Observatoř HAWC detekovala dosud nejenergetičtější gama záření ze Slunce
Autor: Goddardovo středisko kosmických letů NASA
Nové výsledky z Čerenkovovy observatoře HAWC (High Altitude Water Cherenkov) rozšiřují naše informace o tvrdém gama záření ze slunečního disku pozorované dříve vesmírným gama teleskopem Fermi. Toto záření je zřejmě vybuzeno galaktickým kosmickým zářením dopadajícím na jádra prvků ve sluneční atmosféře. Současné teoretické modely však nedokážou vysvětlit detaily toho, jak sluneční magnetická pole ovlivňují tyto interakce. Nové pozorování z Čerenkovovy observatoře tak prohlubuje záhady vyzařování slunečního disku.
„Slunce je překvapivější, než jak jsme je znali,“ říká dr. Mehr Un Nisa, postdoktorand na Michiganské státní univerzitě. „Mysleli jsme si, že máme tuto hvězdu prokouknutou, ale není tomu tak.“
Slunce vyzařuje velké množství světla zahrnující celou škálu energií, ale jejich rozložení není rovnoměrné. Například díky jaderným reakcím poskytuje Slunce množství viditelného světla, jehož částice – fotony – mají energii kolem 1 elektronvoltu. Paprsky gama, které dr. Nisa a jeho kolegové pozorovali, měly energii asi bilionkrát větší, tedy 1 teraelektronvolt (TeV). Překvapivá byla nejen tato energetická hladina, ale i skutečnost, že jich pozorovali tolik.
V 90. letech minulého století fyzikové předpověděli, že Slunce může produkovat gama záření, když vysokoenergetické kosmické záření – částice urychlené např. černou dírou nebo supernovou – narazí do protonů ve Slunci. Na základě poznatků o kosmickém záření a Slunci však také předpokládali, že tyto paprsky gama se na Zemi dostanou jen zřídka. V té době však neexistoval přístroj, který by byl schopen přímo detekovat tak vysokoenergetické gama záření, a ještě nějakou dobu existovat nebude.
Autor: Jordanagoodman, licence CC-BY-SA 4.0
„Nyní jsme poprvé ukázali, že energie slunečního záření sahají do oblasti TeV, až téměř k 10 TeV, což se skutečně zdá být maximum,“ řekl dr. Nisa.
V současné době tento objev, založený na více než šestiletém pozorování pomocí observatoře HAWC, vytváří více otázek než odpovědí. Sluneční vědci nyní budou přemýšlet, jak přesně toto záření gama dosahuje tak vysokých energií a jakou roli v tomto jevu hraje magnetické pole Slunce.
Ukazuje to, že HAWC doplňuje znalosti o naší Galaxii v oblasti nejvyšších energií a otevírá otázky týkající se našeho vlastního Slunce. Nutí nás vidět věci v jiném světle. A to doslova.“
Výsledky byly zveřejněny v časopise Physical Review Letters.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.sci.news
