Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Phoenix hlásí: Bílý materiál musí být led!

Phoenix hlásí: Bílý materiál musí být led!

Vodní led pod povrchem Marsu.
Vodní led pod povrchem Marsu.
Úlomky bílého materiálu velikosti kostek mizí z vyhloubeného příkopu, který kamera sondy Phoenix znovu vyfotografovala po čtyřech dnech od jeho vytvoření. To vědce přesvědčilo v názoru, že bílý materiál je zmrzlá voda, která se vypařila po odkrytí svrchní vrstvy horniny.

"Musí to být led", říká Peter Smith (University of Arizona, Tucson). "Tyto malé shluky téměř zmizely během několika dnů, což je perfektní důkaz, že se jedná o led. Existovaly i dohady, zda to nemůže být sůl. Teď je jasné, že to sůl není."

Kusy bílého materiálu byly objeveny na dně vyhloubených brázd, neoficiálně pojmenovaných "Dodo-Goldilocks", když je robotické rameno sondy Phoenix vyhloubilo 15. 6. 2008 během 20. marťanského dne (tzv. solu) po přistání na Marsu. Část záhadného materiálu se "vypařila" při porovnání vzhledu se snímkem, pořízeným o 4 dny později (sol 24).

Také dnes, při hloubení dalšího výkopu, robotické rameno přišlo do kontaktu s tvrdým povrchem, což u vědců vzbudilo očekávání, zda bude odkryta další vrstva ledu.

Vědecký tým strávil čtvrtek analýzou nových fotografií a dalších dat, úspěšně vyslaných ze sondy na Zemi. Po prvním studiu nálezů na novém místě odběru "Snow White 2", nacházejícího se vpravo od místa "Snow White 1" řekl Ray Arvidson (Washington University in St. Louis): "Vyhloubili jsme příkop a odkryli tvrdou vrstvu ve stejné hloubce, v jaké se nachází led v ostatních odběrových místech."

V průběhu 24. solu rameno sondy Phoenix pokračovalo v prohlubování koryta uprostřed oblasti "Wonderland". Zatímco probíhalo hloubení příkopu, rameno narazilo na pevnou vrstvu a po třech dalších pokusech zaujalo vyčkávací pozici. Takováto odezva je očekávána pokaždé, když robotické rameno (Robotic Arm) narazí na příliš tvrdý povrch.

Mezitím konstrukční tým sondy v Lockheed Martin Space Systems (Denver) připravuje úpravu software, který bude v příštích několika dnech odeslán do řídícího počítače sondy, aby vědecká data mohla být znovu ukládána do paměti, když je to potřeba. Na sondě totiž došlo v minulých dnech k technické závadě, kdy byl objem servisních dat tak velký, že kvůli nim nebyly uloženy některé vědecké údaje. Vědecký tým zabránil z opatrnosti ukládání vědeckých dat do flash paměti sondy, a to až do doby, kdy situace, která zapříčinila vznik duplicitních souborů, bude odstraněna.

"Pochopili jsme, co se stalo, a nyní můžeme provést záplatování software," říká projektový manažer Barry Goldstein (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena). "Náš tříměsíční rozvrh má 30denní rezervu pro nepředvídané situace, jako je tato a zatím jsme využili pouze jeden den po uplynutí 24 solů na Marsu."

Zdroj: www.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Maják

Z poslední noci. Tohle místo je asi kilometr a půl od hlavního města Korsiky. Tuhle noc byl navíc lehký opar a silný airglow, téměř bez struktur. Minutová expozice vycházela šíleně barevně vyblitá a nekontrastní, takže jsem nakonec udělal 5 minut expozici na každý panel, fotil jsem celkem cca hodinu a půl. Ostrůvek se jmenuje iles sanguinaires, původně jsem chtěl fotit přímo na něm, ale tohle bylo jednodušší :)

Další informace »