,“ vysvětluje Lorenz.

Otázka, jak velké množství kapalných látek se nachází na povrchu měsíce Titan, je velmi důležitá, protože metan se na Titanu chová jako skleníkový plyn, podobně jako na Zemi, ale zde je zastoupen v mnohem větším množství. Jestliže všechna jezera, objevená na Titanu, jsou tvořena kapalným metanem, měl by zde existovat pouze několik předcházejících miliónů roků, protože jak se metan dostává do atmosféry, jeho část se rozkládá působením kosmického záření a uniká do okolního prostoru. Pokud by část metanu unikla, teplota na Titanu by klesla na nižší hodnotu. Astronomové se domnívají, že metan by mohl být dodáván do atmosféry uvolňováním z nitra měsíce při kryovulkanických erupcích. Pokud je tomu tak, potom množství metanu a teplota na povrchu Titanu mohly v minulosti dramaticky kolísat.

„Pozemský život je založen na bázi uhlíku a zjištění, jak daleko ve složitém řetězci směrem k životu mohly chemické reakce v prostředí na Titanu dojít, bude důležité k pochopení původu života ve vesmíru,“ dodává Lorenz.

Nejbližší těsný průlet sondy Cassini kolem Titanu se odehraje 22. února 2008, kdy bude pomocí radaru studována oblast přistání evropského modulu Huygens.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2015 V2 Johnson

Canon 400D; komora J.Drbohlav; 5 x 150s

Další informace »