Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Podle NASA měl Měsíc v dávných dobách vlastní atmosféru

Podle NASA měl Měsíc v dávných dobách vlastní atmosféru

Umělecká představa dávné sopečné aktivity v Mare Imbrium na Měsíci
Autor: NASA MSFC

Z nové studie vyplývá, že se kolem mladého Měsíce vytvořila atmosféra, a to v období před 3 až 4 miliardami roků, kdy intenzivní vulkanické erupce chrlily plyny nad okolní povrch rychleji, než stačily unikat do okolního vesmíru. Výzkum ukázal, že vyvěrající magma obsahovalo mnohem větší množství plynů, než se dříve předpokládalo. Studie podporovaná NASA's Solar System Exploration Research Virtual Institute byla publikována v Earth and Planetary Science Letters.

Když se díváme na Měsíc, snadno spatříme tmavý povrch vulkanických bazaltů, které vyplňují velké impaktní pánve. Tyto rozsáhlé oblasti označované jako „mare“ (moře) začaly být zaplňované lávou v době, kdy nitro Měsíce bylo stále ještě horké a generovalo výtrysky žhavého magmatu, které pronikalo skrz měsíční povrch a rozlévalo se v okruhu několika stovek kilometrů. Z analýzy měsíčních vzorků dopravených na Zemi v rámci programu Apollo vyplynulo, že tato magmatická látka vynášela na povrch velké množství plynů jako například oxid uhelnatý, vodní páru, vodík, sirné páry a různé další těkavé látky.

V nové vědecké práci Debra H. Needham, vědecká pracovnice NASA Marshall Space Flight Center, a David A. Kring, Universities Space Research Association (USRA) a vědecký pracovník Lunar and Planetary Institute (LPI) vypočítali množství plynů, které uniklo při erupcích lávy, která se roztekla po povrchu, a ukázali, že tyto plyny se soustředily kolem Měsíce a vytvořily na přechodnou dobu atmosféru. Atmosférický obal byl nejhustější v době maxima sopečné aktivity zhruba před 3,5 miliardami roků. Atmosféra přetrvávala asi 70 miliónů roků, než unikla do vesmíru.

Postupné ukládání lávových bazaltů na povrchu Měsíce Autor: Debra Needham
Postupné ukládání lávových bazaltů na povrchu Měsíce
Autor: Debra Needham
Ke dvěma největším výronům plynů došlo v době, kdy žhavá láva zaplnila Mare Serenitatis a Mare Imbrium přibližně před 3,8 až 3,5 miliardami roků. Okraje těchto lávových moří navštívili astronauti v rámci pilotovaných misí Apollo 15 a Apollo 17 a odebrali zde vzorky, které nejen umožnily určit stáří erupcí, ale také obsahovaly důkazy o přítomnosti plynů uvolňovaných při velkých erupcích měsíční lávy.

Debra Needham říká: „Celkové množství vody uvolněné mořskými bazalty v průběhu sopečné aktivity téměř dvojnásobně převyšuje objem vody v americkém jezeře Tahoe (Lake Tahoe). Ačkoliv většina těchto vodních par unikla do vesmíru, významné množství mohlo směřovat do oblasti lunárních pólů. To znamená, že část těkavých látek (vodního ledu), které pozorujeme v polárních oblastech, může mít ve skutečnosti původ v nitru Měsíce.“

David Kring k tomu poznamenává: „Tato práce významně mění náš pohled na Měsíc od kamenného tělesa bez atmosféry k objektu, který byl obklopen atmosférou mnohem rozsáhlejší než ovzduší, které v současné době obklopuje planetu Mars.“ Když byl Měsíc obklopen atmosférou, nacházel se téměř třikrát blíže k Zemi než dnes a na obloze se jevil skoro 3× větší.

Umělecká představa Měsíce v době velkého bombardování a dnes Autor: wikipedia
Umělecká představa Měsíce v době velkého bombardování a dnes
Autor: wikipedia
Tento nový obraz Měsíce bude mít závažné dopady na jeho budoucí výzkum. Analýza, kterou provedli Debra Needham a David Kring, kvantifikovala zdroje těkavých látek, které byly ve studených a trvale zastíněných oblastech poblíž měsíčních pólů uvězněny a nyní mohou sloužit jako zdroje ledu využitelného pro stálé obydlené měsíční základny. Těkavé látky zachycené v depozitech ledu mohou poskytnout kosmonautům kyslík k dýchání a pohonné látky pro pohon kosmických lodí při dalším průzkumu Měsíce a teoreticky i pro operace ve vzdálenějším kosmickém prostoru.

Během posledních deseti let nabralo pátrání po těkavých látkách uvnitř Měsíce a na jeho povrchu na intenzitě. Tyto těkavé látky mohou představovat klíč ke složení materiálu, z které se postupnou akrecí zformovala naše Země i její souputník. Těkavé látky rovněž mohou na místě poskytnout prostředky potřebné k udržování kosmické aktivity na měsíčním povrchu, která má následovat v rámci pilotovaných letů kosmické lodi Orion vyvíjené NASA. Kromě toho výsledky získané roboty, jako je Resource Prospector (NASA), vyvíjenými za účelem výzkumu základních vlastností a rozložení zásob ledu, mohou posloužit pro vědeckou analýzu a další využití. Na základě nových závěrů v rámci studie, kterou uskutečnili Debra Needham a David Kring, může být tento měsíční led částečně tvořen těkavými látkami, které byly vyvrženy z nitra Měsíce při sopečných erupcích před více než třemi miliardami roků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] popularmechanics.com
[3] sciencedirect.com



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Apollo program, Měsíc Země, Historie Měsíce


17. vesmírný týden 2018

17. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4. 2018. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už kolem půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se podíváme na asterismus, který připomíná číslici tři. Hledač exoplanet TESS s pomocí Falconu 9 úspěšně odstartoval. Devadesátky by se dožil Gene Shoemaker.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2264 HaLRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2 2016 R2,  PANSTARRS

Snímane na slepo a skusmo . Z množstva snímok vybraný tento záber. Jasnosť kometa 11,5 mag, čo bežne neudáva Stellarium /iba do 10 mag/.

Další informace »